17 C 20/2020-51 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21. 1. 2020, doručenou zdejšímu soudu dne 2. 2. 2020, domáhala na žalované zaplacení částky 252 205 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 2. 2020 do zaplacení představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou jí v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jen„ posuzované řízení“). 2. Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno dne 9. 5. 2001 a pravomocně skončeno dne 26. 2. 2019, celková doba řízení tak dosáhla 6 502 dnů. Tato doba je s ohledem na charakter řízení nepřiměřená a konstatování porušení práva je zcela nedostačující. Délka řízení zvyšuje přiměřené zadostiučinění. Do věci nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět dokazování v cizině a nejednalo se o nijak zvlášť skutkově složitou věc. Absence okolností zvyšujících složitost řízení zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění. Žalobkyně nezavdala příčinu ke vzniklým průtahům, což nezvyšuje ani nesnižuje výši přiměřeného zadostiučinění. Svůj nárok u žalované žalobkyně uplatnila dne 7. 8. 2019, kdy ta o jejím nároku do podání žaloby nerozhodla. 3. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že k požadovanému zadostiučinění dospěla přepočtením celkového počtu dní, po které řízení trvalo (6 502) na roky, tj. 17, 8136986 let. Za každý rok trvání řízení požaduje částku 15 000 Kč, přičemž za první dva roky řízení požaduje částku poloviční. 4. Žalovaná ve svém podání ze dne 10. 8. 2020 navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná uvedla, že u ní žalobkyně dne 7. 8. 2019 uplatnila svůj nárok, ovšem nemůže učinit tvrzení žalobkyně nespornými, neboť nemá poznatky ze své vlastní činnosti. Žalovaná sporovala existenci nesprávného úředního postupu i vznik nemajetkové újmy tak, jak byla uplatňována žalobkyní. Posuzované řízení bylo v podstatné míře ovlivněno souvisejícím konkurzním řízením vedeným u stejného soudu pod sp. zn [spisová značka], po jehož trvání bylo posuzované řízení přerušeno. Při posuzování délky konkurzního řízení je třeba vzít na zřetel specifikum tohoto řízení, které nesměřuje k vyřešení sporu mezi dvěma stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka. Ústřední roli v konkurzním řízení má správce konkurzní podstaty, na jehož úkony nelze nahlížet jako na úkony soudu nebo orgány státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Soud vykonává dohled nad jeho činností a schvaluje významné úkony správce, což soud v dané věci činil. Pouze na první fázi konkurzního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkurzu do vydání usnesení o prohlášení konkurzu) lze nahlížet jako na typické soudní řízení, v němž soud rozhoduje o vyřešení sporu a lze jeho nečinnost přičítat státu k tíži. Druhá fáze konkurzního řízení je ovlivněna řadou okolností, jako je chování účastníků (konkurzní věřitelé a úpadce) a ostatních osob (zejména dlužníci úpadce), rozsah majetku v konkurzní podstatě, prodejnost věcí v konkurzní podstatě, atd. Chování účastníků a ostatních osob, které prodloužilo dané konkurzní řízení, nelze přičítat k tíži státu. Ke složitosti konkurzního řízení přispělo i enormní množství konkurzních věřitelů (přes 1 300), značné množství incidenčních sporů a komplikované zpeněžování značné majetkové podstaty. Na straně soudu nedošlo k průtahům. S ohledem na uvedené nedošlo ani v jednom řízení k nesprávnému úřednímu postupu. Dále žalovaná uvedla, že z hlediska významu předmětu řízení pro věřitele je určující částka, jaká se mu dostala na uspokojení jeho pohledávky, kdy rozvrhovým usnesením ze dne 2. 6. 2016 bylo stanoveno uspokojení pohledávky žalobkyně do výše 17 999,77 Kč. Význam předmětu řízení pro žalobkyni je tak zcela zásadně snížený, tedy i v případě existence nesprávného úředního postupu by nebylo finanční zadostiučinění na místě 5. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná výslovně; žalobkyně konkludentně, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí). 6. Soud učinil tato skutková zjištění: 7. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne 9. 4. 2001 podala [celé jméno žalobkyně] ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu na určení neplatnosti usnesení členské schůze (žalovaná [ulice] [anonymizována tři slova]). Původně bylo řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 13. 4. 2001 byla žalobkyně vyzvána k doplnění a opravě vad žaloby, čemuž vyhověla dne 30. 4. 2001. Dne 3. 5. 2001 byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne 23. 5. 2001 požádala o osvobození od soudních poplatků, načež byla vyzvána k doložení svých majetkových poměrů, které doložila dne 7. 6. 2001. Dne 20. 7. 2001 soud žalobkyni osvobodil od soudních poplatků. Ve spise bylo dále založeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 7. 2001, sp. zn. [spisová značka], jímž byl prohlášen konkurz na žalovanou, posuzované řízení tak bylo ze zákona přerušeno. Dne 20. 8. 2001 urgovala žalobkyně vyřízení věci. Dne 13. 9. 2001 nařídil soud jednání na 28. 11. 2001 a zároveň vyzval žalovanou, nechť se k žalobě vyjádří. Dne 20. 9. 2001 se žalovaná vyjádřila, a to prostřednictvím správce konkurzní podstaty s dotazem, zda je (správce konkurzní podstaty) účastníkem řízení. Dne 24. 9. 2001 mu soud sdělil, že není účastníkem řízení. Dne 26. 9. 2001 se žalovaná vyjádřila k žalobě. Dne 15. 10. 2001 navrhla žalobkyně předvolání svědků. Soud jí dne 22. 10. 2001 vyzval, aby sdělila, k jakým skutečnostem se má každý jednotlivý svědek vyjádřit, což učinila dne 29. 10. 2001. Dne 14. 11. 2001 požádala žalobkyně o ustanovení zástupce. Dne 22. 11. 2001 ji soud vyzval k doložení majetkových poměrů, které doložila dne 23. 11. 2001, a zároveň rozšířila svou žalobu. Dne 28. 11. 2001 se ve věci konalo jednání. Nebyla připuštěna změna žalobního návrhu, bylo provedeno dokazování, byli vyslechnuti svědci. Za účelem rozhodnutí o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce bylo jednání odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 30. 11. 2001 byla žalobkyni ustanovena zástupkyně, advokátka Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne 3. 12. 2001 požádala svědkyně o přiznání svědečného. Dne 6. 12. 2001 se k věci vyjádřila žalobkyně. Dne 9. 12. 2001 soud vyzval svědkyni k doložení dalších dokladů, čemuž vyhověla dne 17. 12. 2001. Soud tak dne 21. 12. 2001 rozhodl o svědečném. Dne 7. 2. 2002 bylo nařízeno jednání na 3. 4. 2002. Dne 10. 2. 2002 rozhodl soud o dalším svědečném. Dne 14. 2. 2002 navrhla žalobkyně slyšení dalších svědků. Dne 3. 4. 2002 se konalo jednání. Soudem bylo sděleno, že s ohledem na prohlášený konkurz na žalovanou je řízení ze zákona přerušeno, proto nemůže být ve věci rozhodnuto. Navíc bylo odkázáno na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je účastníkem řízení namísto žalované správce konkurzní podstaty. Dále účastníkům sdělil, že v řízení může být pokračováno pouze na návrh správce konkurzní podstaty. Dne 6. 4. 2002 byl vyzván správce konkurzní podstaty ke sdělení svého stanoviska. Ten dne 9. 4. 2002 navrhl pokračování v řízení. Dne 11. 4. 2002 soud nařídil jednání na 27. 5. 2002. Dne 18. 4. 2002 bylo správci konkurzní podstaty sděleno, že do seznámení se s judikaturou Nejvyššího soudu předestřené na jednání dne 3. 4. 2002, soud jednal s žalovanou, kdy měl ovšem jednat na místě žalované s ním, proto se ho dotázal, zda trvá na opakovaném provedení důkazů (výslechy svědků). Dále týž den vyzval žalobkyni k doplnění žaloby. Dne 18. 4. 2002 správce konkurzní podstaty souhlasil se skutečností, že doposud provedené důkazy nebudou prováděny opakovaně, a požádal o zaslání protokolů z jednání. Soud mu vyhověl dne 24. 4. 2002. Dne 21. 5. 2002 se žalovaná prostřednictvím správce konkurzní podstaty k žalobě vyjádřila. Dne 27. 5. 2002 se ve věci konalo jednání. Bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo řízení sp. zn. [spisová značka] spojeno s řízením sp. zn. [spisová značka] (nyní žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně], žalobce b) [jméno] [příjmení]; žalovaná 1) [ulice] [anonymizováno 6 slov]; žalovaný 2) správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] (. Bylo provedeno dokazování a byly předneseny závěrečné návrhy. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2002, č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení ze dne 26. 6. 2002, č. j. [číslo jednací], bylo výrokem