12 C 131/2020-69 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne [datum], a jejím doplněním ze dne [datum], se žalobci domáhali zaplacení částky [částka] (2 x [částka]) coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ OS“) pod sp.zn. [spisová značka]. Zmíněné řízení trvalo po dobu 10 let a 11 měsíců, což je dle žalobců nepřiměřená délka. Žalobci proto požadovali odškodnění za takto vzniklou nemajetkovou újmu. Žalobci dále uvedli, že předmětem namítaného řízení bylo zjištění ceny stavebních prací díla, a řízení tedy nebylo složité. OS po celou dobu řízení neměnil znalecký úkol, ani jinak neřešil se znalci jejich zadání. Za celou dobu namítaného řízení byly zpracovány pouze 2 znalecké posudky. OS nebyl po dlouhou dobu řízení schopen vybrat kvalifikovaného znalce a opakovaně chybně ustanovoval znalce, kteří znalecký úkol odmítali s odůvodněním, že nemají potřebnou kvalifikaci. OS dále nedbal na lhůty stanovené pro vypracování znaleckých posudků. 2. V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobci dne [datum] uplatnili svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku, kterou odůvodnila tím, že namítané řízení o zaplacení částky [částka] bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a bylo skončeno pravomocně dne [datum], pročež nejzazší lhůta k podání žaloby byla [datum]. Žaloba, která byla podána dne [datum], byla tedy podána opožděně. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby. 3. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož žalovaná setrvala na námitce promlčení. Na to žalobci reagovali tak, že žalovaná vyhověla žádosti žalobců pouze částečně, a to navíc po uplynutí zákonné 6 měsíční lhůty. Žalobní nárok přitom představuje 25 % původně u žalované požadované částky, kterou žalovaná odmítla. Na daný nárok se tedy vztahuje dle žalobců 3 letá promlčecí lhůta, a žaloba byla tedy podána včas. Žalobci dále tvrdili, že žalují stanovisko žalované, nikoliv požadavek na odškodnění jako takové. Dle žalobců je stanovisko žalované správním rozhodnutím, které lze žalovat v obecné 3 leté promlčecí době. <b>Skutková zjištění:</b> 4. Ze shodných tvrzení stran stejně jako z listinných důkazů (tj. žádost žalobců adresovaná žalované ze dne [datum], potvrzení o doručení žalované téhož dne a stanovisko žalované ze dne [datum]) vzal soud za prokázané, že žalobci se dne [datum] a dne [datum] obrátili na žalovanou s žádostí o zaplacení újmy z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná dospěla k závěru o nesprávném úředním postupu v podobě nepřiměřené délky řízení, za což každého žalobce odškodnila ve výši [částka]. 5. Soud tedy konstatuje, že žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody, resp. poskytnutí zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 6. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: rozsudkem OS byla žaloba původního žalobce [jméno] [příjmení] proti žalovaným (zdejší žalobci) zamítnuta. Usnesením [název soudu] byl rozsudek částečně změněn a částečně potvrzen, dle doložky nabylo rozhodnutí právní moci [datum]. Usnesením OS ze dne [datum] byla uložena povinnost náhrady nákladů řízení státu. Proti zmíněnému usnesení podali žalovaní, tedy zdejší žalobci, odvolání. Usnesením ze dne [datum] OS doplnil usnesení ze [datum] o další výrok ve vztahu k náhradě nákladů řízení žalovaných. Navazovalo odvolací řízení. Usnesením ze dne [datum] rozhodl [název soudu] o odvolání žalobce a žalovaných proti usnesení OS ze dne [datum] tak, že odvolání žalovaných, tedy zdejších žalobců, odmítl. Dále částečně potvrdil napadené rozhodnutí a částečně jej změnil. Dle doložky právní moci vyznačené na usnesení [název soudu] ze dne [datum] nabylo toto rozhodnutí právní moci dne [datum]. Dne [datum] tedy došlo k pravomocnému skončení namítaného řízení. 7. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. <b>Právní úprava:</b> 8. Soud věc posoudil ve světle níže uvedených zákonných ustanovení. 9. Podle ustanovení § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. 10. Podle § 3 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. 11. Dle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 12. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 13. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 14. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení dané věci:</b> 15. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobci se domáhali zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, resp. doplatku částky, kterou žalovaná v rámci mimosoudního projednání neuznala. 16. Soud v prvé řadě posuzoval námitku promlčení tvrzeného nároku, kterou vznesla žalovaná, neboť uplatní-li odpovědný subjekt v občanském soudním řízení důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž bude najisto postavena otázka splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše. 17. Dle § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 18. Dle § 35 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 19. Z uvedeného ustanovení plyne, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí lhůtě. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty se odvíjí od vědomosti poškozeného, že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. Objektivní desetiletá lhůta pak počíná běžet od okamžiku této okolnosti (právní