12 C 33/2020-97 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou, doručenou soudu dne 27.2.2021, se žalobce domáhal zaplacení částky 180 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 21.8.2020 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce se domáhal této částky coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady číslo 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“), způsobenou mu nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před Okresním soudem v Třebíči (dále též„ OS“) pod sp. zn. 19 D 797/2012 (dále též„ původní řízení“), které dle žalobce trvalo nepřiměřeně dlouho. 2. Žalobce dále uvedl, že původní řízení bylo zahájeno usnesením dne 30.7.2012, č. j. 19 D 797/2012-442. V řízení přitom bylo několikrát rozhodováno k odvolání dědiců Krajským soudem v Brně, který v původním řízení vydal rozhodnutí dne 10.11.2016, č. j. 18 Co 140/2016-363, dne 19.10.2015, č. j. 194/20015-310, a dne 11.9.2014, č. j. 17 Co 149/2014-183, kterými byla vždy rozhodnutí soudního komisaře JUDr. [jméno] [příjmení] zrušena a vrácena zpět k novému rozhodnutí. Odvolacím důvodem bylo vždy chybné vyčíslení dědických podílů a chybné zápočty darů zůstavitele. Žalobce v této souvislosti zdůrazňuje, že každé rozhodnutí notáře bylo rovněž jím samotným měněno opravným usnesením; v několika vydaných usneseních notář chybně započítával dary zůstavitela a chybně stanovoval kolační hodnoty. Dále má žalobce za to, že ze strany notáře docházelo ke zbytečnému zatěžování řízení důkazy, které neměly oporu v předchozím dokazování a v závazných stanoviscích odvolacího soudu, což mělo za následek nejen průtahy, ale rovněž i navyšování výdajů dědiců (např. ustanovováním znalce). Žalobce tak uzavřel, že notář JUDr. [jméno] [příjmení] od zahájení dědického řízení až do svého odvolání z funkce (ke dni 31.12.2018) prováděl úkony, které nevedly k ukončení dědického řízení a způsobovaly průtahy v řízení. Zvláště v této souvislosti upozornil na ustanovení soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce proto podal dne 22.5.2019 žádost o přezkum usnesení dotčeného notáře ze dne 30-11 2018, č. j. 19 D 797/2012-442, dále žádost o změnu soudního komisaře, stížnost na průtahy a stížnost na podjatost. 3. Při výpočtu požadované výše odškodnění žalobce vyšel z toho, že původní řízení mělo trvat 7 let a 4 měsíců; žalobce tak nárokoval náhradu nemajetkové újmy v rozsahu základní částky 95 000 Kč, kterou je třeba dle jeho názoru zvýšit o 50% za to, že věc měla pro žalobce mimořádný význam, a dále o dalších 20 % z důvodu jednoduchosti a konečně o dalších 20% z důvodu, že se žalobce na průtazích nijak nepodílel. 4. Podáním doručeným soudu dne 19.1.2021 žalovaná soudu sdělila, že s žalobou nesouhlasí, nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobce u ní dne 20.2.2020 uplatnil svůj tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou vyčíslili ve výši 180 500 Kč. K projednání žádosti žalobců došlo dne 17.6.2020, kdy žalovaná konstatovala, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žádosti žalobce tak bylo částečně vyhověno co do náhrady nemajetkové újmy a žalovaná mu poskytla zadostiučinění ve výši 41 200 Kč. Žalovaná ve svém podání uznala, že původní řízení bylo vzhledem k okolnostem nepřiměřeně dlouhé. Pokud jde o výši zadostiučinění přiznaného žalobci, odvolala se na tzv. limitaci odškodnění dané předmětem řízení a tedy tím, co bylo pro žalobce tzv. v sázce. V této souvislosti žalovaná odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1743/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3412/2011, a rozsudky Evropského soudu pro lidská práva Apicella proti Itálii ze dne 29.3.2006, Klein proti Německu ze dne 27.7. 2000, Klepetář proti ČR ze dne 21.2.2006, Berlin proti Lucembursku ze dne 15.7.2003 a Szeloch proti Polsku ze dne 22.5.2001). Podle žalované při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je rovněž třeba zohlednit ekonomickou situaci v dané zemi. Výše částky by měla mimo jiné korespondovat s životní úrovní v dané zemi. K výši zadostiučinění tak žalovaná uzavírá, že výše náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobce požaduje, není přiměřená jak z hlediska zákonných kritérií, tak z hlediska rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. 5. Dne 31.8.2021 se ve věci konalo jednání, během něhož účastníci setrvali na svých tvrzeních, a byly provedeny listinné důkazy. Dále během jednání podal žalobce návrh na změnu žaloby, když jinak skutkově vymezil okamžik prodlení (tj. okamžik, odkdy má být příslušenství přiznáno, a sice od 18.6.2020 namísto původně žalovaného období od 21.8.2020). Během jednání dne 1. 10. 2021 usnesením soud změnu žaloby připustil. K částečnému zastavení řízení a změně žaloby: 6. Podle § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. 7. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal na jednání dne 31.8.2021 svoji žalobu co do částky 41 200 Kč (včetně příslušenství) zpět, přičemž žalovaná se zpětvzetím souhlasila, bylo řízení v daném rozsahu výrokem I. zastaveno. <b>Skutková zjištění:</b> 8. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne 20.2.2020 a stanovisko žalované ze dne 17.6.2020) vzal za prokázané, že se žalobce dne 20.2.2020 obrátil na žalovanou s žádostí o zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši a z důvodů uvedených v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované vzal soud dále za prokázané, že dle žalované v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v nepřiměřené délce původního řízení, za což bylo žalobci přiznáno zadostiučinění v penězích ve výši 41 200 Kč. Soud má tak za prokázané, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou § 14 zákona spočívající v předběžném uplatnění nároku u příslušného orgánu (tj. projednávané věci žalované). 9. Mezi stranami bylo dále nesporné, že žalovaná odškodnila žalobce dne 19. 6. 2020 částkou 41 200 Kč (uvedené soud zjistil též ze schvalovací doložky žalované). 10. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Třebíči, pod sp. zn. 19 D 797/2012, soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení): -) Usnesením ze dne 30.7.2012 bylo zahájeno řízení o dědictví ve věci po [celé jméno žalobce]. -) Dne 30.7.2012 byl pověřen JUDr. [jméno] [příjmení], notář jako soudní komisař k provedení úkonů v řízení o dědictví. -) Dne 24.9.2012 Městský soud v Brně provedl předběžné šetření s vypravitelem pohřbu, soupisem nemovitostí. -) Dne 2.10.2012 notář požádal Centrální depozitář cenných papírů o zaslání výpisu na jméno zůstavitele. -) Přípisem z 1.10.2012 notář požádal banku [právnická osoba] o zaslání výpisu z účtu zůstavitele. -) Dle úředního záznamu z 2.10.2012 sdělila manželka zůstavitele, že má jeho závěť. -) Dne 3.10.2012 se vyjádřil k žádosti Centrální depozitář cenných papírů. -) Přípisem ze dne 10.9.2012 notář požádal o součinnost manželku zůstavitele. -) Dne 23.10.2012 doručen přípis ČSOB. -) Dne 23.11.2012 byl notářem sepsán protokol ve věci projednání dědictví. -) Dne 7.2.2013 žalobce požádal OS o sdělení, zda dosud nedošlo k projednání dědictví. -) Přípisem ze 6.3.2013 požádal notář manželku zůstavitele o předložení znaleckého posudku na nemovitosti, které jsou předmětem dědického řízení. Uvedené žádal též přípisem ze dne 8.2.2013. -) Usnesením OS ze dne 13.3.2013 byl ustanoven znalec. -) Dne 2.4.2013 byl notáři doručen znalecký posudek s oceněním nemovitostí. -) Dne 12.4.2013 byl sepsán protokol notářem. -) Dne 12.4.2013 se konalo jednání u notáře. -) Dne 26.4.2013 dcera zůstavitele zaslala doplňující informace notáři. -) V podání z 10.5.2013 se k závěti zůstavitele a ke znaleckému posudku vyjádřil zdejší žalobce. -) Dne 17.5.2013 se u notáře konalo jednání, byl proveden soupis aktiv a pasiv. -) Dne 27.5.2013 se konalo u notáře další jednání. -) Usnesením ze dne 27.5.2013 byla určena obvyklá cena majetku zůstavitele, a sice ve výši 310 746 Kč, což rovněž představuje čistou hodnotu dědictví. -) Dne 22.7.2013 se ve věci vyjádřila jedna z dědiček. -) Dne 26.8.2013 se ve věci vyjádřila další dědička. -) Podáním ze dne 28.8.2013 se ve věci vyjádřil zdejší žalobce. -) Dne 11.9.2013 bylo nařízeno jednání na 14.10.2013. -) Dne 12.9.2013 bylo nařízené jednání odročeno na neurčito. -) Dne 11.10.2013 se omluvila jedna z dědiček z jednání, dne 10.10.2013 dal