13 C 77/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobním návrhem doručeným soudu dne 9. 4. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 15 944 Kč z důvodu, že uzavřela s žalovanou přepravní smlouvu, v rámci které se žalovaná zavázala dopravit žalobkyni dne , datum, z , Anonymizováno, , s přestupem v , Anonymizováno, . Došlo ke zpoždění letu z , Anonymizováno, , pročež byla přesměrována na pozdější navazující let , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , z tohoto důvodu si žalobkyně musela obstarat občerstvení, případně ubytování. Vynaložila finanční prostředky ve výši 752 Kč na své občerstvení na letišti, neboť ze strany žalované nebyla poskytnuta dostatečná pomoc při řešení zpožděného letu a nebylo ji poskytnuto občerstvení. Do místa příletu se tak dostala se zpoždění 13 hodin. Žalobkyně tak poždauje finanční kompenzaci na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále také jen jako „Nařízení“). V návaznosti na výše uvedené zpoždění letu, Nařízení a rozsudek SD ze dne 19. listopadu 2009 C-402/07 a C-432/07 a skutečnost, že se nejedná o mimořádnou okolnost dle čl. 5 odst. 3 Nařízení, spadá nárok pod ustanovení článku 7 odst. c) Nařízení a žalobci vznikl nárok na kompenzaci ve výši 600 EUR, s tím, že částku přepočetla na české koruny kurzem ČNB ke dni 31. 10. 2024, kdy došlo k formálnímu uplatnění nároku vůči žalované.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Vznesla námitku promlčení, když žalobkyně tvrdí, že nárok uplatnila u žalované dne 31. 10. 2024, avšak události zakládající tvrzené právo na náhradu újmy došlo již 2. 7. 2022. Z předložených důkazů a tvrzení nevyplývá, že by byl nárok žalobkyní uplatněn v 6měsíční lhůtě dle § 2553 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).3. K tomuto žalobkyně uvedla, že české právo se neuplatní, nebyla navíc informována o právech a povinnostech žalovanou, dovolávání se promlčení je tak v rozporu s obecnými principy práva a dobrých mravů. Žalobkyně se domnívá, že rozhodným právem, je právo turecké, dle kterého její nárok promlčen není.4. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalobkyně měla platnou rezervaci na let , Anonymizováno, na trase letiště Václava Havla, Praha (PRG) – , Anonymizováno, , dne , datum, a z tohoto letiště do destinace , Anonymizováno, , ze které neplyne, o jaké číslo účtu se jedná, na koho jméno je vedeno, pouze, že dne , datum, byla provedena platba 8 EUR (204,20 Kč) označená jako , právnická osoba, , a , Anonymizováno, (339,73 Kč) označená jako , Anonymizováno, , dále dne , datum, platba ve výši -208 Kč označená jako , Anonymizováno, (úryvek z bankovnictví). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku dne 31. 10. 2024 (předžalobní výzva, doručenka).5. S ohledem na to, že se soud zabýval primárně námitkou promlčení, tak zamítl všechny zbývající navržené důkazy, neboť se to s ohledem na právní názor soudu o promlčení, jevilo jako zcela nadbytečné, potažmo nehospodárné.6. Pravomoc českých soudů dána dle čl. 26 Nařízení Brusel I bis. Po právní stránce soud posoudil právní jednání mezi účastníky dle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále též jen „Nařízení“). Pro otázky neřešené nařízením (tedy zejména pro otázku promlčení) je rozhodným právem právo české (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2012 ve věci Joan Cuadrench Moré proti Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV C-139/11), ted zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“).7. Podle článku 1 odstavce 1. písm. c) Nařízení toto stanoví za podmínek v něm stanovených minimální práva cestujících, jestliže je jejich let zpožděn.8. Podle článku 2 Nařízení se pro účely tohoto nařízení a) „leteckým dopravcem“ rozumí podnik zabývající se leteckou dopravou s platnou provozní licencí; b) „provozujícím leteckým dopravcem" rozumí letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím; f) „letenkou“ rozumí platný doklad opravňující k přepravě nebo jiné rovnocenné oprávnění v elektronické nebo jiné nehmotné formě, vydané nebo schválené leteckým dopravcem nebo jeho pověřeným zástupcem; g) "rezervací" rozumí skutečnost, že cestující má letenku nebo jiný důkaz, který udává, že rezervace byla leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy přijata a evidována; l) „zrušením" rozumí neuskutečnění letu, který byl dříve plánován a na který bylo rezervováno alespoň jedno místo.9. Podle článku 3 odstavce 1 Nařízení se toto nařízení vztahuje: a) na cestující odlétající z letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva; b) na cestující odlétající z letiště umístěného na území třetí země na letiště umístněné na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, pokud neobdrželi náhradu nebo odškodnění a nebyla jim poskytnuta pomoc v této třetí zemi a pokud je provozující letecký dopravce dopravcem Společenství. Podle článku 3 odstavce 2 Nařízení se odstavec 1 použije pod podmínkou, že cestující: a) mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma případy zrušení podle článku 5 se přihlásí k přepravě, - jak je předem a písemně (rovněž elektronickými prostředky) stanoveno a v čase uvedeném leteckým dopravcem, provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo oprávněným zprostředkovatelem služeb v cestovním ruchu, nebo, jestliže není uveden čas, nejpozději do 45 minut před zveřejněným časem odletu; nebo b) jsou leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy bez ohledu na důvod převedeni z letu, který měli rezervovaný, na jiný let.10. Podle článku 3 odstavce 5 Nařízení se toto nařízení vztahuje na každého provozujícího leteckého dopravce, který přepravuje cestující podle odstavců 1 a 2. Jestliže provozující letecký dopravce nemá smlouvu s cestujícím a plní povinnosti podle tohoto nařízení, má se za to, že jedná v zastoupení osoby, jež uzavřela smlouvu s tímto cestujícím.11. Podle článku 5 odst. 1 Nařízení v případě zrušení letu: a) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s článkem 8; b) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a v případě přesměrování, jestliže očekávatelný čas nového odletu je alespoň následující den po plánovaném odletu zrušeného letu, pomoc stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c); c) mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže i) nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo ii) nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo iii) nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.12. Podle článku 7 odstavce 1 Nařízení odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).13. Podle ust. § 2553 odst. 3 občanského zákoníku (1) Jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. (2) Při nepravidelné přepravě osob nahradí dopravce škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády. (3) Práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.14. Podle ust. § 2578 občanského zákoníku: Podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stan