35 C 103/2023-43 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou správního řízení proti ní vedeného. Žalobkyně tvrdila, že byl účastníkem řízení o státní kontrole a na to navazujícího správního řízení vedeného u Magistrátu hlavního města Prahy pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zahájeného kontrolou uskutečněnou dne 16. 4. 2018, správní řízení o přestupcích žalobkyně bylo zahájeno dne 12. 3. 2020, kdy byl vyhotoven příkaz. Odvolací řízení bylo zjevně zatíženo průtahy a žalobkyně se na nich nepodílela. Práva žalobkyně byla zasažena nepřiměřenou délkou správního řízení. Žalobkyně uplatnila nárok na odškodnění u žalované dne 30. 11. 2022 a dne 22. 5. 2023 obdržela od žalované stanovisko, kterým jí bylo poskytnuto zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva a omluvu za nepřiměřenou délku řízení. Žalobce považuje prodlení žalované již po uplynutí 2 měsíců, a to z důvodu, že lhůta pro předběžné projednání nároku v rozsahu 6 měsíců neodpovídá úrovni společnosti/techniky atd.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok zcela neuznává a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně dne 30. 11. 2022 uplatnila nárok, přičemž dne 22. 5. 2023 se žalovaná k žádosti vyjádřila tak, že přiměřeným zadostiučiněním v dané věci je konstatování porušení práva. Současně zrekapitulovala průběh řízení, s tím, že dne 17. 4. 2018 vypracoval Magistrát informace o zahájení kontroly, dne 31. 1. 2020 byl žalobkyni doručen příkaz Magistrátu a dne 21. 11. 2022 Ministerstvo dopravy rozhodlo tak, že změnilo rozhodnutí Magistrátu ze dne 20. 5. 2020 co do výše uložené pokuty, kterou snížilo na 95 000 Kč a ve zbytku rozhodnutí Magistrátu potvrdilo. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 11. 2022. Uvedla, že výkon kontroly není dle zákona č, 255/2012 Sb. správním řízením a období do 31. 3. 2020 tak nelze do celkové délky řízení zahrnovat. Celková délka řízení tak trvala 2 roky, 7 měsíců a 23 dnů. Žalovaná také vyjádřila přesvědčení, že žalobkyni žádná újma, kterou by bylo potřeba odškodnit finančně, v souvislosti s délkou řízení, nevznikla. Konstatování práva se zdá dostačujícím. Zdůraznila, že žalobkyně byl ve správním řízení uznána vinnou ze spáchání přestupku a po celou dobu, kdy bylo řízení vedeno, si musela být s ohledem na charakter svého jednání, které bylo v řízení projednáváno, vědoma spáchání přestupku. Žalobkyně si musela být vědoma, že nerespektovala zcela jasné základní podmínky provozování taxi služby. Co se týče provedené kontroly, žalobkyně si musela být vědoma neúspěchu své obrany, když otázka použití přizvaných osob byla judikatorně vyřešena Nejvyšším správním soudem již v roce 2005 (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. Afs 104/2005-81, ze dne 2. 11. 2005), právní zástupce žalobkyně v jiných řízeních námitky opakovaně uplatňoval a Nejvyšší správní soud se s nimi vypořádal již v roce 2018. Odborně zastoupené žalobkyni muselo být zřejmé, že její obrana, co se týče spáchání protiprávního jednání, nemá od počátku naději na úspěch. Žalobkyně nemohla být v nejistotě ohledně výsledku řízení v důsledku jí tvrzené nepřiměřené délky řízení, z čehož plyne, že význam řízení pro ni byl nepatrný a nemajetková újma jí nevznikla. Ve vztahu k výši uložené pokuty žalovaná poukázala na to, že žalobkyně správnímu orgánu neposkytla informace ohledně svých majetkových poměrů, nezájem žalobkyně o doložení poměrů rovněž svědčí o nepatrném až žádném významu řízení pro ni. Žalovaná je přesvědčena, že z pohledu výše uložené sankce mělo řízení pro žalobkyni nulový význam rovněž proto, že lze důvodně předpokládat, že uloženou sankci nehradila žalobkyně ze svých prostředků, nýbrž z prostředků poskytnutých společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, a domnívá se, že tyto prostředky byly poskytnuté společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Dále žalovaná zdůraznila, že již od okamžiku vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně měla žalobkyně vzhledem k zásadě zákazu reformatio in peius naprostou jistotu, že jí v řízení nebude uložena sankce vyšší. Žalovaná také podrobně popsala vývoj na trhu po vstupu společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nárůst počtu kontrol v oblasti dopravy, nárůst počtu správních řízení v souvislosti s porušováním povinností při poskytování přepravních služeb s využitím aplikace , Anonymizováno, . Žalovaná dospěla k závěru, že poskytnutí jakéhokoli zadostiučinění žalobkyni je rozporné s veřejným pořádkem, dobrými mravy a obecnými principy spravedlnosti. K požadovanému úroku z prodlení ode dne 31. 1. 2023 uvedla, že je potřeba se řídit aktuálně platnými a účinnými právními předpisy, nikoli tím, jaké by dle názoru žalobkyně měly být, Anonymizováno3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z připojených správních spisů (spis Magistrátu hlavního města Prahy zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a spis Ministerstva dopravy č.j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 16. 4. 2018 byla provedena kontrola taxislužby podle § 12 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 255/2012 Sb.“). Téhož dne advokát , tituly před jménem, , jméno FO, převzal zastoupení žalobkyně. Dne 17. 4. 2018 magistrát vyzval žalobkyni k poskytnutí potřebné součinnosti k výkonu kontroly, a to tak, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto oznámení doložila požadované listiny. Výzva ze dne 17. 4. 2018 byla žalobkyni doručena dne 25. 4. 2018. Podáním ze dne 4. 5. 2018, které bylo magistrátu doručeno dne 4. 5. 2018, poskytla žalobkyně část požadovaných písemností a požádala o prodloužení lhůty o 7 dní. Rozhodnutí ze dne 10. 5. 2018, které bylo žalobkyni doručeno téhož dne, magistrát rozhodl o prodloužení lhůty k součinnosti, a to do 18. 5. 2018. Žalobkyně podáním ze dne 11. 5. 2018, které bylo magistrátu doručeno dne 11. 5. 2018, poskytla magistrátem požadované písemnosti. Dne 21. 5. 2018 vyhotovil magistrát Protokol o kontrole, který zaslal k seznámení žalobkyni s poučením o právu podat proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole námitky ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Žalobkyni byl protokol o kontrole doručen dne 21. 5. 2018. Žalobkyně podala dne 22. 5. 2018 námitky do protokolu o kontrole. Magistrát dne 25. 5. 2018 uvědomil žalobkyni, že se námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole, předávají vzhledem k navazujícímu správnímu řízení k vyřízení v tomto navazujícím správním řízení pod sp. zn. MHMP , Anonymizováno, . Žalobkyně podala žalobu na ochranu před nezákonným zásahem ze dne 13. 6. 2018 k Městskému soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 133/2018. Městský soud v Praze vyzval podáním ze dne 2. 7. 2018 magistrát, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této výzvy předložili soudu úplný spisový materiál a spolu s ním vyjádření k žalobě. Magistrát podáním ze dne 16. 7. 2018 zaslal Městskému soudu v Praze vyjádření k žalobě spolu se spisovým materiálem. Předvoláním ze dne 6. 3. 2019 byl magistrát předvolán k jednání nařízenému na den 24. 4. 2019 u Městského soudu v Praze ve věci žalobkyně proti magistrátu. Vyrozuměním ze dne 18. 3. 2019 byl magistrát uvědomen, že se jednání původně nařízené na den 24. 4. 2019 nekoná s tím, že důvodem odročení jednání je zpětvzetí žaloby. Usnesením ze dne 4. 4. 2019, č. j. 9 A 133/2018 – 37, bylo řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem magistrátu zastaveno, když žalobkyně vzala dne 6. 3. 2019 žalobu v plném rozsahu zpět, a to bez bližšího odůvodnění. Přípisem Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2019 byl magistrátu vrácen spis sp. zn. MHMP , Anonymizováno, , který byl magistrátu doručen dne 25. 4. 2019. Magistrát příkazem ze dne 12. 3. 2020, č. j. MHMP , Anonymizováno, („příkaz“), rozhodl tak, že se žalobkyně uznává vinnou z přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w) zákona o silniční dopravě, kterého se žalobkyně dopustila tím, že provozovala taxislužbu vozidlem, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, a uložil žalobkyni pokutu ve výši 100 000 Kč. Příkaz ze dne 12. 3. 2020 byl právnímu zástupci žalobkyně doručen dne 31. 3. 2020, přičemž žalobkyně podala téhož dne proti příkazu odpor. Magistrát oznámením o ukončení dokazování ze dne 8. 4. 2020 oznámil žalobkyni, že v dané věci byly shromážděny dostatečné podklady pro rozhodnutí. Žalobkyně se podáním ze dne 9. 4. 2020 vyjádřila k dané věci před vydáním rozhodnutí. Dne 20. 5. 2020 vypracoval magistrát rozhodnutí, č. j. MHMP , Anonymizováno, , kterým uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w) zákona o silniční dopravě, kterého se žalobkyně dopustila tím, že provozovala taxislužbu vozidlem, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, za což žalobkyni uložil pokutu ve výši 100 000 Kč a zavázal ji k náhradě ná