10 C 208/2020-17 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 15. 10. 2020 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni 15. 10. 2020 s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dluh za televizní poplatek za držení televizního přijímače za období měsíců září 2019 až ledna 2020 (5x 135 Kč), který byl splatný měsíčně do každého 15. dne v měsíci. Povinnost hradit televizní poplatek vznikla žalovanému ze zákona, když k výzvě žalobkyně nesdělil, že poplatníkem televizního poplatku není. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala předžalobní upomínkou, žalovaný však do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval. 4. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný byl dne 23. 4. 2019 žalobkyní vyzván k přihlášení poplatníka televizních poplatků nebo ke sdělení opaku. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, proto se stal v srpnu 2019 poplatníkem televizních poplatků ze zákona na adrese [adresa žalovaného]. Televizní poplatek byl stanoven na částku 135 Kč měsíčně. Žalovaný nezaplatil žalobkyni televizní poplatek za období měsíců září 2019 do ledna 2020, celkem tak žalobkyni dluží 675 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 15. 3. 2020, žalovaný svůj dluh neuhradil. 6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobkyně svou žalobou po žalovaném oprávněně domáhá podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zaplacení televizního poplatku ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač") ve výši 675 Kč, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn § 10 zákona č. 348/2005 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužná částka nebyla dosud uhrazena, proto ho soud zavázal k její úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl dostatek času dlužnou částku žalobkyni zaplatit (výrok I.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, jejímu konečnému návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to za soudní poplatek částku 400 Kč a za náklady právního zastoupení částku 726 Kč, která sestává ze 2 úkonů právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 21 % DPH ve výši 126 Kč. Jejich zaplacení soud uložil neúspěšnému žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 o.s.ř. (výrok II.).