ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2021:17.C.191.2019.2 Datum: 2021-02-09 Předmět: o zaplacení 90 392 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 6 z. č. 209/1992 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""dražba""insolvenční návrh""náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odstoupení od smlouvy""peněžité plnění""postoupení pohledávky""přikázání věci""smlouva o dílo""veřejná dražba""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 90 392 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.")
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 11. 2019 domáhala přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jen„ předmětné řízení“ či„ posuzované řízení“). Žalobkyně podala dne 16. 10. 2014 ke Krajskému soudu v Praze věřitelský insolvenční návrh na prohlášení úpadku [právnická osoba], [anonymizována tři slova]. Insolvenční řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a skončilo již před prohlášením úpadku po 4 letech, 1 měsíci a 12 dnech, tedy dne 28. 11. 2018, kdy nabylo právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]. Tímto usnesením bylo potvrzeno v pořadí deváté usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] o zamítnutí insolvenčního návrhu. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že žalobkyně byla oprávněna podat vůči dlužníkovi insolvenční návrh, neboť vůči němu měla již před zahájením řízení splatné pohledávky, které neuspokojil. Insolvenční návrh byl zamítnut proto, že ostatní pohledávky dalších dvou přihlášených věřitelů jsou pohledávky ze smluvních pokut a z náhrad škod ze stavební činnosti dlužníka s tím, že dokazování o nich by přesáhlo meze insolvenčního řízení, čímž by insolvenční řízení nahrazovalo řízení nalézací. Dne 1. 12. 2014 bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu ze dne 14. 11. 2014 (č.l. [anonymizováno]), dne 3. 12. 2014 však bylo nezákonně bez podání opravného prostředku z insolvenčního rejstříku odstraněno a změněno na usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu údajně též z 14. 11. 2014 pro neexistenci dalšího věřitele s pohledávkami, ke kterým se přihlíží. Toto rozhodnutí bylo údajně zveřejněno v insolvenčním rejstříku rovněž dne 1. 12. 2014 na č.l. [anonymizováno], toto rozhodnutí však vzniklo až dne 3. 12. 2014. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobkyně zrušeno jako nezákonné pro procesní vadu, a to usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (č.l. [anonymizováno]), neboť Krajský soud v Praze namísto odmítnutí insolvenční návrh zamítl, aniž (bez souhlasu účastníků) k jeho projednání nařídil jednání. Dne 19. 5. 2015 bylo vydáno usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu pro neexistenci dalšího věřitele s pohledávkami, ke kterým se přihlíží (č.l. [anonymizováno]). Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobkyně opět zrušeno, a to usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (č.l. [anonymizováno]), neboť toto meritorní rozhodnutí vydala místo soudkyně vyšší soudní úřednice a řízení je zatíženo zmatečnostní vadou. Usnesení ze dne 12. 10. 2015 (č.l. [anonymizována dvě slova]) pak bylo opět Krajským soudem nezákonně staženo z insolvenčního rejstříku a bylo změněno na usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu údajně též z 12. 10. 2015, když bylo poukázáno na neexistenci dalšího věřitele s pohledávkami, ke kterým se přihlíží. Toto rozhodnutí bylo údajně zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 14. 10. 2015 (č.l. [anonymizováno]), avšak ve zveřejněné podobě vzniklo až dne 18. 11. 2015. K odvolání žalobkyně bylo toto rozhodnutí pro opakovanou procesní vadu jako nezákonné zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (č.l. [anonymizováno]), neboť Krajský soud v Praze insolvenční návrh odmítl s tím, že„ z dokazování bylo zjištěno“, avšak dokazování se provádí při jednání, které Krajský soud v Praze bez souhlasu účastníků nenařídil, ač o nutnosti nařídit jednání k věcnému projednání insolvenčního návrhu byl již jednou Vrchním soudem v Praze poučen. Dne 20. 3. 2017 bylo vydáno usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu, které bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 5. 4. 2017 v [údaj o čase] hod. (č.l. [anonymizováno]), avšak z doručenek je zřejmé, že toto rozhodnutí bylo dne 5. 4. 2017 ve [údaj o čase] hod. odesláno jako datová zpráva jen advokátovi dlužníka do datové schránky, žalobkyni jakožto navrhovatelce však zasláno ani doručeno nebylo. Toto rozhodnutí pak bylo dne 7. 4. 2017 nezákonně z insolvenčního rejstříku staženo Krajským soudem v Praze a změněno na usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu ze dne 4. 4. 2017, které bylo údajně zveřejněno v insolvenčním rejstříku též dne 5. 4. 2017 v [údaj o čase] hod. na č.l. [anonymizováno]. Toto rozhodnutí však bylo vytvořeno až dne 7. 4. 2017 a advokátovi dlužníka odesláno do jeho datové schránky dne 7. 4. 2017 ve [údaj o čase] hod. K odvolání žalobkyně bylo toto rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (č.l. [anonymizováno]) pro opakovanou procesní vadu a pro nepřezkoumatelnost jako nezákonné zrušeno, neboť Krajský soud v Praze neprovedl řádné dokazování o pohledávkách insolvenční navrhovatelky a dalších dvou věřitelů s pohledávkami, ke kterým se přihlíží, a neuvedl přezkoumatelné důvody pro závěry o neexistenci pohledávek dvou přihlášených věřitelů. Usnesení ze dne 23. 7. 2018 (č.l. [anonymizováno] [číslo]) pak bylo opět nezákonně staženo z insolvenčního rejstříku Krajským soudem v Praze a změněno na usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu údajně též ze dne 23. 7. 2018, zveřejněné v insolvenčním rejstříku údajně též 24. 7. 2018 (č.l. [anonymizováno] [číslo]), avšak toto rozhodnutí v nyní vyvěšené podobě vzniklo až dne 21. 8. 2018. Toto rozhodnutí pak bylo k odvolání žalobkyně částečně potvrzeno a částečně změněno odvolacím soudem, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 11. 2018. Insolvenční řízení nebylo složité, dlužník se podle návrhu a jeho příloh evidentně nacházel v úpadku jak pro platební neschopnost, tak pro předlužení. Insolvenčním řízením však bylo vydáváním procesně vadných a nepřezkoumatelných rozhodnutí a nezákonným dodatečným měněním již vyhlášených rozhodnutí samotným Krajským soudem v Praze nezákonně manipulováno ve prospěch dlužníka, aby tento získal čas na„ odklonění“ majetku. Opakované rozhodování Vrchního soudu v Praze o odvoláních žalobkyně nebylo výrazem složitosti věci. Předmětné řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Za přiměřenou dobu žalobkyně považuje dobu od 16. 10. 2014 do 2. 4. 2015, kdy Vrchní soud v Praze rozhodl o prvním odvolání žalobkyně, tedy cca 6 měsíců. Mezi vydáním jednotlivých usnesení byly nedůvodné prodlevy. Z celkem devíti vydaných prvostupňových usnesení byla čtyři Krajským soudem v Praze změněna bez podání opravného prostředku, bylo vydáno celkem osm procesně vadných prvostupňových usnesení, z nichž čtyři zrušil odvolací soud, a to s poukazem na procesní vadu, zmatečnost a nepřezkoumatelnost. Opakované vydávání procesně vadných rozhodnutí je nesprávným úředním postupem. Žalobkyně insolvenční řízení nijak nezdržovala, naopak se jej snažila urychlit. Předmětné řízení mělo pro žalobkyni obrovský význam. Žalobkyně jakožto spotřebitelka a věřitelka s největším objemem pohledávek přihlásila do insolvenčního řízení pohledávky za cca [částka] mimo jiné z titulu vydání bezdůvodného obohacení dlužníka po odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo (stavba rodinného domu). V důsledku nepřiměřeně dlouhého insolvenčního řízení došlo k „ odklonu“ majetku dlužníka a věřitelé se tak dnes nemají z čeho uspokojit. Před zahájením řízení měl dlužník majetek v pořizovací hodnotě cca [anonymizováno] milionu Kč. Podle účetní závěrky k [datum] dlužník stále o zbytku dosud neodepsaných oprávek u hmotného majetku účtoval, tedy stále měl dlouhodobý hmotný majetek ve vlastnictví. Žalobkyně očekávala uspokojení ve výši minimálně [anonymizováno] milionu Kč ze zpeněžitelného majetku a dále uspokojení ve výši minimálně [anonymizováno] milionu Kč z majetku navráceného do majetkové podstaty v důsledku uplatnění odporovatelnosti insolvenčním správcem proti zvýhodňujícím úkonům dlužníka bez přiměřeného protiplnění (splacené údajné půjčky jednatelky do společnosti, které nikdy nebyly dlužníkovi vyplaceny, mnohasettisícové tržby minimálně za šest velkých stavebních zakázek pro soukromé osoby„ bez faktur“ nepředané dlužníkovi a nezaúčtované v oficiálním účetnictví dlužníka apod.). Majetek dlužníka se však v průběhu insolvenčního řízení ztratil a právo odporovat znevýhodňujícím úkonům dlužníka se promlčelo. V roce 2018 měl dlužník v majetku již jen několik kusů opotřebených věcí, v rámci exekuce prováděné v roce 2019 byl zjištěn majetek v odhadní hodnotě [částka] a zpeněžen jako soubor ve veřejné dražbě za vyvolávací cenu [částka], z čehož žalobkyně obdržela [částka]. Aby nedošlo k promlčení odpovědnosti statutárních orgánů dlužníka za škodu způsobenou nepodáním insolvenčního návrhu, byla žalobkyně nucena podat ke Krajskému soud v Praze žalobu proti bývalým i současným statutárním orgánům dlužníka žalobu a zaplatit část soudního poplatku ve výši přes [částka]. S ohledem na to, jak bylo ukončeno insolvenční řízení, vzala žalobkyně tuto žalobu zpět, dva a půl roku však měla zbytečně vázané peníze v zaplaceném soudním poplatku, navíc jí byl
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.