63 C 247/2023-96 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se po částečném zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 10. 2025, sp. zn. 63 C 247/2023, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu škody 8 522,51 Kč z titulu nerovného odměňování.Žalobní tvrzení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná porušila zásadu rovného zacházení v oblasti odměňování zakotvenou v § 16 odst. 1 a § 110 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, když jí stanovila nižší základní tarifní mzdu než zaměstnancům vykonávajícím stejnou práci na stejném tarifním stupni, avšak s místem výkonu práce v , Anonymizováno, . Podle žalobkyně nelze místo výkonu práce považovat za relevantní kritérium pro určení mzdy, neboť zákoník práce vymezuje stejnou práci či práci stejné hodnoty výlučně prostřednictvím složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a výsledků práce.3. Pro srovnání žalobkyně označila konkrétní zaměstnance žalované. Za období od října , Anonymizováno, do června , Anonymizováno, srovnávala svou mzdu s mzdou zaměstnance , jméno FO, , který pracoval v , Anonymizováno, na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni. Podle mzdových výměrů ze dne , datum, a , datum, mu byla stanovena základní tarifní mzda ve výši 25 910 Kč, resp. 26 940 Kč, zatímco žalobkyně pobírala 22 180 Kč, resp. 26 360 Kč. Rozdíl v základní mzdě činil v rozhodném období až 580 Kč měsíčně, což žalobkyně považuje za projev nerovného zacházení. Po skončení pracovního poměru , jméno FO, v červnu , Anonymizováno, žalobkyně označila jako dalšího komparátora zaměstnankyni , jméno FO, , která pracovala v , Anonymizováno, na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni. Podle žalobkyně pobírala , jméno FO, základní tarifní mzdu ve výši 26 790 Kč, zatímco žalobkyně nadále pobírala 26 360 Kč, přestože vykonávala práci stejné hodnoty.4. Žalobkyně zdůrazňuje, že rozdíly v základní mzdě nelze odůvodnit kritérii, jako je délka praxe, odpovědnost práce či pracovní výkonnost, protože žalovaná tato kritéria reálně nezohledňuje ani mezi , Anonymizováno, zaměstnanci navzájem. Naopak z předložených důkazů vyplývá, že , Anonymizováno, zaměstnanci pobírají totožnou základní mzdu bez ohledu na rozdílnou délku praxe či pracovní zatížení. Žalobkyně proto považuje argumentaci žalované za účelovou a tvrdí, že skutečným důvodem rozdílného odměňování je místo výkonu práce, což je v rozporu s právními předpisy i judikaturou.5. , jméno FO, podporu svého názoru žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. října 2024, sp. zn. 63 C 219/2023, podle něhož žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně prokázání objektivních důvodů rozdílů v odměňování. Dále poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna 2022, sp. zn. 21 Cdo 627/2021, který zdůrazňuje povinnost zaměstnavatele uplatňovat stanovená kritéria rovnoměrně vůči všem zaměstnancům. Argumentaci žalobkyně podporuje i judikatura Ústavního soudu (usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. I. ÚS 2820/20) a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3955/2018.6. Žalobkyně rovněž odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023 a na judikaturu Soudního dvora EU (např. rozsudek ve věci Danfoss, C109/88), z níž vyplývá, že v případě netransparentního systému odměňování přechází důkazní břemeno na zaměstnavatele.7. Výši uplatňovaného nároku žalobkyně odvozuje z rozdílu mezi dosaženou mzdou a mzdou srovnatelných zaměstnanců. Za období od října , Anonymizováno, do března , Anonymizováno, činí tento rozdíl celkem 13 976,68 Kč, přičemž po částečném zpětvzetí žaloby se domáhá částky 8 522,51 Kč s příslušenstvím. Mechanismus výpočtu vychází z rozdílu v hodinových sazbách, zohledňuje odpracovanou dobu a zákonné odvody.Vyjádření žalované8. Žalovaná odmítá tvrzení žalobkyně, že rozdíly v základní tarifní mzdě byly způsobeny místem výkonu práce. Podle jejího vyjádření se nejedná o diskriminační spor, ale o posouzení, zda žalobkyně vykonávala stejnou práci nebo práci stejné hodnoty ve smyslu § 110 zákoníku práce. Žalovaná zdůrazňuje, že důkazní břemeno leží na žalobkyni, která musí prokázat shodu ve všech kritériích uvedených v § 110 odst. 2–5 zákoníku práce (složitost, odpovědnost, namáhavost, pracovní podmínky, pracovní výkon a výsledky práce). Pouhé srovnání typové pozice a tarifního stupně podle žalované nepostačuje.9. Podle žalované je systém odměňování upraven interní směrnicí SM-1/2019, která stanoví mzdová rozpětí pro jednotlivé typové pozice, přičemž konkrétní výše mzdy se odvíjí od individuálních podmínek pracovního místa a zaměstnance, zejména od náročnosti práce, pracovního režimu, kvalifikace, praxe a výkonu. Proces zahrnuje návrh vedoucího zaměstnance a schválení HR Business Partnerem. Hodnocení typových pozic probíhá prostřednictvím metody AHP (Analytické hodnocení prací), která však neporovnává jednotlivé zaměstnance, nýbrž stanovuje obecné parametry pozice.10. Žalovaná dále uvádí, že , Anonymizováno, zaměstnanci nevykonávali stejnou práci ani práci stejné hodnoty jako žalobkyně, protože jejich pracovní podmínky byly objektivně odlišné. Konkrétně poukazuje na:Vyšší intenzitu práce a zátěž , Anonymizováno, pracovišť, která obsluhují rozsáhlejší spádové oblasti s vyšším počtem domácností a firem, což se promítá do objemu transakcí a počtu obsloužených klientů.Odlišný pracovní režim – , Anonymizováno, pracoviště fungují ve vícesměnném provozu s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, zatímco žalobkyně pracovala v jednosměnném režimu s kratší týdenní pracovní dobou.Rozdíly v kvalifikaci a odborných požadavcích – srovnávaní zaměstnanci disponovali certifikacemi (např. bankovní služby, úvěry online), které žalobkyně neměla.Rozdíly ve výkonu a výsledcích práce – podle předložených tabulek a výstupů ze systému , Anonymizováno, vykonávali , Anonymizováno, zaměstnanci podstatně vyšší počet transakcí v oblasti listovních a balíkových zásilek, , Anonymizováno, a dalších služeb. Například u , jméno FO, žalovaná doložila násobně vyšší , Anonymizováno, i , Anonymizováno, oproti žalobkyni, stejně jako vyšší počet transakcí , Anonymizováno, .11. Žalovaná odmítá tvrzení, že by rozdíly v odměňování byly založeny na místě výkonu práce. Podle jejího názoru byly způsobeny objektivními faktory vyplývajícími z odlišných pracovních podmínek, vyšší odpovědnosti a náročnosti práce pražských zaměstnanců. Argumentuje také tím, že žalobkyně selektivně odkazuje na rozhodnutí odvolacího soudu, která se týkala jiných typových pozic (např. , Anonymizováno, ), zatímco v obdobných sporech týkajících se pracovníků , Anonymizováno, žaloby vesměs brala zpět.12. , jméno FO, základě těchto skutečností žalovaná navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala, že vykonávala stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako srovnávaní pražští zaměstnanci.Skutkový stav13. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně uzavřela se žalovanou pracovní poměr na dobu určitou po dobu nemoci, mateřské dovolené, dovolené, rodičovské dovolené a dalších absencí jiné zaměstnankyně, nejdéle však do , datum, , se zkušební dobou tři měsíce. Nástup do práce byl sjednán na den , datum, . Druh práce byl sjednán jako Pracovník , Anonymizováno, , místem výkonu práce byly , Anonymizováno, obvodu , adresa, , pravidelné pracoviště , adresa, . Pracovní doba byla sjednána ve výši 31,5 hodiny týdně. Mzdové podmínky měly být stanoveny kolektivní smlouvou a směrnicí o odměňování, přičemž konkrétní výše mzdy měla být uvedena v mzdovém výměru. Smlouva obsahovala ujednání o povinnosti dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti práce, chránit zájmy zaměstnavatele, zachovávat mlčenlivost a souhlas s vysíláním na pracovní cesty.14. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že pracovní poměr byl prodloužen do , datum, .15. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že pracovní poměr byl prodloužen po dobu mateřské, řádné a rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně, nejdéle do , datum, , a byla upravena forma výplaty mzdy na bankovní účet.16. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že pracovní poměr trval do , datum, .17. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že pracovní poměr byl změněn na dobu neurčitou, místem výkonu práce se staly , Anonymizováno, obvodu , adresa, a pravidelné pracoviště zůstalo , Anonymizováno, , adresa, .18. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně byla dočasně převedena na práci „, Anonymizováno, “ po dobu překážky v práci jiné zaměstnankyně, nejdéle do , datum, , s místem výkonu práce v pobočkové , Anonymizováno, , adresa, .19. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že místem výkonu práce byly , Anonymizováno, oblastní , Anonymizováno, , adresa, , pravidelné pracoviště zůstalo , Anonymizováno, , adresa, a byla sjednána kratší pracovní doba 31,5 hodiny týdně.20. Z dodatku č. , h