26 C 184/2024-55 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne 4.6.2024 a postoupenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 250 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí, kterým ministr , Anonymizováno, nevyhověl námitkám žalobkyně jako příjemci dotace a potvrdil opatření , Anonymizováno, ze dne 9.10.2020 č.j. , Anonymizováno, , kterým byla žalobkyni žalovanou neoprávněně zkrácena dotace dle její žádosti o platbu č. , č. účtu, . Žádost žalobkyně podala dne 22.6.2020 k řídícímu orgánu, který vydal dne 9.10.2020 rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala k ministrovi a ten nově rozhodl dne 11.12.2020. Proti rozhodnutí ministra žalobkyně podala dne 16.2.2021 žalobu k Městskému soudu v Praze a řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . O žalobě rozhodl Městský soud v Praze dne 9.8.2023, kdy rozhodnutí nabylo téhož dne právní moci. Celková délka řízení tak činila 3 roky a 2 měsíce, když do celkové délky řízení se započítává i řízení před správním orgánem. Žalobkyni nepřiměřeně dlouhým řízení jak u správního orgánu, tak i navazujícím soudním řízením vznikla nemajetková újma, kterou žalobkyně předběžně uplatnila u žalované dne 23.11.2023. Dne 21.5.2024 bylo žalobkyni doručeno rozhodnutí žalované, kterým byla žádost o přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu zamítnuta. Žalobkyně k průtahům nijak nepřispěla, průtahy zavinil městský soud, který je nedostatečně obsazen. Řízení nebylo nijak složité, jeho význam byl pro žalobkyni značný, neboť se jednalo o přiznání správné výše dotace v rámci poslední etapy projektu z programu Aplikace OPPIK s , Anonymizováno, .2. Žalovaná k žalobě uvedla, že navrhuje její zamítnutí. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí, kterým ministr průmyslu a obchodu nevyhověl námitkám žalobkyně jako příjemce dotace a potvrdil opatření MPO jako řídícího orgánu ze dne 9.10.2020. Tímto opatřením žalovaná údajně neoprávněně krátila dotaci požadovanou k proplacení. Žalobkyně jako příjemce dotace podala dne 22.6.2020 žádost k žalované jako řídícímu orgánu, který dne 9.10.2020 rozhodl a žádost zamítl. Žalobkyně následně brojila proti tomuto rozhodnutí odvoláním k ministru průmyslu a obchodu, který tomuto odvolání nevyhověl a rozhodl dne 11.12.2020. Žalobou u Městského soudu v Praze ze dne 16.2.2021 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí ministra. Řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, bylo zahájeno dne 16.2.2021. Dne 22.2.2021 bylo vydáno usnesení, kterým byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne 17.3.2021 byla vydána výzva soudu, aby se žalovaná vyjádřila. Dne 19.4.2021 se žalovaná vyjádřila. Dne 9.11.2022 byl podán návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. Spis byl předložen Nejvyššímu správnímu soudu dne 18.11.2022 a dne b1.12.2022 bylo vydáno usnesení, kterým se návrh na určení lhůty zamítá. Dne 9.8.2023 byl na elektronické úřední desce vyvěšen rozsudek, kterým se rozhodnutí , Anonymizováno, zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Řízení bylo pravomocně skončeno dne 9.8.2023. Žalovaná následně, vázána právním názorem soudu, vydala nově opatření v neprospěch žalobkyně. Proti tomuto opatření žalobkyně opětovně podala námitky, o kterých ministr rozhodl tak, že námitkám nevyhověl. Žalobkyně následně toto rozhodnutí napadla žalobou proti rozhodnutí správního orgánu dne 8.2.2024, řízení není dosud pravomocně skončeno. Otázku přiměřenosti délky řízení v dané věci je třeba posoudit v souladu zejména s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ( dále také jen „Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. K otázce významu řízení je nutno uvést, že podle ustálené judikatury je věnována zvýšená pozornost věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajícím se života nebo zdraví. U těchto typů řízení se zvýšený zájem presumuje. V opačném případě je třeba, aby subjekt, který nárok uplatňuje, zvýšený zájem nejen tvrdil, nýbrž jej prokázal. V daném případě se nejednalo o standardní správní řízení, nýbrž o řízení vyvolané žádostí o dotaci, kdy žalobkyně vystupovala jako žadatel a brojila proti rozhodnutím, která byla v rozporu s jejími zájmy ( o poskytnutí dotace), přičemž sama žalobkyně musela vědět, že na dotaci není ze zákona právní nárok. Ze strany žalované, jako správního orgánu, nedošlo k jakémukoliv liknavému přístupu, který by měl za následek tvrzenou nepřiměřenou délku řízení. Ani v postupu Městského soudu v Praze nejsou nepřiměřené průtahy v řízení.3. Žalobkyně dále doplnila, že Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí konstatuje, že předsedkyně senátu potvrdila pravdivost žalobkyně o tom, že v dané věci byly průtahy, které byly způsobeny mimo jiné tím, že jeden člen senátu odešel do důchodu a z tohoto důvodu byl potom 3. senátu dočasně od 1.6.2022 zastaven nápad. Dále žalobkyně doplnila, že se domáhá odškodnění za řízení, které začalo podáním žádosti dne 22.6.2020 do doby právní moci rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, . K vysokému významu řízení pro žalobkyni uvedla, že v případě daného projektu s názvem , Anonymizováno, se jedná pro žalobkyni o zcela zásadní projekt, tudíž i výsledek správního řízení, jehož byl projekt součástí, byl pro žalobkyni klíčový. Žalobkyni byl v návaznosti na projekt dne 14.4.2020 zapsán Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky užitný vzor č. , hodnota, s názvem , Anonymizováno, který byl prodloužen osvědčením o prodloužení doby platnosti zápisu užitného vzoru ze dne 11.1.2024, dle něhož se platnost užitného vzoru prodlužuje do 6.2.2027. Žalobkyni byl rovněž Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky k projektu udělen patent č. , hodnota, . Patent a užitný vzor poskytují žalobkyni právní ochranu projektu, čímž zajišťují exkluzivní práva k jejímu využití a komercializaci. Současně zvyšují konkurenční výhodu a tržní hodnotu projektu, umožňují jeho licencování či další expanzi na zahraniční trhy a potvrzují technologickou originalitu a průmyslovou využitelnost řešení. Díky udělenému patentu a užitnému vzoru žalobkyně získává strategické aktivum, které posiluje její postavení v oboru a umožňuje dlouhodobý ekonomický růst. Tyto faktory jednoznačně dokládají vysoký význam dotace, a tedy i správního řízení, která realizaci projektu zajistila. Projektu byl rovněž dne 15.11.2023 Evropským patentovým úřadem udělen Evropský patent č. , IBAN, , který se uděluje pouze tehdy, pokud technické řešení splňuje vysoké nároky na novost, vynálezeckou činnost a průmyslovou využitelnost. Proces získání evropského patentu je přísný a zahrnuje důkladné přezkoumání odborníky, čímž je zajištěno, že patentové řešení má skutečně unikátní charakter a není běžně dostupné ve stávajícím stavu techniky. Úspěšně zapsaný český a zejména evropský patent je proto považován za úspěch celého českého průmyslového sektoru, a tudíž má i vysoký význam nejen pro český stát, ale i pro samotného vlastníka patentu, tedy i pro žalobkyni. Skutečnost, že projekt získal evropský patent jasně prokazuje jeho vysoký technologický a ekonomický význam, což dále podtrhuje významnost poskytnuté dotace a správního řízení. V návaznosti na projekt byl žalobkyni rovněž udělen patent č. , Anonymizováno, v Japonském císařství, kde je patentové řízení velmi přísné a zahrnuje hloubkovou expertizu přihlášeného vynálezu. Japonský patentový úřad posuzuje přihlášky nejen z hlediska novosti a vynálezecké činnosti, ale také s ohledem na globální stav techniky a hospodářský přínos vynálezu. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že se jedná o projekt s vysokou přidanou hodnotou, inovativním potenciálem a zásadním ekonomickým a technologickým dopadem pro žalobkyni. Předmětná dotace a s ní spojené správní řízení měla pro žalobkyni zásadní význam, neboť v rámci správního řízení byl projednáván projekt, který vedl k vytvoření technického řešení chráněného užitným vzorem a patentem, byl následně uznán jako vysoce inovativní na evropské úrovni a získal i ochranu na japonském trhu. Dále žalobkyně uvedla, že místopředseda Městského soudu v Praze , tituly p