17 C 213/2020-31 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 11. 2020 domáhal, aby bylo určeno, že žalovaná je vlastnicí motorového vozidla tov. zn. Citroen, typ Berlingo, 2.0 [anonymizováno], [VIN kód], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“). Žalobu odůvodnil žalobce tím, že jako prodávající uzavřel dne 2. 5. 2018 se žalovanou jakožto kupující prostřednictvím zprostředkovatele [jméno] [příjmení], [datum narození], kupní smlouvy o prodeji předmětného vozidla. Žalobce zprostředkovateli předal vozidlo i veškeré doklady, které se k němu vztahovaly. Kupní smlouvou bylo zároveň sjednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí na svůj náklad žalovaná, k čemuž jí žalobce udělil plnou moc. Žalovaná však do dnešní doby změnu v evidenci držitelů motorových vozidel nenahlásila, a to ani přes opakované výzvy. Žalobce je dodnes pokutován správními úřady za správní delikty, kterých se dopouští žalovaná. Bez deklarování přechodu vlastnického práva na žalovanou není žalobce schopen provést změnu zápisu v registru silničních vozidel. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K jednání nařízenému na 5. 8. 2021 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Dne 2. 5. 2018 uzavřel žalobce jakožto prodávající se žalovanou jakožto kupující kupní smlouvu o prodeji předmětného vozidla za částku 15 000 Kč. V čl. V se žalovaná zavázala nahlásit změny v evidenci držitelů motorových vozidel na svůj náklad, k čemuž jí byla žalobcem udělena plná moc. Zároveň se kupující zavázala vozidlo bezodkladně pojistit (zjištěno z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne 2. 5. 2018). Ke splnění této své povinnosti byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 16. 10. 2020. Tato výzva byla dodána do její datové schránky dne 16. 10. 2020 (zjištěno z výzvy k poskytnutí součinnosti ze dne 16. 10. 2020 včetně dodejky do datové schránky). Usnesením ze dne 6. 6. 2019 zastavil Městský úřadu Trutnov, odbor správní, oddělení dopravně správních agend řízení o žádosti žalobce o změnu vlastníka předmětného vozidla, neboť nedoložil potřebné listiny (zjištěno z usnesení Městského úřadu Trutnov, odboru správního, oddělení dopravně správních agend ze dne 6. 6. 2019, [číslo jednací]). Příkazem Městského úřadu Trutnov, odboru správního, oddělení přestupků ze dne 28. 5. 2019 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku s odkazem na provozování předmětného vozidla dne 13. 11. 2018 bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, a byla mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Správní orgán odkázal mimo jiné na výpis z centrálního registru silničních vozidel, kde je jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla uveden žalobce. Zároveň správní orgán uvedl, že na předloženou kupní smlouvu nebral ohled, neboť není povinen či oprávněn autoritativně vlastnická práva k vozidlům na základě předkládaných kupních smluv nebo jiných dokladů zjišťovat (zjištěno z příkazu Městského úřadu Trutnov, odboru správního, oddělení přestupků ze dne 28. 5. 2019, [číslo jednací]). 6. Následně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 7. Dne 2. 5. 2018 uzavřel žalobce jakožto prodávající se žalovanou jakožto kupující kupní smlouvu o prodeji předmětného vozidla za částku 15 000 Kč, žalovaná se rovněž zavázala nahlásit změny v evidenci držitelů motorových vozidel na svůj náklad, k čemuž jí byla žalobcem udělena plná moc. Usnesením ze dne 6. 6. 2019 zastavil správní orgán řízení o žádosti žalobce o změnu vlastníka předmětného vozidla, neboť nedoložil potřebné listiny. Příkazem správního orgánu ze dne 28. 5. 2019 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku s odkazem na provozování předmětného vozidla dne 13. 11. 2018 bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, a byla mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, kdy správní orgán odkázal mimo jiné na výpis z centrálního registru silničních vozidel, kde je jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla uveden žalobce. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 10. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. č. 56/2001 Sb.“) došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. 12. Podle § 8a odst. 2 zák. č. 56/2001 Sb. pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně. 13. Podle § 8 odst. 3 zák. č. 56/2001 Sb. žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci. 14. Podle § 8a odst. 3 zák. č. 56/2001 Sb. o podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. 15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda má v daném případě žalobce na určení naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.) a zda tedy existenci takového naléhavého právního zájmu osvědčil. 16. Žaloba na určení práva (§ 126 občanského zákoníku ve spojení s § 80 písm. c) o. s. ř.) byla a je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou preventivní (srov. Hora, J.: Československé civilní právo procesní. Díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti soudů. Všehrd, Praha 1922, str. 154 – 155, Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád – komentář. I. Díl. 6. vydání. C. H. Beck, Praha 2003, str. 259) – jejím účelem je předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva nebo jeho výkonu a její význam je ryze praktický – nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž je třeba více než u žalob na plnění dbát, aby nedošlo k jejímu zneužití (Hora, J.: Československé civilní právo procesní. Díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti soudů. Všehrd, Praha 1922, str. 154:„ Nelze se dovolávati činnosti soudu jen kvůli rozhodnutí otázek akademických neb kvůli uspokojení zájmu, jenž nedošel uznání právním řádem.“). (...) Ústavní soud, ztotožňuje se při tom s obecně a již desítky let platnou premisou teorie i praxe, vyslovil závěr, že„ o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje) bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což – řečeno jinými slovy – znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, příp. pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě.“ (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995 sp. zn. III. ÚS 17/95, Sbírka rozhodnutí, svazek 3, nález č. 35, str. 261) (k tomu viz stanovisko Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl ÚS – st. 21/05). Soud dospěl k závěru, že v daném případě je dán naléhavý