ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2024:20.C.47.2024.55 Datum: 2024-10-04 Předmět: o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 124 418,51 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 268 z. č. 99/1963 Sb."] ["zastavení řízení""smlouva o úvěru""rozhodčí řízení""bezdůvodné obohacení""zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí""rozhodčí doložka"]
O co šlo: o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 124 418,51 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 268 z. č. 99/1963 Sb."])
1.Žalobkyně se domáhá touto žalobou zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byla i smluvní ujednání a téhož dne uzavřela žalobkyně se žalovanou rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z této úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. Na základě této smlouvy měla žalovaná poskytnout žalobkyni částku ve výši 21 000 Kč za poplatek ve výši 26 736 Kč, kdy výpůjční úroková sazba činila 150,89 % ročně a RPSN činilo 152,57%. Úvěrová smlouva byla dále zajištěna celou řadou smluvních sankcí, např. smluvní pokutou ve výši 25% z celkové částky úvěru a dále smluvní pokutou ve výši 0,25% denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Vzhledem k tomu, že nebylo v možnostech žalobkyně poskytnuté plnění spácet, došlo k prodlení a žalovaná tedy proti ní zahájila rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu , tituly před jménem, , jméno FO, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, , jímž byla kromě částky úvěru žalobkyni uložena povinnost uhradit žalované další poplatky a excesivní úroky a další platby. V možnostech žalobkyně nebylo uloženou částku splácet, proto žalovaná proti žalobkyni zahájila exekuční řízení na základě shora uvedeného exekučního titulu, které bylo vedeno , tituly před jménem, , jméno FO, -soudním exekutorem EÚ , adresa, -, Anonymizováno, , pod sp. zn. , spisová značka, . Po té, co žalobkyně seznala, že exekuční řízení bylo proti ní vedeno patrně neoprávněně na základě nezpůsobilého exekučního titulu, podala dne , datum, prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. a tomuto návrhu bylo vyhověno usnesením , Anonymizováno, soudu v , právnická osoba, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, z důvodu absolutní neplatnosti úvěrových smluv a na ní navazující rozhodčí smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Po odvolání žalované bylo exekuční řízení pravomocně skončeno usnesením , Anonymizováno, soudu v , právnická osoba, , čj. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým bylo prvostupňové rozhodnutí o zastavení potvrzeno. Odvolací soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná a to včetně rozhodčí doložky. Důvodem nemravnosti byla shledána zejména excesivní výše úrokové sazby. V důsledku toho neměl rozhodce pravomoc rozhodčí nález vydat a exekuční titul je tak od samého počátku nevykonatelný. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne , datum, . V průběhu exekučního řízení však soudní exekutor vymohl na žalobkyni částku celkem , částka, , která byla kromě původní jistiny úvěru , částka, tvořena nemalými částkami připadajícímina excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Z uvedené sumy vyplatil exekutor žalované jako oprávněné částku ve výši , částka, . Žalobkyně navíc ještě před zahájením exekučního řízení uhradila žalované částku ve výši , částka, , celkem tedy žalobkyně uhradila žalované částku ve výši , částka, . Žalobkyně je navíc toho názoru, že z různých indicií též vyplývá, že rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, de facto rozhodčí spor nerozhodoval, ale rozhodovala jej , právnická osoba, , která ve skutečnosti plnila úlohu zastřeného rozhodčího soudu. Žalobkyně dále odkazem na různé důkazy poukázala na to, že vlastně žalovanou nebyl nikdy rozhodci uhrazen rozhodčí poplatek, , právnická osoba, byla založena za účelem výkonu rozhodčího řízení, mezi žalovanou a , právnická osoba, byla uzavřena smlouva o zajištění služeb rozhodců a žalovaná byla pro tuto společnost hlavním obchodním partnerem. Rozhodčí řízení před rozhodcem , jméno FO, nikdy neproběhlo, spor rozhodovala , právnická osoba, , když rozhodce sehrál jen roli bílého koně. Rozhodčí nález takto vzniklý, tak nemůže být akceptován jako způsobilý exekuční titul, neboť jej vydal subjekt, který nebyl k rozhodčímu řízení dle rozhodčí smlouvy oprávněn (v tomto se odkázal i na závěry Krajského soudu v Praze vyjádření např. v rozhodnutí čj. , spisová značka, a , spisová značka, ). Z uvedených důvodů tak ani nemohla vzniknout překážka věci rozsouzené v podobě rozhodčího nálezu, neboť tento rozhodčí nález je nevykonatelným exekučním titulem. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky, která je tvořena rozdílem mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná skutečně oprávněna se z vyplaceného plnění ponechat. Žalovaná vyplatila žalobkyni částku , částka, , kterou je oprávněna si ponechat. Společně s tím vznikl žalované i nárok na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, , a to za dobu ode dne následujícího po dni, kdy tyto částky byly žalobkyni vyplaceny, až do právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení. Zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a žalovaná je tedy oprávněna si z vyplacené částky ponechat celkem , částka, a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky. Dále má žalobkyně za to, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a jejích součástí způsobil kromě nemravných ujednání i fakt, že žalovaná neposoudila s odborou péčí úvěruschopnost žalobkyně a odkázala se na platnou judikaturu ústavního soudu, např. I.ÚS 199/11 a III. ÚS 4084/12 a rovněž rozsudke NS ČR , spisová značka, . Pro posouzení okamžiku vzniku bezdůvodného obohacení a počátku plynutí běhu promlčecí lhůty je důležité zkoumat objektivní vznik bezdůvodného obohacení a až následně zkoumat, kdy o této objektivní okolnosti získal ochuzený subjektivní povědomí, tedy kdy se ochuzený mohl a měl o vzniku bezdůvodného obohacení dozvědět, a od kdy mu tedy má být počítána subjektivní promlčecí lhůta. Ke splnění předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby tak nemůže dojít dříve, než bezdůvodné obohacení vůbec vznikne. Žalobkyně zdůrazňuje, že počátek běhu promlčecí lhůty je třeba ztotožnit s okamžikem právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení, neboť do té doby přetrvává procesní důvod, pro který vymožené plnění náleží oprávněnému, případně exekutorovi. Vymáhací proces je totiž samostatným právním důvodem, pro který oprávněný získává od exekutora plnění z postihnutého majetku povinného, kdy sice povinný nemá povinnost plnit na nicotný rozhodčí nález, ale má povinnost plnit na exekuci. Právním důvodem, který odpadá, není v tomto případě rozhodčí nález, ale exekuce (odkázala se na usnesení NS ČR sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , a , spisová značka, ). Je tedy evidentní, že i nejvyšší soud vznik bezdůvodného obohacení vzniklého v exekuci spojuje až s právní mocí usnesení o zastavení exekuce, kterým se deklaruje, že exekuce neměla běžet, protože exekuční titul je vadný a až tímto okamžikem vzniká bezdůvodné obohacení, a to odpadnutím právního důvodu v podobě nařízené exekuce. Ohledně délky promlčecí lhůty se žalobkyně odkázala na rozsudek SDEU ve věci C-485/19 a má za to, že aplikace tříleté promlčecí lhůty ve smyslu § 629 odst. 1 obč. zák. by byla v tomto případě v rozporu s judikaturou SDEU a je třeba subsidiárně aplikovat objektivní promlčecí lhůtu 10 let, příp. dle § 638 odst. 2 obč. zák. objektivní lhůtu 15 let, jako kdyby byla subjektivní. Žalobkyně má nicméně za to, že i kdyby soud snad shledal, že nárok žalobkyně se promlčel, tak považuje námitku promlčení vznesenou žalovanou za v rozporu s dobrými mravy a nelze k ní přihlížet (viz např. sp. zn. II.ÚS 996/18, a nález sp. zn. I. ÚS 1091/19). Podle judikatury Ústavního soudu ČR nepožívá oprávněný ochranu stavení promlčecí lhůty v exekuci, kterou vědomě vede od počátku protiprávně, byť je jeho nárok jinak oprávněný, nemůže oprávněný požívat ochrany v podobě možnosti námitky promlčení, pokud vědomě vede protiprávní exekuci pro nárok vědomě neoprávněný, což je i tento případ vzhledem k tomu, že žalovaná je profesionálem ve svém oboru a musela být seznámena i v době uzavření úvěrové smlouvy s platnou judikaturou týkající se přípustných úrokových sazeb, ochranu spotřebitelů, jakož i platnosti rozhodčích nálezů a následných exekucí (viz např. rozsudek NS sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. III. ÚS 308/21), zvláště, když byla při podání rozhodčí žaloby a exekučního návrhu zastoupena advokátem (viz např. nález ÚS sp. zn. II. ÚS 996/18). S ohledem na to, že žalovaná žalobkyni peněžní prostředky tvořící její bezdůvodné obohacení žalobkyni nevydala, žalobkyně se domáhala svých nároků předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř., ale žalovaná úhradu odmítla. Jelikož se žalovaná ocitla s plněním dluhu v prodlení, žalobkyni vznikl i nárok požadovat zákonný úrok z prodlení z žalované částky, ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalobkyní v rámci předžalobní výzvy žalované).2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že dle jejího názoru zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek žalobkyně uhradi
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.