15 C 93/2018-240 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že právní jednání, resp. smlouva o rozšíření společného jmění manželů sepsaná formou notářského zápisu sp.zn. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, je neplatná, následně žalobce změnil žalobní petit tak, že se domáhal určení, že žalobce je výlučným vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny na jednotce č. , Anonymizováno, – byt, vymezené v budově , Anonymizováno, – byt, stojící na pozemku , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, s níž je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech domu , Anonymizováno, a spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na pozemku , hodnota, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , budova a pozemek na , Anonymizováno, (dále také jen „bytová jednotka , Anonymizováno, “ nebo „předmětná bytová jednotka“). Žalobce a žalovaná byli v rozhodnou dobu manželé a dne 14. 11. 2009 uzavřeli Smlouvu o zúžení zákonného rozsahu společného jmění manželů, jejímž předmětem byl podíl o velikosti id. ½ na jednotce č. , Anonymizováno, - byt na adrese , adresa, . Žalovaná ovšem na žalobce začátkem roku 2017 opětovně naléhala s prosbami o rozšíření společného jmění, a to mimo jiné i proto, že v nejbližší době měla , Anonymizováno, a žalobci tvrdila, že když spolu tak dlouho žijí a mají fungující manželství a chtějí založit rodinu, pak by bylo vhodné i upravit majetkové vztahy. Žalovaná takto činila intenzivně s odůvodněním, že tato nevlastní žádný majetek, natož nemovitosti. Žalovaná rovněž v rámci tehdy trvajícího manželství žalobce ujišťovala, že k němu nadále chová intenzivní citové vazby. V důsledku intenzivního naléhání žalované byla dne 10. 3. 2017 pořízena smlouva o rozšíření společného jmění manželů sepsaná formou notářského zápisu sp.zn. , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy došlo k rozšíření manželského majetkového režimu o podíl o velikosti jedné poloviny na jednotce č. , Anonymizováno, – byt, vymezené v budově s č.p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku , hodnota, – zastavěné plocha a nádvoří, s níž je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částek domu č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc.č. , hodnota, v obci , adresa, , kat. území , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , kdy tento podíl na základě shora označené smlouvy náleží do společného jmění manželů. Krátce po uzavření shora označené smlouvy o rozšíření společného jmění manželů žalovaná udělila dne 30. 3. 2017 plnou moc právní zástupkyni , tituly před jménem, , jméno FO, k zastupování v rozvodovém řízení. Současně žalovaná již v květnu 2017 opustila společnou domácnost a dne 16. 6. 2017 bylo k návrhu žalované zahájeno rozvodové řízení u Obvodního soudu pro , adresa, , kdy manželství účastníků bylo rozvedeno na základě rozsudku ze dne 15. 2. 2018, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 7. 3. 2018. V rámci dokazování bylo zjištěno, že žalovaná odchod od žalobce, resp. rozvod dlouhodobě plánovala a tento svůj úmysl realizovala v době, kdy to pro ni bylo ekonomicky nejvýhodnější, resp. v momentě, kdy došlo k rozšíření společného jmění manželů na popud žalované. Žalobce namítá neplatnost shora uvedeného právního jednání, neboť má za to, že žalobce jednal v omylu, který byl úmyslně vyvolán žalovanou. Žalobce souhlasil s uzavřením smlouvy o rozšíření společného jmění manželů na základě jednání žalované, které spočívalo v utvrzování o jejích citových vazbách k žalobci a nic nenasvědčovalo tomu, že by žalovaná zamýšlela ukončit manželství rozvodem, přičemž již v té době si musela být žalovaná vědoma toho, že nechce v manželství nadále setrvávat a rozvod manželství již v té době plánovala. Jednání žalované bylo činěno s úmyslem získat pro sebe majetek, resp. nemovitosti. Žalovaná zcela úmyslně žalobci zamlčela důležitou skutečnost, a to, že zamýšlí rozvod manželství. Pokud by žalobci bylo známo, že žalovaná plánuje zahájení rozvodového řízení, pak by smlouvu o rozšíření společného jmění neuzavřel. Žalobce tedy právně jednal, resp. smlouvu o rozšíření společného jmění uzavřel v omylu vyvolaném lstí žalované. Jednání žalované lze považovat za lstivé úmyslné jednání odporující dobrým mravům, kdy tato zatajila před žalobcem podstatné skutečnosti, a to, že plánuje ukončení manželství rozvodem a v době, která bezprostředně předcházela samotnému právnímu jednání, resp. uzavření smlouvy, žalovaná úmyslně předstírala, že má v úmyslu v manželství setrvat a ujišťovala žalobce o citech k němu. Žalovaná svým lstivým jednáním uvedla žalobce v omyl, kdy tento v důsledku omylu souhlasil s uzavřením smlouvy o rozšíření společného jmění manželů. Jednání žalované je nutno považovat za lstivé a motivované zištným úmyslem.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalovaný nárok neuznává. Žalobce netvrdí žádné relevantní skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit jakékoliv údajné naléhání či prosby žalované na žalobce (příp. její utvrzování v citových vazbách), kdy se tak konkrétně mělo stát, co bylo jejich obsahem, jak na tyto situace žalobce reagoval. Tvrzení žalobce jsou smyšlená, což vyplývá již z porovnání obsahu žaloby a z účastnického výslechu žalobce v řízení o rozvod manželství, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Tvrzení žalobce o opětovném naléhání žalované na jeho osobu je ryze účelové a je vedeno pouze snahou dosáhnout úspěchu v tomto řízení. Žalobce bezprostředně při prvním výslechu v řízení o rozvod manželství vůbec netvrdil, že by na něj žalovaná jakkoliv naléhala s rozšířením společného jmění či jej o to požádala, případně jej opakovaně prosila, jak uvádí nyní. Při svém pokračujícím výslechu v řízení o rozvod manželství (až dne 15. 2. 2018), zřejmě již poučen od své právní zástupkyně, žalobce používá formulaci, že jej o rozšíření společného jmění požádala žalovaná a tento svůj popis údajného jednání žalované stupňuje v tomto řízení a tvrdí, že žalovaná jej o rozšíření společného jmění prosila a opakovaně na něj naléhala. Tato tvrzení jsou však v rozporu s tím, co již dříve žalobce k této věci vypověděl. Žalobce si protiřečí i ohledně doby, kdy tak měla žalovaná údajně konat. Všechny výše uvedené skutečnosti proto vypovídají pouze o tom, že žalobce se formálně pokouší žalobou na neplatnost právního jednání vyhnout zákonnému důsledku rozvodu manželství, tedy vypořádání společného jmění. Účastníci uzavřeli manželství dne 19. 2. 2005 v Praze, čímž vzniklo společné jmění manželů. Žalobce se svou matkou byli držiteli tzv. dekretu k nemovitosti, tedy obdoby nájemní smlouvy k obecnímu bytu ve vlastnictví ČR - , právnická osoba, , adresa, , který užívali jako nájemci společně i s žalovanou. Nemovitosti později nabyli na základě kupní smlouvy. Na financování nemovitosti však neměl žalobce se svou matkou dostatek finančních prostředků, proto řešili financování nemovitosti prostřednictvím hypotečního úvěru. V této době byl žalobce v pracovním poměru, resp. byl ve zkušební době. Dle názoru žalované byl v pracovním poměru cca 1,5 měsíce s příjmem cca 19 000 Kč. Matka žalobce byla ve starobním důchodu. Úvěrující banka by žalobci a jeho matce za této situace úvěr neposkytla. Účastníci se tedy dohodli, že žalovaná bude úvěrující bance ručit, neboť v té době jako jediná měla sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou. Vzhledem k tomu, že žalovaná neměla v té době české občanství, účastníci museli pro získání hypotečního úvěru zúžit společné jmění o žalobcův podíl na nemovitosti. Žalobce žalované slíbil, že po splacení hypotéky dojde k rozšíření společného jmění o nemovitosti a zároveň se s žalovanou dohodli, že žalovaná nebude z titulu zúženého společného jmění požadovat jakékoliv finanční vypořádání. Po dobu manželství účastníků byly jednotlivé splátky hypotéky placeny ze společného jmění, tedy fakticky docházelo k investování finančních prostředků náležejících do společného jmění do výlučného vlastnictví žalobce. Žalovaná navíc zasílala žalobci pravidelně na účet částku 3 500 Kč a dále platila ze svého účtu do tzv. fondu oprav částku 3 520 Kč. Na základě kupní smlouvy ze dne 9. 10. 2009, uzavřené mezi žalobcem a jeho matkou na straně kupující a ČR – , právnická osoba, , adresa, – státní podnik v likvidaci na straně prodávající, nabyl žalobce spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na nemovitosti. Právní účinky vkladu vznikly ke dni 25. 11. 2009. Spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na nemovitosti ze zákona náležel do společného jmění manželů, přestože žalovaná nebyla účastníkem kupní smlouvy. Společné jmění manželů nebylo do té doby žádným způsobem modifikováno. Dne 14. 10. 2009 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Smlouva o zúžení společného jmění manželů, která byla sepsaná formou notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, ohledně podílu v rozsahu ½ na nemovitosti. Dle této Smlouvy o zúžení společného jmění manželů se stal žalobce výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu ½ na nemovito