17 C 118/2020-156 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 7. 2020 domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 9 C 162/2013 (dále také jen„ posuzované řízení“ či„ předmětné řízení“). Žalobce byl účastníkem předmětného řízení, jako žalovaná zde vystupovala [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], přičemž se jednalo o určení otcovství a úpravu výchovy a výživy k nezletilému [příjmení] [příjmení], narozenému dne [datum]. Věc nebyla právně složitá, přesto byl první rozsudek vydán až dne 9. 2. 2017, odvolací soud pak rozhodl až dne 9. 1. 2020. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Vliv na celkovou délku řízení měl především postup odvolacího soudu, který v rozporu s judikaturou přerušil řízení na dobu cca 3 let, ačkoliv k tomuto postupu nebyl dán žádný relevantní důvod. Předmětné řízení bylo zahájeno podáním žalobce dne 29. 1. 2013, pravomocně bylo skončeno dne 25. 2. 2020, trvalo tedy 7 let a 1 měsíc, navíc se ke dni podání žaloby soudy zvládly vypořádat pouze s otázkou určení otcovství a s otázkou výživného k nezletilému. Žalobce všechny podstatné skutečnosti tvrdil a dokládal již v žalobě. V posuzovaném řízení byla řešena zcela zásadní otázka pro žalobce, a to otázka otcovství k jeho jedinému synovi. Délka řízení se významným způsobem promítla do života žalobce, a to i s ohledem na výživné, které je stanovováno zpětně a které tak žalobce zasáhlo po materiální stránce. Pozdní rozhodnutí soudu nikdy nedokáže nahradit čas, který žalobce mohl se svým synem strávit a který mohl mít pro žalobce i jeho nezletilého syna neocenitelnou váhu. V posuzovaném řízení tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce, čímž byla žalobci způsobena nemajetková újma, kterou požaduje odškodnit částkou 194 810 Kč. Vzhledem k tomu, že se jednalo o extrémně dlouhé řízení, stanovil žalobce základní částku na 20 000 Kč za rok trvání řízení. S ohledem na skutečnost, že řízení nebylo složité, je třeba dle názoru žalobce navýšit základní částku o 10 %, o dalších 10 % je pak třeba navýšit základní částku proto, že se žalobce na průtazích v řízení žádným způsobem nepodílel, když plnil, co mu bylo soudem určeno v k tomu daných lhůtách, a o dalších 10 % z důvodu postupu soudu. S ohledem na zcela zásadní význam řízení pro žalobce, který svého syna neviděl po dobu 10 let, je dle názoru žalobce třeba základní částku navýšit rovněž o 10 %. Trápení a další komplikace způsobené žalobci nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení se odrážejí v osobním životě žalobce, jeho zdravotním stavu i v kvalitě jeho života. Dovolací soud konstatoval, že„ … matka ke konfliktním vztahům mezi oběma rodiči významnou měrou přispěla, když záměrně zamezila kontaktu mezi nezletilým a jeho biologickým otcem a záměrně do rodného listu dítěte nechala uvést muže, o němž věděla, že otcem dítěte není.“ Syn byl žalobci matkou prakticky„ ukraden“, když tato nechala do jeho rodného listu jako otce zapsat jejího bratrance, matka činila a nadále činí vše, aby otcovství a posléze styku žalobce s nezletilým zabránila. V důsledku jednání matky nezletilého se žalobce dostal do stavu neschopnosti placení svých závazků, neboť tato ho připravila o majetek a bydlení. Žalobce se psychicky zhroutil a několik měsíců strávil na psychiatrickém oddělení v Bohnicích. Vůči žalobci bylo vedeno několik trestních řízení iniciovaných matkou nezletilého, žalobce byl však buď zproštěn obžaloby, nebo byla věc předána do přestupkového řízení. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne 30. 3. 2020. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 31. 8. 2020 konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, peněžitou náhradu však žalobci nepřiznala. 2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobce skutečně dne 30. 3. 2020 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění. Žalovaná konstatovala nepřiměřenost délky řízení, peněžitá náhrada přiznána nebyla. Žalovaná zrekapitulovala průběh předmětného řízení s tím, že zde nelze konstatovat průtahy, neboť žádný ze soudů nebyl procesně nečinný, jednotlivé úkony byly prováděny průběžně. Řízení trvalo od ledna 2013 do února 2020, tedy 7 let. Řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudů, meritorně rozhodoval soud I. stupně jednou a odvolací soud rovněž jednou. Soudy na dvou stupních rozhodovaly množství otázek procesního charakteru. Řízení bylo po stránce skutkové složité, do určité míry bylo složité i po stránce právní. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci, expertizou DNA bylo zjištěno, že žalobce je otcem nezletilého. Význam předmětného řízení byl pro žalobce velmi nízký. Nezletilý žije s matkou v Anglii, žalobce nezná a nepovažuje jej za svého otce, ani sám žalobce v rámci řízení nepožadoval určení podmínek styku se synem. Ekonomická situace žalobce není dobrá (vícečetné exekuce). Výživné ve vztahu ke svému synovi žalobce dříve nehradil, soudy bylo rozhodnuto o dlužném výživném ve výši 289 919 Kč. Žalobce v průběhu řízení matce zasílal výhružné emaily, byl u Okresního soudu pro Prahu – (sp. zn. 1 T 124/2011) trestně stíhán pro přečin nebezpečného pronásledování, když různými způsoby vyhrožoval matce nezletilého usmrcením a fyzickým a psychickým ublížením na zdraví. Vztahy mezi stranami posuzovaného řízení jsou velmi špatné a vyostřené a samotná existence a vedení řízení je vyústěním vyhrocených vztahů mezi účastníky. Předmětné řízení bylo přerušeno do skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 18 C 77/2012 na dobu dvou let a jednoho měsíce, a to zcela správně, neboť v tomto řízení probíhalo řízení o obnově, v němž žalobce předtím úspěšně popřel otcovství k nezletilému [jméno] [příjmení]. Již předtím bylo předmětné řízení přerušeno z důvodu podání odvolání v řízení sp. zn. 18 C 77/2012 po dobu jednoho roku a deseti měsíců. Bez započítání uvedených přerušení by tak posuzované řízení trvalo tři roky a jeden měsíc, což není délka extrémní. Žalobce sám uvedl, že nezletilého z důvodu jednání jeho matky od roku 2010 neviděl, mezi nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení a zamezení styku žalobce s jeho synem tedy není dána příčinná souvislost. Zároveň je otázka, jak by si žalobce představoval styk s nezletilým, když tento žije se svou matkou trvale ve Velké Británii. Délku posuzovaného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou, čímž byla žalobci způsobena nemajetková újma. Konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, kterého se žalobci ze strany žalované dostalo, je v daném případě dostačujícím zadostiučiněním. 3. Ve své reakci žalobce uvedl, že pro něj byl potomek smyslem života, musel však i hmotně zabezpečit rodinu, a proto trávil i 18 hodin denně v restauraci, kterou se svou družkou spravoval. V roce 2010 převedla družka žalobce nemovitý majetek na třetí osoby, obchodní společnost vytunelovala a převedla na bílého koně. Následně nechala družka žalobce do rodného listu [jméno] [příjmení] zapsat svého bratrance [jméno] [příjmení]. Žalobce tak ztratil vše, majetek i možnost starat se o syna. Žalobce se psychicky zhroutil a byl hospitalizovaný na psychiatrii. Žalobce si nechal udělat anonymní test otcovství, který vyšel pozitivně. Družka žalobce se v rámci řízení po dobu 2 let vyhýbala testům DNA. Žalobce nemůže normálně spát, soustředit se na běžné věci, nevydrží v kolektivu, je výbušný, zoufalý, má deprese, nepříznivé stavy psychiky potlačuje alkoholem. Žalobce nedokáže být dlouhodobě zaměstnán, nevychází s lidmi, nepřijímá kolektiv. Všechen svůj čas žalobce věnuje soudnímu sporu. 4. Při jednání dne 13. 7. 2021 žalovaná uvedla, že pokud žalobce uváděl, že je psychicky vyčerpaný a k tomu blíže tedy uváděl dopady, které měla mít nepřiměřená délka daného řízení do jeho zdravotního stavu, pak k tomu odkazuje na rozhodnutí ze dne 29. 8. 2012, č.j. 9 To 384/2012-339, z něhož vyplývá, že už zde byly zjištěny nepříznivé povahové vlastnosti žalobce, které v souvislosti s danými okolnostmi vedly k rozvoji poruchy přizpůsobení. Tato porucha potom odpovídá tvrzeným dopadům nepřiměřené délky daného řízení do sféry žalobce. Co se pak týče protokolu ze dne 24. 10. 2019, kdy se jednalo o protokol o jednání před Krajským soudem v Praze, pak zde sám žalobce uváděl, že jeho stav je dobrý, že zdravotní problémy skončily v roce 2014, že žádné léky nebere, a zároveň uváděl, že se mu lépe pracuje, když je sám a nikoliv v kolektivu. Co se pak týče tvrzeného znemožnění styku žalobce s jeho nezletilým synem, tento styk neumožňovala matka nezletilého. Žalobce sám uvedl, že si je vědom složitosti dané situace a že učiní vše pro to, aby opětovně navázal kontakt se synem, který mu byl znemožněn matkou. Sám žalobce tedy bral v potaz to, že styk mu byl znemožněn ze strany matky a nelze toto shledávat v příčinné souvislosti s délkou daného řízení a tedy činit za to zodpovědnou žalovanou. 5. Po provedeném doka