77 C 183/2023-51 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 858 620 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 21. 3. 2023 do zaplacení. V úvodu žaloby uvedla, že se plnění domáhá z titulu porušení smlouvy, respektive porušení odborné péče, s níž žalovaná měla postupovat podle smlouvy o správě nemovitostí uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou.2. Podrobněji pak žalobkyně vysvětlila, že do správy žalobkyně byly svěřeny nemovité věci (pozemky a na nich umístěné stavby) ve vlastnictví , Anonymizováno, , nacházející se v katastrálním území , adresa, , budovy sloužící jako škola v přírodě. Dne , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o správě dotčených nemovitostí, jejíž předmětem byla správa, provoz, opravy a údržba. Podle smlouvy tak měla žalovaná vykonávat správu nemovitostí, a to jménem žalobkyně a na její účet, žalobkyně se za tuto činnost zavázala poskytovat úplatu ve výši 100 000 Kč bez DPH měsíčně, dohodnutou jako „smluvní cena za obstarání úhrady mzdových nákladů vlastního personálu správce včetně všech odvodů a daní, režie firmy a zisků.“ V období let 2020 a 2021 došlo, vzhledem k probíhající pandemické krizi související s onemocněním COVID – 19, k utlumení aktivit školy v přírodě a žalobkyně v reakci na to vedla s žalovanou komunikaci i za účelem řešení výše správcovské odměny a projednání vzájemného nastavení spolupráce účastnic pro rok 2020. Jednatelka žalované v e-mailu ze dne 19. 4. 2020 žalobkyni ujistila, že žalovaná i nadále zaměstnává personál a že je nutné správcovskou odměnu vyplácet v plné výši, s tím, že „správcovská odměna je platba, která hradí mzdy zaměstnanců středisek. (nikoliv, jak by se někdo domníval, že slouží k obohacení správce)“, správcovská odměna „slouží výhradně k proplácení mezd” a zaměstnanci „vykonávají po dohodě i jiné práce, než jim ukládá pracovní smlouva (např. úprava zahrad, vyčištění skladů, dezinfekce objektu apod).” S ohledem na tato ujištění se žalobkyně rozhodla „ponechat“ a vyplácet správcovskou odměnu v plné výši.3. Žalobkyně se následně dozvěděla, že žalovaná čerpala v letech 2020 a 2021 od Úřadu práce České republiky příspěvky za účelem úhrady náhrady mezd náležejících zaměstnancům v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID - 19 (tzv. program „Antivirus“). Podmínkou čerpání přitom bylo, že zaměstnanci práci nevykonávali z důvodu bránící překážky v práci v důsledku koronavirové krize a omezujících opatření. Celková výše podpory činila 858 620 Kč. Z uvedeného žalobkyně dovozovala, že žalovaná se nechovala ve věci správy nemovitostí řádně, neboť žalobkyni uvedla v omyl, když v období od března 2020 do května 2021 přijímala od žalobkyně správcovskou odměnu v plné výši a zároveň s tím, „na tutéž položku - tedy mzdové náklady zaměstnanců střediska“, čerpala podporu od úřadu práce. Žalobkyně požádala žalovanou o vysvětlení „rozporů v jejích tvrzeních“, jakož i o vysvětlení způsobu využití částky získané z programu Antivirus. Následně žalobkyně žalovanou, která „neobjasnila rozpory“, vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 858 620 Kč. Ani v následné reakci žalovaná osud prostředků nevysvětlila a obdržené prostředky si ponechala.4. V žalobě vymezila žalobkyně také „právní podstatu žalobního nároku“, a to tak, že znovu zopakovala, že žalovaná svým jednáním uvedla žalobkyni v omyl (tím, že se domáhala úhrady správcovské odměny na úhradu mzdových nákladů personálu střediska, ačkoliv ti v danou chvíli nemohli vykonávat práci z důvodu překážky, a žalovaná současně inkasovala na mzdy prostředky z programu Antivirus), dovodila, že žalovaná jednoznačně nesplnila povinnost postupovat dle mandátní smlouvy tak, aby dbala na zájmy mandanta (žalobkyně). Žalovaná měla podle zákona (zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, „ObchZ“) povinnost při své činnosti postupovat s odbornou péčí, musela vždy dbát zájmů žalobkyně a zároveň měla povinnost žalobkyni upozornit na veškeré okolnosti, které mohou mít vliv na změnu pokynů žalobkyně. Žalovaná žalobkyni nesdělila potřebné okolnosti, ohledně „těchto okolností“ žalobkyni výslovně uvedla v omyl a zjevně nedbala zájmům žalobkyně, resp. postupovala přímo v neprospěch žalobkyně. Takový postup nesplňuje požadavky odborné péče, čímž žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z mandátní smlouvy a zároveň se tímto postupem obohatila. Žalovaná má povinnost vydat žalobkyni užitek, který při výkonu správy získala, což vyplývá i ze skutečnosti, že během správy nemovitostí měla žalovaná v rámci mandátního vztahu vystupovat výlučně jménem a na účet žalobkyně. Pokud žalovaná získala od úřadu práce příspěvek na fungování žalovanou spravovaného střediska, měla žalobkyně nárok na vydání takového prospěchu, „resp. případně na snížení správcovské odměny v adekvátním rozsahu“. Žalovaná porušila povinnost postupovat s odbornou péčí podle zákona a podle smlouvy tím, že si ponechala úřadem práce přidělenou podporu, resp. přijala správcovskou odměnu v plné výši.5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Přihlásila se k tomu, že s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o správě nemovitostí, jež obsáhle definovala předmět smlouvy a vymezovala, co účastníci rozumí pod obstaráním správy nemovitostí, obsáhle definovala i povinnosti správce (tj. žalované). Žalované podle smlouvy příslušela za výkon správy měsíční úplata. Žalobkyně ujednání o úplatě interpretuje podle žalované nesprávně a účelově, neboť s ohledem na obsah smlouvy a charakter činnosti žalované nelze tvrdit, že odměna hrazená žalované žalobkyní byla určena na úhradu mzdových nákladů zaměstnanců žalované. Správcovská odměna zahrnovala a pokrývala celou řadu položek nákladů (např. mzdové náklady, odvody za zdravotní a sociální pojištění, splátky leasingu/ úvěru, poplatky za mobilní tarify a internet, pojištění, náklady na pořízení potřebného vybavení apod.) a rovněž přiměřený zisk žalované. Žalovaná je samostatným podnikatelským subjektem, finanční plnění přijímané od žalobkyně inkasovala jako protiplnění, jako odměnu za její správcovskou činnost (plnění) podle smlouvy. Čerpání příspěvku z programu Antivirus nemohlo žalované odejmout či negovat její nárok na úhradu odměny plynoucí z odměny za komplexní správu nemovitostí podle smlouvy. Prostředky v programu Antivirus žalovaná nečerpala za žalobkyni či jejím jménem, nečerpala je ani v rámci výkonu správcovské činnosti. Žalovaná využila programu Antivirus „sama pro sebe“, souvislost s její činností podle smlouvy o správě nemovitostí byla pouze nepřímá. Žalovaná si sama rozhodovala, jak s úplatou naloží, jakékoliv dispozice s prostředky z odměny byly svrchovaným právem žalované, odměna se stala majetkem žalované. Úřad práce uznal, že žalovaná čerpala příspěvek zcela po právu a podle pravidel nastavených programem Antivirus (a nežádal proto o jeho vrácení). Žalovaná postrádala důvod, pro který si žalobkyně nárokuje výplatu žalované vyplaceného příspěvku z programu podpory ze strany třetí osoby, namítala v souvislosti s tím nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně. E-mailové vyjádření a doprovodný dokument k projednání nastavení spolupráce ze dne 19. 4. 2020 se vztahovaly k celému roku 2020 (jak je zřejmé z nadpisu doprovodného dokumentu), tedy i pro počátek roku 2020, kdy ještě nedocházelo k mimořádným opatřením a vyplácení příspěvků z programu Antivirus. Žalovaná se takto navíc vyjadřovala v dubnu roku 2020, kdy bylo možné žádat o příspěvek poskytovaný z programu Antivirus - režim A ve výši pouze 80 % uznatelných mzdových nákladů a zbývající část náhrady mezd zaměstnanců byla stále dotována žalovanou (a k tomu sloužila právě i správcovská odměna). Nemůže se jednat ani o to, že by se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, majetkový transfer plynul ze strany státu. Čerpáním příspěvku z programu Antivirus nemohlo dojít ani k porušení mandátní smlouvy či zákona, ani způsobení škody žalobkyni. Odměna byla plněním na základě uzavřené mandátní smlouvy a v souladu s ní a zákonem, plnění nelze kvalifikovat ani jako škodu, ani jako bezdůvodné obohacení.6. Po poučení, které soud žalobkyni poskytl ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), žalobkyně doplnila, že správcovská odměna byla výslovně sjednána jako smluvní cena za obstarání úhrady mzdových nákladů vlastního personálu správce včetně všech odvodů a daní, režie firmy a zisků. Žalovaná jednala nepoctivě a v rozporu se smlouvou, čímž vznikla žalobkyni škoda. Žalovaná nemohla použít správcovskou odměnu na odlišné činnosti než na platby mezd zaměstnanců a odvody, neboť pro jiné provozní náklady byla sjednána (a žalobkyní také řádně placena) odlišná platba (platba tzv. provozní zálohy ve výši dalších 100 000 Kč bez DPH). Tvrzení žalované, že prostředky od žalobkyně bylo možné použít na jiné činnosti, proto podle žalované neodpovídá smluvním ujednáním. Žalovaná nepostupovala v souladu se zájmy žalobkyně, neboť žalobkyni tvrdila, že zaměstnanci práci vykonávají a potřebuje pro ně proto správcovskou odměnu v plné výši, zatímco úřadu práce tvrdila, že zaměstnanci práci nevykonávají pro překážky