22 C 34/2024-51 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 2. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2 686 929,24 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalobce konkrétně uvedl, že dne 15. 2. 2021 plnil za žalovanou její závazek vůči Hypoteční bance a.s. částkou ve výši 2 686 929,24 Kč. Účelem této platby byla úhrada hypotéčního úvěru žalované, pročež se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, a to dne poskytnutí finančních prostředků. Žalobce žalovanou vyzval k vrácení této částky přípisem ze dne 24. 1. 2024, což žalovaná odmítla, pročež se žalobce se svým nárokem obrátil na soud.3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila přípisem ze dne 6. 3. 2024 a 15. 10. 2024, kdy nárok žalobce zcela neuznala a navrhla celou žalobu zamítnout.4. Konkrétně uvedla, že předmětná částka byla dne 15. 2. 2021 zaslána na úvěrový účet vedený společností Hypoteční banka, a.s. dle smlouvy o úvěru reg. č. , Anonymizováno, , což byl její úvěr. Důvodem této platby byla ústní dohoda mezi účastníky, že žalované žalobci umožní dosáhnout na jiný úvěr a zajistit ho.5. Dále žalovaná namítla započtení vůči nároku žalobce, které u něj uplatnila přípisem ze dne 30. 1. 2024 a žalobce ho dne 7. 2. 2024 odmítl. Jako titul k započtení žalovaná označila smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 03. 2021, kterou uzavřeli spolu s žalobcem se společností Českou spořitelnou, a.s. Žalobce čerpal na tento úvěr částku 28 000 000 Kč, která byla použita na uhrazení výlučně jeho dluhů. Žalovaná je ze smlouvy o úvěru zavázána jako spoludlužník, veškeré částky čerpal pouze žalobce, pročež se tento na úkor žalované bezdůvodně obohatil o částku 14 000 000 Kč, neboť v tomto rozsahu získal majetkový prospěch bez právního důvodu. Žalovaná částka tak zanikla započtením ke dni 31. 1. 2024.6. Žalovaná k tomu ještě konkretizovala, že účastníci spolu podnikali od devadesátých let minulého století. Do konce roku 2023 byli jejich vztahy jako rodinné a žalovaná žalobci plně důvěřovala, pročež neměla potřebu jejich vzájemná ujednání stvrzovat písemnými smlouvami. Z těchto důvodů byly provázány i jejich finanční transakce. V roce 2008 zakoupila žalovaná z části ze svých výlučných prostředků a z části z úvěru č. , Anonymizováno, poskytnutého Hypoteční bankou, a.s. nemovitost. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně po celou dobu splácela. V závěru roku 2020 potřeboval žalobce refinancovat své předchozí úvěry, na což požadoval úvěr ve výši vyšší než 25 000 000 Kč, kdy jeho poskytnutí bylo za podmínky pouze dvou spoludlužníků. Žalobce žalovanou jednak požádal, aby byla spolu s ním spoludlužnicí a zároveň, aby poskytla svoji nemovitost jako zajištění tohoto úvěru. Mezi účastníky došlo k dohodě, že žalobce za žalovanou uhradí její hypoteční úvěr č. , Anonymizováno, , čímž dojde k uvolnění, zde zastavené nemovitosti, a tato bude poskytnuta jako zajištění úvěru číslo , hodnota, , který poskytne Česká spořitelna, a.s. Dle této dohody žalobce za žalovanou uhradil zbytek jejího hypotečního úvěru. Mezi účastníky nebylo sjednáno, že žalovaná tuto částku žalobci vrátí a žalovaná ji považovala za odměnu, za poskytnutí svojí nemovitosti pro zajištění nového úvěru a její spolu dlužení. Zároveň došlo k dohodě, že poskytnutý úvěr bude čerpat a použije ve svůj prospěch výlučně žalobce a z tohoto důvodu ho bude také výlučně on splácet. Na přelomu let 2023 a 2024 došlo mezi účastníky k rozporu, ve vztahu na prodej hotelu , adresa, , který měli ve spoluvlastnictví. V důsledku této situace žalobce počal po žalované požadovat uhrazení některých částek, mimojiné polovinu splátek úvěru číslo , hodnota, , pročež žalovaná přistoupila k započtení svých nároků vůči žalobci.7. Žalobce k započtení uvedl, že na straně nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení, když splátky úvěru platí výhradně on sám a stav majetku žalované zůstává nezměněn. Žalobce zároveň namítl, že pohledávka žalované není způsobilá k započtení jako nejistá a neurčitá.8. Žalobce zároveň popřel, že by mezi účastníky mělo dojít k dohodě o tom, že doplacení hypotečního úvěru za žalovanou by bylo odměnou za jí poskytnutou činnost směřující k možnosti žalobce refinancovat svoje úvěry a dosáhnout na úvěr ve výši 28 000 000 Kč. V neposlední řadě pak v souvislosti s požadovaným úrokem z prodlení odkázal na rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, .9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce plnil za žalovanou na její hypoteční úvěr č. , Anonymizováno, dne 15. 2. 2021 částku ve výši 2 686 929,24 Kč. Zároveň nebylo mezi účastníky sporu o tom, že společně uzavřeli na straně dlužníků smlouvu o úvěru č. č. , hodnota, na základě, které výlučně žalobce čerpal částku 28 000 000 Kč a také výlučně on do dubna 2024 hradil splátky tohoto úvěru. Tento úvěr byl zároveň zajištěn nemovitostí ve vlastnictví žalované.10. Z provedených listinných důkazů soud zjistil tyto skutkové okolnosti.11. Z výpisu účtu žalobce bylo zjištěno, že dne 15. 2. 2021 uhradil na číslo účtu , č. účtu, částku ve výši 2 686 929,24 Kč.12. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 1. 2024 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k uhrazení částky 2 686 929,24 Kč do 10 dnů od obdržení této výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne 24. 1. 2024.13. Z reakce žalované ze dne 30.1. 2024 soud zjistil, že tato potvrdila doručení předžalobní výzvy, nárok žalobce odmítla a zároveň vznesla námitku započtení kdy po žalobci požadovala uhrazení částky 14 000 000 Kč. Přípis byl právnímu zástupci žalobce doručen dne 31. 1. 2024.14. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 3. 2021 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi účastníky jako úvěrovanými a úvěrující bankou Česká spořitelna, a.s., kdy byl poskytnut úvěr ve výši 28 000 000 kč. Dle č.l. 2.3 poskytnuté peníze mohou být použity výlučně na zaplacení peněžitých dluhů žalobce.15. Z výpisu účtu žalobce bylo zjištěno, že tento čerpal celou částku úvěru ve výši 28 000 000 Kč.16. Z listin předžalobní výzvy ze dne 12. 9. 2024, faktury č. , hodnota, ze dne 19. 1. 2024 a návrhu splátkového kalendáře soud zjistil, že žalobce nárokuje po žalované částku 3 323 350 Kč jako bezdůvodné obohacení z důvodu hrazení splátek úvěru výlučně ze strany žalobce.17. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soud rovněž dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.18. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci. Dne 15. 2. 2021 žalobce uhradil za žalovanou její závazek z hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, v částce 2 686 929,24 Kč. Žalovanou vyzval k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 24. 1. 2024, který byl nejpozději dne 30. 1. 2024 doručen žalované. V rámci provedeného dokazování se však žalované nepodařilo prokázat uzavření ústní dohody, o tom, že částka 2 686 929,24 Kč byla odměnou za poskytnutí součinnosti při uzavírání smlouvy o úvěru č. , hodnota, .19. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:20. Soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kdy podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Soud konstatuje s odkazem na rozhodnutí NS 28 Cdo 4436/2011, že k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení z důvodu, že bylo plněno co měl povinný plnit sám musejí být splněny následující skutečnosti: a) oprávněný (postižený subjekt) poskytl třetí osobě plnění, které má majetkovou hodnotu (např. zaplatil peníze), namísto povinného, b) oprávněný nebyl povinen plnit (na jeho straně neexistovala právní povinnost k takovému plnění), c) právní povinnost poskytnout toto plnění měl povinný (ten, kdo získal bezdůvodné obohacení), d) mezi tím, kdo plnil (oprávněným), a tím, komu bylo plněno (třetí osoba), bylo zřejmé, že bylo plněno za jiného, tj. za povinného – dlužníka, jemuž vzniká bezdůvodné obohacení tím, že plněním, které za něj ke splnění dluhu poskytl někdo jiný, jeho dluh zanikl splněním. (Obdobně NS 23 Cdo 3578/2011 a NS 21 Cdo 16/2012, NS 28 Cdo 4131/2011.)22. Vzhledem k nesporným tvrzením účastníků a provedenému dokazování soud uzavírá, že veškeré podmínky naplnění této skutkové podstaty bezdůvodného obohacení byly naplněny.23. Soud se dále zabýval obranou žalované spočívající v tvrzení, že se nemohlo jednat o bezdůvodné obohacení, neboť mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda, že uvedená částka měla bude odměnou za to, že žalovaná žalobci poskytla součinnost při uzavírání smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Soud konstatuje, že poskytnutí součinnosti v podobě spolu dlužení a poskytnutí nemo