11 C 34/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 3. 3. 2021 se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 21 715,08 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného revolvingového úvěru. 2. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Dispozice, rovněž podepsané oběma smluvními stranami, obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru a kreditní karty. Součástí smlouvy jsou dále Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty Banky a Všeobecné obchodní podmínky Banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil, a také Úrokový lístek Banky a Sazebník Banky. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a současně mu byla poskytnuta kreditní karta [anonymizována čtyři slova], jejímž prostřednictvím byl oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno, a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v Sazebníku a v Úrokovém lístku. Prostředky úvěru žalovaný prostřednictvím poskytnuté kreditní karty průběžně čerpal, sjednané splátky však nehradil řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností, zejména prodlení s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila Banka svého práva sjednaného v podmínkách, dne 1. 12. 2019 smlouvu ukončila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 24 163,49 Kč, aktuální výše sazby úroku pak dle úrokového lístku Banky činila 22,99 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalovaného uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 22,99 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, a to s účinností ke dni 20. 11. 2020. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 25 985 Kč a zahrnovala dlužnou jistinu úvěru ve výši 18 072,08 Kč, poplatky ve výši 3 643 Kč, úroky z úvěru kapitalizované ke dni 1. 12. 2019 ve výši 2 448,41 Kč a úroky z prodlení kapitalizované ke dni 20. 11. 2020 ve výši 1 821,51 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 9. 12. 2020. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho nezaplatil, přestože k tomu byl ze strany žalobce vyzýván. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky odpovídající výši dluhu ke dni postoupení pohledávky spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,99 % ročně z částky 18 072,08 Kč (dlužná jistina úvěru) od 2. 12. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 715,08 Kč (dlužná jistina úvěru + poplatky) od 21. 11. 2020 do zaplacení. 3. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 8. 3. 2021, č. j. EPR 54985/2021-6, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalovanému uloženo, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci dlužnou částku, nebo aby proti platebnímu rozkazu podal v téže lhůtě u podepsaného soudu odpor. Pro případ podání odporu pak soud žalovanému ve výroku č. II. platebního rozkazu v souladu s § 114b odst. 1 a 2 o. s. ř. uložil, aby se ve věci samé ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání odporu písemně vyjádřil, aby uvedl, zda žalobou uplatněný nárok uznává, popř. uznává pouze z části, a pro případ, že žalobou uplatněný nárok neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný byl současně poučen, že jestliže se v uvedené lhůtě bez vážného důvodu nevyjádří, anebo nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok uznává, a rozhodne rozsudkem pro uznání. 4. Platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 8. 3. 2021, žalovaný vůči němu podal dne 21. 3. 2021 včasný odpor, který však směřoval jen vůči lhůtě k plnění a žádal o možnost splátek, když se nachází v těžké životní situaci a není v současné době schopen dostát svým závazkům. Žalovaný uvedl, že je od 1. 9. 2019 bez zaměstnání, v evidenci úřadu práce a pobírá dávky v hmotné nouzi, a to doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Doposud se mu nepodařilo sehnat zaměstnání, oslovil stovky firem, ale bez výsledku. Buď vyberou„ vhodnějšího“ kandidáta, nebo vůbec nereagují. Aby žalovaný mohl splácet, musí pracovat. Pokud se situace zlepší, okamžitě začne splácet dluhy, teď ale neví jak. 5. Ke svým poměrům žalovaný následně doplnil, že žije sám, nikdo na něm není finančně závislý. Jeho jediným příjmem jsou příspěvek na živobytí ve výši 2 490 Kč měsíčně a doplatek na bydlení ve výši 12 000 Kč měsíčně, nemá žádný majetek vyšší hodnoty. Vedle dluhu projednávaného v tomto řízení má žalovaný ještě další dluh vůči žalobci vzniklý původně vůči Bance ve výši 19 423,14 Kč a dále pak dluh vůči [anonymizováno] vzniklý z titulu půjčky ve výši 25 657,98 Kč, oba tyto dluhy jsou též po splatnosti. Měsíčně platí žalovaný částku 12 000 Kč na nájemném. 6. Žalobce k žádosti žalovaného o splátky uvedl, že je ochoten přistoupit na úhradu dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši každé splátky 2 000 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. První splátka nechť je splatná k 25. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž rozhodnutí soudu nabyde právní moci, další splátky nechť jsou splatné vždy k 25. dni v měsíci. Dále žalobce uvedl, že splátky v nižší než navrhované výši by neodůvodněně zvýhodňovaly žalovaného na úkor žalobce, který se po právu domáhá zaplacení své pohledávky, když je nutné zejména přihlédnout k výši pohledávky a ke skutečnosti, že žalovaný svůj dluh dlouhodobě nesplácí, přestože si je svého závazku vědom. 7. Žalovaný s takto navrženou výší splátek nesouhlasil, když tato je s ohledem na jím vylíčené skutečnosti nad jeho možnosti. 8. Dle § 153a odst. 1 věty prvé, odst. 3 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). 9. Jelikož ve vztahu k uplatňovanému nároku platí fikce uznání žalovaného a jedná se o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír (jde o dluh z dvoustranného smluvního závazkového vztahu - smlouvy o úvěru, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit), soud ve věci rozhodl částečným rozsudkem pro uznání, kterým žalobě (vyjma lhůty k plnění) vyhověl. 10. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 11. Na základě účastníky předložených listinných důkazů a ze skutečností známých mu z úřední činnosti učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 12. Žalovaný je od 1. 9. 2019 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, od srpna 2020 pobírá příspěvek na živobytí, jehož výše činí od března 2021 částku 2 490 Kč měsíčně. Dále žalovaný pobírá doplatek na bydlení, jehož výše činí od dubna 2021 částku 12 000 Kč měsíčně. Žádný jiný příjem či majetek vyšší hodnoty žalovaný nemá. Žalovaný má více dluhů (všechny jsou předmětem soudních řízení u zdejšího soudu), jejich výše (včetně dluhu zde projednávaného) činí cca 67 tis. Kč. Částku 12 000 Kč měsíčně platí žalovaný na nájemném. Z předložených listin nevyplývá, že by žalovanému měla ve výkonu práce objektivně bránit nějaká překážka (např. zdravotní stav), žalovaný nic takového ani netvrdí, pouze uvádí, že práci nemůže najít. 13. S ohledem na takto zjištěné skutečnosti soud vyhověl žádosti žalovaného a uložil mu zaplatit předmětný dluh v pravidelných měsíčních splátkách. Při stanovení jejich výše soud na jedné straně zohlednil popsané poměry žalovaného, na druhé straně je však nutno zohlednit i legitimní právo věřitele, aby mu byl dluh splacen v přiměřené lhůtě. Tíživá situace dlužníka nemůže odůvodnit závěr, že není povinen svůj dluh věřiteli