26 C 203/2019-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 14 C 100/2015 Celkem řízení trvalo podle žalobce 4 roky a 4 měsíce. Tuto dobu žalobce považuje za nepřiměřeně dlouhou a žádá za každý rok trvajícího řízení nemajetkovou újmu ve výši 17.500 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, na svou obranu uvedla, že podle jejího názoru v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, řízení trvalo v porovnání se složitostí věci přiměřenou dobu. 3. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované podáním ze dne [datum]. 4. Soud má prokázán tento průběh řízení vedeného u zdejšího soudu Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 100/2015: žalobce podal dne [datum] žalobu o zaplacení částky 1.050.000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žádá nemajetkovou újmu za dlouhotrvající řízení 24 T 56/2008 Obvodního soudu pro Prahu 7. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok dne [datum]. Žalobkyně mu zaslala stanovisko ze dne [datum], ve kterém shrnula průběh posuzovaného řízení a dospěla k závěru, že řízení netrvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, nemajetkovou újmu žalobci neposkytla. Dne [datum] se žalobkyně na výzvu soudu vyjádřila k žalobě. Soud v rámci přípravy řízení vyžádal od Obvodního soudu pro Prahu 7 předmětný spis. Proti vyjádření žalované žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal podání ze dne [datum], ve kterém polemizuje se závěry žalované ohledně předmětu sporu. Soud získal předmětný spis od Obvodního soudu pro Prahu 7 na žádost Ústavního soudu, ten to zaslal Ústavnímu soudu k rozhodnutí o [ulice] stížnosti. Soud stanovil ústní jednání na [datum] tohoto dne se také ústní jednání konalo, soud poskytl žalobci poučení dle ustanovení § 118 b) o.s.ř. a jednání bylo odročeno za účelem opětovného vyžádání předmětného spisu na [datum]. Na ústním jednání dne [datum] soud vyslechl žalobce jako účastníka řízení, provedl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 7 a za účelem dalšího dokazování odročil ústní jednání na [datum]. Žalovaná požádala o odročení ústního jednání, kterému soud vyhověl, a věc byla odročena na jiný termín. Mezitím Obvodní soud pro Prahu 7 požádal o vrácení předmětného zapůjčeného spisu. Falší ústní jednání se konalo dne [datum], byl proveden důkaz čtením listin ze spisu Městského soudu v Praze 24 T 56/2008. Ústní jednání pak bylo odročeno na [datum]. Soud vynesl rozsudek, kterým částečně vyhověl žalob, shledal posuzované řízení zatížené nesprávným úředním postupem v podobě průtahu řízení. Přiznal žalobci částku 63.000 Kč s příslušenstvím. Ve zbývající části 287.000 Kč zamítl žalobu. Proti rozsudku podal odvolání žalobce a žalovaná. Věc byla předložena odvolacímu soudu dne [datum] a odvolací soud rozhodl dne [datum] změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 63.000 Kč a ve zbývající části rozsudek potvrdil. Žalobce pak zavázal k zaplacení nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce dovolání dne [datum]. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu, poté, kdy byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku dne [číslo] Nejvyšší soud dne [datum] dovolání žalobce odmítl. Právní moc nastala dne [datum]. Žalobce podal [ulice] stížnost o které rozhodl Ústavní soud dne [datum] – [ulice] stížnost žalobce odmítl. Předmětné řízení trvalo od podání návrhu na předběžné projednání nároku žalobce, to je [datum] až po rozhodnutí Ústavního soudu dne [datum], 4 roky a 4 měsíce. 5. Soud posuzoval nárok žalobce podle příslušných ustanovení zákona č. 82/1998Sb. O odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon). 6. Podle § 31a) zákona stát odpovídá za nesprávný úřední postup orgánu veřejné moci spočívající v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a stanoví kritéria pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. 7. V daném případě však soud dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když podle názoru soudu nebyl shledán žádný průtah v činnosti soudů a to ani jednoho stupně, přičemž složitost věci odpovídala délce posuzovaného řízení. V daném případě vystupovaly a rozhodovaly soudy všech stupňů a Ústavní soud. Do doby, která se posuzuje jako doba, po kterou trvá předmětné řízení spadá 6 měsíční doba, která je nutná pro uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti dle § 14 zákona. 8. V daném případě rozhodovaly tři instituce soudní soustavy, Ústavní soud a Ministerstvo spravedlnosti tedy 5 orgánů státu, řízení trvalo 4 roky a 4 měsíce, to znamená, že každý stupeň soudní soustavy nerozhodoval déle než jeden rok. Přičemž žalovaná [příjmení] pro posouzení svého nároku má 6 měsíční zákonnou lhůtu. Mezi jednotlivými úkony soudů soud neshledal žádný průtah. Odvolací, Nejvyšší a Ústavní soud rozhodl ve velmi krátké době. Ani jednomu soudu nelze vytknout nečinnost a řízení tak probíhalo v přiměřené době. 9. Z důvodu absence nesprávného úředního postupu, soud zamítl žalobu v celém rozsahu, neboť pro odpovědnost státu za nemajetkovou újmu je třeba vedle vzniku této újmy a příčinné souvislosti také existence nemajetkové újmy, kterou soud v tomto případě nezjistil. 10. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení, která představuje ve spojení s ust. § 151 o.s.ř. částku 300 Kč za jeden úkon, to je vyjádření se k žalobě.