17 C 78/2020-57 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 5. 2020 domáhala náhrady škody způsobené jí nesprávným úředním postupem soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení sp. zn. [spisová značka] (původně [spisová značka]) dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Svůj nárok u žalované uplatnila dne 8. 11. 2019. 3. Žalovaná k podání žalobkyně uvedla, že ta u ní skutečně dne 8. 11. 2019 svůj nárok uplatnila, když žalovaná jí plně vyhověla, neboť došlo k nesprávnému úřednímu postupu v posuzovaném řízení. Žalobkyni přiznala jistinu ve výši 24 510,10 Kč a úroky z prodlení z této částky od 9. 5. 2020 do 28. 8. 2020 ve výši 750,04 Kč. 4. S ohledem na vyjádření žalované vzala žalobkyně svůj návrh co do částky 24 510,10 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 9. 5. 2020 do 28. 8. 2020 zpět. Žalovaná jí uvedené uhradila dne 31. 8. 2020. Soud tak usnesením ze dne 24. 9. 2020, č. j. 17 C 78/2020 – 51, řízení co do částky 24 510,10 Kč včetně úroku z prodlení z této částky od 9. 5. 2020 do 28. 8. 2020 v částce 750,04 Kč zastavil. Žalobkyně se tak dále domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 510,10 Kč od 29. 8. 2020 do 31. 8. 2020. 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, stejně tak souhlasila žalovaná. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Dne 8. 11. 2019 žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na náhradu škody způsobené jí nesprávným úředním postupem soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení sp. zn. [spisová značka] (původně [spisová značka]). Žalovaná stanoviskem ze dne 27. 8. 2020 konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], když vymoženou částku 24 510,10 Kč nevyplatila žalobkyni (oprávněné), ačkoliv byla vymožena od povinné. Žalovaná dne 31. 8. 2020 žalobkyni uhradila celkovou částku 25 260,14 Kč spočívající v jistině ve výši 24 510,10 Kč a úroku z prodlení z této částky od 9. 5. 2020 do 28. 8. 2020 ve výši 750,04 Kč. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 10. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk platí, že přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalobkyně svůj nárok na náhradu škody dle OdpŠk uplatnila dne 8. 11. 2019 a zákonná šestiměsíční lhůta k projednání nároku skončila uplynutím dne 8. 5. 2020, kdy následující den se žalovaná dostala do prodlení. Žalovaná o nároku žalobkyně rozhodla až dne 27. 8. 2020 a přiznanou částku jí uhradila až dne 31. 8. 2020 připsáním na bankovní účet. Žalobkyně tak měla kromě jistiny nárok i na zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 9. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 % v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud i s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby co do jistiny a do úroku z prodlení z žalované částky od 9. 5. 2020 do 28. 8. 2020 žalobě ve zbývající části vyhověl, neboť ji ohledně úroku z prodlení z částky 24 510,10 Kč od 29. 8. 2020 do 31. 8. 2020 shledal důvodnou. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náklady ve výši 13 616 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 11 616 Kč. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 3 advokátního tarifu vykonal 4 úkony právní služby á 2 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé, vyjádření se k podání žalované včetně částečného zpětvzetí žaloby ze dne 2. 9. 2020 a vyjádření se k výzvě soudu dne 16. 10. 2020. Nutno dodat, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů zastoupení, které jí vznikly v souvislosti s projednáním uplatněného nároku (§ 31 odst. 4 OdpŠk). K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze čtyř vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát je plátcem 21% DPH, proto mu soud z odměny a z jeho paušálních náhrad hotových výdajů přiznal částku 2 016 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 14. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.