46 C 132/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 285 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce byl v procesním postavení na straně žalované v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 17 C 78/2001. Žaloba v tomto řízení byla podána dne 28. 6. 2001, avšak rozsudek byl žalobci doručen až 8. 10. 2020 a nabyl právní moci 27. 10. 2020, tedy po více než 19 letech od podání žaloby. Žalobce považuje délku soudního řízení za neadekvátně a nedůvodně dlouhou, přičemž v důsledku trvání sporu se navýšily kapitalizované úroky z prodlení. Žalobce žádné průtahy v řízení nezavinil, předmět sporu nebyl složitý. Za nepřiměřenou délku řízení žalobce požaduje částku 15 000 Kč za každý rok trvání řízení. Dne 17. 12. 2020 žalobce svůj nárok uplatnil u žalované, ta však v šestiměsíční lhůtě nereagovala. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Odkázala na své stanovisko ze dne 16. 8. 2021, v němž konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu v naříkaném řízení nedošlo a žádosti žalobce nevyhověla. Ve vztahu k žalobci řízení trvalo pouze 19 dní, když řízení vůči němu bylo zahájeno 8. 10. 2020 doručením rozsudku pro zmeškání. V tomto období k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo. V řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně a výsledná délka řízení je tak hodnocena jako přiměřená. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobce se podáním ze dne 17. 12. 2020 obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení ve výši 285 000 Kč. V žádosti uvedl, že se o tom, že je veden spor, dozvěděl až po více než 19 letech od zahájení řízení, aniž by sám průtahy v řízení zavinil. Přípisem ze dne 19. 12. 2020 žalovaná potvrdila přijetí žádosti dne 17. 12. 2020. 6. Žalovaná dne 16. 8. 2021 vydala své Stanovisko, kterým nárok žalobce mimosoudně projednala a konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu potupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a žalobci zadostiučinění v penězích neposkytla. 7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 78/2001 soud zjistil následující skutečnosti: -) 8. 9. 2000 byla soudu doručena žaloba, kterou se žalobce [právnická osoba] domáhal po žalovaném [celé jméno žalobce] zaplacení částky 14 067,80 Kč; -) 12. 9. 2000 soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl žalobci doručen dne 21. 9. 2000 a žalovanému se doručit nepodařil. Pokus o doručení proběhl dne 19. 9. 2000; následně se soud pokusil platební rozkaz doručit na další známé adresy žalovaného, avšak taktéž bezúspěšně; -) 20. 12. 2020 soud platební rozkaz z důvodu nedoručení zrušil. Usnesení bylo doručeno žalobci 17. 1. 2001 a žalovanému spolu s žalobou do vlastních rukou 18. 1. 2001; -) 19. 2. 2001 soud žalobce vyzval k odstranění vad žaloby. Usnesení bylo žalobci doručeno 26. 2. 2021; -) podáním doručeným soudu 19. 3. 2001 žalobce odstranil vady žaloby; -) 20. 3. 2001 soud žalovaného vyzval k písemnému vyjádření k žalobě. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí; -) 14. 5. 2001 soud nařídil jednání na den 28. 6. 2001. Předvolání bylo doručeno žalobci 23. 5. 2001 a žalovanému bylo doručeno fikcí; -) 28. 6. 2001 proběhlo jednání, kterého se zúčastnil pouze zástupce žalobce a byl při něm vyhlášen rozsudek; -) písemné vyhotovení rozsudku bylo doručeno žalobci 27. 8. 2001 a žalovanému fikcí. Na rozsudku byla následně připojena doložka právní moci dne 8. 8. 2001 a vykonatelnosti dne 16. 8. 2001, poté byly provedeny úkony v rámci tzv. postagendy a spis byl uložen na spisovnu; -) 29. 3. 2006 bylo do spisu založeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Mostě, kterým byla nařízena exekuce podle výše citovaného rozsudku, a to z důvodu, že rozsudek byl žalovanému nesprávně doručen; -) následně byl spis připojen k novému rozhodnutí o návrhu na nařízení exekuce, o které bylo rozhodnuto usnesením ze dne 9. 3. 2020. Usnesení nabylo právní moci 17. 4. 2020. Následně byl spis od exekučního spisu odpojen; -) 9. 10. 2020 soud znovu doručil rozsudek žalovanému, který jej osobně převzal, což potvrdil podpisem na doručence; -) 11. 1. 2021 soud škrtl původní doložku právní moci a vykonatelnosti a znovu vyznačil právní moc dne 27. 10. 2020 a vykonatelnost dne 31. 10. 2020. 8. Ze spisu Okresního soudu v Mostě sp. zn. 21 Nc 8039/2004 soud zjistil následující skutečnosti. -) 20. 10. 2004 byl soudu doručen návrh na nařízení exekuce proti povinnému [celé jméno žalobce], a to pro zaplacení pohledávky z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 78/2001; -) 25. 11. 2004 usnesením nařídil soud exekuci. Usnesení bylo doručeno povinnému do vlastních rukou do Věznice Bělušice 4. 8. 2005; -) 9. 8. 2005 bylo soudu doručeno odvolání povinného proti usnesení o nařízení exekuce; -) 19. 8. 2005 si soud vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 78/2001 a současně rozeslal účastníkům odvolání a dotázal se Vězeňské služby ohledně trestu povinného; -) 2. 9. 2005 bylo soudu doručeno podání Vězeňské služby ČR, která soudu sdělila, že povinný se nachází ve výkonu trestu do 6. 8. 2007; -) 13. 9. 2005 soud obdržel vyjádření oprávněného k podanému odvolání; -) 23. 2. 2006 soud předložil spis Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o odvolání; -) 28. 2. 2006 rozhodl o odvolání tak, že prvostupňové rozhodnutí zrušil. Rozhodnutí se nepodařilo doručit žalovanému do věznice, proto soud dotazem ze dne 6. 9. 2006 zaslal dotaz Vězeňské službě ohledně pobytu žalovaného; -) 15. 9. 2006 soud obdržel odpověď Vězeňské služby; -) Přípisem ze dne 19. 9. 2006 se soud dotázal [obec] správy sociálního zabezpečení na pobyt žalovaného; -) 9. 10. 2006 soud obdržel odpověď ČSSZ; -) 27. 10. 2006 bylo usnesení doručeno žalovanému do vlastních rukou; -) přípisy z 21. 11. 2006 se soud dotázal Magistrátu města Most, Okresní správy sociálního zabezpečení, Pošty [obec] a zástupce oprávněného na pobyt žalovaného v době doručování předmětného rozsudku; -) 4. 12. 2006 soud obdržel odpověď okresní správy sociálního zabezpečení; -) 6. 12. 2006 soud obdržel odpověď Magistrátu města Most; -) 8. 12. 2006 soud obdržel odpověď zástupce oprávněného; -) 11. 7. 2007 se soud pokusil vyslechnout povinného, ten se k výslechu však nedostavil; -) 18. 1. 2007 byl povinný soudem vyslechnut; -) 19. 1. 2007 byl vyslechnut svědek [jméno] [celé jméno žalobce]; -) 7. 2. 2007 soud obdržel odpověď od České pošty; -) přípisem z 20. 8. 2007 se soud dotázal na pobyt žalovaného [příjmení] družstva [jméno]; -) 20. 9. 2007 soud obdržel odpověď bytového družstva [jméno]; -) 20. 1. 2012 soud obdržel žádost o vrácení spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 78/2001; -) 19. 12. 2013 soud obdržel znovu žádost Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 78/2001; -) 10. 1. 2014 byl předmětný spis vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 5 s přípisem, že doložka právní moci na jejich rozsudku je vyznačena nesprávně; -) 23. 4. 2015 se soud dotázal Obvodního soudu pro Prahu 5, jak byla vyřešena nesprávně vyznačená doložka právní moci na rozsudku; -) 29. 5. 2015 si soud vyžádal trestní spis týkající se povinného a dále se dotázal na aktuální místo pobytu povinného; -) 30. 6. 2014 soud obdržel zprávu Obvodního soudu pro Prahu 5, že doručení rozsudku považují za správné; -) 9. 3. 2020 soud zamítl návrh na nařízení exekuce; usnesení bylo doručeno povinnému do vlastních rukou 30. 3. 2020. Právní moc usnesení nastala 17. 4. 2020. Následně soud vrátil přílohový spis a provedl úkony tzv. postagendy a 7. 7. 2020 byl spis předán do spisovny. 9. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokoje