40 C 104/2024-56 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se podáním spojeným s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 6. 2024 domáhala u Obvodního soudu pro Prahu 1 uložení povinnosti žalované zaplatit k rukám žalobkyně částku 93 730,88 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 34 576,96 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 34 576,96 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení a zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 576,96 Kč od 22. 4. 2022 do zaplacení a současně náhrady nákladů řízení. K důvodnosti žalobního nároku žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne 4. 5. 2020 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání (dále jen „Smlouva“), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat do dočasného užívání vymezenou nemovitou věc – skladovací plochu – a žalovaná se zavázala hradit sjednané nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním předmětu nájmu v celkové výši 25 000 Kč měsíčně s tím, že strany si sjednaly inflační doložku. Žalobkyni na základě Smlouvy vznikly vůči žalované pohledávky na dlužných nájemných a zálohách na služby za měsíce leden až březen 2022 v celkové výši 93 730,88 Kč. Žalovaná písemně dne 10. 5. 2022 uznala co do důvodu a výše svůj dluh mj. z titulu dlužných nájemných a záloh za měsíce leden až březen 2022 vůči žalobkyni v celkové výši 103 730,88 Kč, a to v dohodě o uznání dluhu. Žalovaná uhradila na účet žalobkyně dne 11. 10. 2022 na dluh částku 10 000 Kč a jiné plnění svého dluhu žalovaná do daného dne ani později neprovedl. Žalobkyně marně výzvou ze dne 24. 5. 2024 vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 93 730,88 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě kvalifikované výzvy, a proto žalobkyně přistoupila k podání žaloby.2. K námitce žalované stran nevrácení uhrazené jistoty uvedla, že v souladu s dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne 20. 12. 2021 došlo k započtení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z titulu dlužných nájmů a doplatků v celkové výši 38 000 Kč oproti závazku právní předchůdkyně žalobkyně vrátit žalovanému na konci smluvního vztahu jistotu ve výši 38 000 Kč.3. Žalovaná jednající prostřednictvím likvidátora k věci uvedla pouze to, že nárok neuznává, když žalobkyně nespecifikuje, jakým způsobem dospěla k vyúčtování žalovaných částek, když jednotlivé fakturované a požadované částky nemají oporu ve Smlouvě a v ní sjednaných povinnostech žalované, a to včetně účtovaného paušálu ve výši 934 Kč. Současně žalovaná namítla, že žalobkyně se nevypořádala s nárokem žalované na vrácení jistoty ve výši 38 000 Kč.4. Mezi stranami nebylo sporné samotné uzavření smluvního vztahu mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, dále uzavření dohody o uznání dluhu ze dne 10. 5. 2022. Sporným zůstala otázka základu nároku žalobkyně na úhradu žalované částky.5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:6. Mezi žalobkyní, respektive společností , právnická osoba, . jako právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovanou existoval po dobu od 1. 6. 2020 smluvní vztah, na jehož základě právní žalobkyně přenechala žalované předmět nájmu k užívání a zajišťovala dodávku sjednaných služeb. Ke dni 1. 1. 2022 přešlo vlastnické právo a práva a povinnosti plynoucí ze Smlouvy ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni a tato v období od ledna do března 2022 přenechala předmět nájmu žalované k užívání a zajišťovala dodávku sjednaných služeb. Za přenechání nemovité věci do nájmu byla sjednána fixní měsíční odměna v podobě nájemného ve výši 19 000 Kč a záloh na služby související s nájmem ve výši 6 000 Kč, přičemž žalobkyni a její právní předchůdkyni svědčilo právo na zvýšení nájemního a záloh na služby na základě sjednané inflační doložky. (Nájemní smlouva ze dne 4. 5. 2020; shodná tvrzení účastníků; výpis z obchodního rejstříku ke společnosti , právnická osoba, .; výpis z obchodního rejstříku ke společnosti , Jméno žalobkyně, .; , datum, )7. Žalovaná dne 10. 5. 2022 písemně uznala svůj dluh jak vůči právní předchůdkyni žalobkyně na základě daňových dokladů vystavených za období července až prosince 2021 tak i dluh vůči žalobkyni za období ledna až března 2022 v souhrnné výši 189 654,88 Kč. Současně žalovaná uznala i svůj dluh vůči žalobkyni za období dubna 2022 ve výši 34 576,96 Kč. Žalovaná dne 11. 10. 2022 provedla dílčí úhradu dlužného nájemného a záloh na služby za březen 2022 ve výši 10 000 Kč. Následně na svůj dluh vůči žalobkyni žalovaná již ničeho neplnila, a to ani na základě písemné výzvy. (dohoda o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne 10. 5. 2022; výpis z účtu č. , č. účtu, za období 1. 10. 2022 – 31. 10. 2022; shodná tvrzení účastníků; předžalobní výzva ze dne 24. 5. 2024 vč. doručenky)8. Důkazní návrhy žalobkyně elektronickým platebním rozkazem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 28. 3. 2024, vydaném pod sp. zn. EPR , č. účtu, a rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 8. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , soud zamítl pro nadbytečnost a současně proto, že tyto důkazní prostředky nebyly způsobilé k prokázání skutkových tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tyto důkazní návrhy učinila k prokázání tvrzení, že žalovaná svým chováním v jiných řízeních uznává základ nároků tvořících předmět tohoto řízení. Z pohledu soudu však rozhodnutí soudu v jiných řízeních o jiných nárocích nejsou způsobilým důkazním prostředkem k prokázání validity tvrzení, že žalovaná uznala nároky z titulu jednotlivých dlužných nájemných, jež tvoří předmět zdejšího řízení, v řízeních týkajících se jiných nároků uplatňovaných v těchto řízeních. Ostatně strana žalující ani netvrdila, že by žalovaná výslovně v daných řízeních uznala zdejší žalobou uplatněné nároky, ale toliko z její procesní neaktivity v daných řízeních žalobkyně dovozovala faktické uznání zdejšího předmětu řízení. I pokud by soud pominul fakt, že soudní rozhodnutí zásadně není důkazním prostředkem k osvědčení validity skutkových tvrzení, když z těchto listin lze toliko zjistit, co bylo předmětem tamějšího řízení, jaký soud učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc právně vyhodnotil, pak dospěl k závěru, že s ohledem na výsledek dokazování se jednalo o nadbytečný důkazní prostředek, když rozhodná tvrzení měl soud za prokázaná již jinými provedenými důkazními prostředky.9. Soud dále zamítl důkazní návrhy žalobkyně na výslech jednatelů společnosti , právnická osoba, . , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, k prokázání toho, že dohodu o uznání dluhu podepsala žalovaná, že tato uznala jednotlivé pohledávky tvořící předmět zdejšího řízení a že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně řádně uplatnila své právo plynoucí z inflační doložky a tuto skutečnost žalované oznámila. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na písemné uznání dluhu ve vztahu k pohledávkám tvořícím předmět zdejšího řízení se jedná o důkazní návrhy nadbytečné, neboť učinění písemného uznání dluhu žalovanou nebylo z její strany sporováno a nebyla sporována pravost takového dokumentu. Pokud jde o řádné aktivování práva žalobkyně či její právní předchůdkyně na zvýšení nájemného a záloh o míru inflace, pak s ohledem na výslovné uznání dluhu žalovanou v celém rozsahu shledal soud nadbytečným zkoumat, zda a jakým způsobem došlo k aktivaci práva plynoucího z inflační doložky.10. Soud provedl výše uvedené žalobcem navržené důkazy a současně soud postupem podle § 120 odst. 2 o. s. ř. provedl k důkazu výpisy z obchodního rejstříku k žalobkyni a její právní předchůdkyni a projekt přeměny, na jehož podkladě přešlo vlastnické právo i předmětný smluvní vztah z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, neboť z tvrzení žalobkyně, a tedy i obsahu spisového materiálu vyplynulo, že žalobkyně dovozuje svou aktivní legitimaci a oprávněnost žalobního nároku na základě provedené přeměny právní předchůdkyně žalobkyně a soud proto obstaral a provedl veřejně dostupné důkazní prostředky k prokázání validity tvrzení žalobkyně. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují níže uvedený zjištěný skutkový stav souzené věci. V souladu s § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení. Svá skutková zjištění soud opřel dále o shora uvedené listinné důkazy. U veškerých provedených důkazů soud neshledal důvodu pro zpochybnění jejich pravosti. Důkazy současně nebyly z pohledu soudu vzájemně si odporující, a proto soud při učinění níže učiněného skutkového závěru vycházel ze všech provedených důkazů.11. O skutkovém stavu věci byl s ohledem na výše uvedené učiněn tento závěr:12. Žalobkyně na základě Smlouvy přenechala k dočasnému užívání žalované předmětnou nemovitou věc. Žalovaná byla na základě Smlouvy povinna hradit sjednanou výši nájemného a záloh na služby. V průběhu smluvního vztahu se žalovaná dostala do prodlení s úhradami nájemného a záloh na služby, přičemž ke dni 10. 5. 2022 činila celková výše dlužných částek vů