19 C 259/2017-270 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobce původně domáhal náhrady škody v podobě obhajného, cestovného a nákladů za znalecký posudek, žádané z titulu nezákonného trestního stíhání v řízení vedeném před Okresním soudem v Písku pod sp. zn. 5C 233/2013, když uváděl, že byl nucen vynaložit náklady spojené s nutnou obhajobou v prvotní fázi v zastupování JUDr. [jméno] [příjmení], následně za zastupování Mgr. [jméno] [příjmení] a dokládal jejich vyčíslení, a dále uhradil částku [částka] za znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], který byl použit v trestním řízení jako důkaz. Původně žádal zaplacení částky celkově [částka] s příslušenstvím, svůj nárok předběžně u žalované uplatnil dne [datum] dle z. č. 82/98 Sb. s tím, že následně [datum] mu žalovaná zaplatila k uspokojení nároků částku [částka]. Pokud jde o další nároky, tyto žalovaná nehradila s poukazem na skutečnost, že tyto žalobce řádně neprokázal. Po částečném zpětvzetí žaloby bylo řízení vedeno pro částku [částka] za sporné úkony právní služby, znalecký posudek a cestovné. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby co do zbývajících nároků, které zůstaly předmětem řízení, nespornou skutečností učinila uplatnění nároků žádostí žalobce u žalované [datum] jako nároků na náhradu škody ze shora uvedeného odpovědnostního titulu. Uváděla následné dílčí doplnění podání žalobce, kde rekapitulovala nároky, které žalobce žádal, s tím, že uváděla, že žalobce je řádně neprokázal. 3. Rozsudkem č. j. 19 C 259/2017-152 ze dne 19.3.2019 soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, co do zbytku nároků pod výrokem II., (co do částky [částka] s příslušenstvím) žalobu zamítl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. K včasnému odvolání ve věci rozhodoval Městský soud v Praze rozhodnutím č. j. 70 Co 260/2019-189 ze dne 3. října 2019, jímž rozsudek soudu prvního stupně částečně potvrdil, pokud jde o vyhovující výrok ve věci samé, ohledně úroků z prodlení z částky proplacené [částka], změnil výrok I. ohledně částky [částka] s příslušenstvím tak, že žalobu co do tohoto nároku zamítl, a co do částky [částka] s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení ve věci. Z odůvodnění předmětného rozhodnutí se mimo jiné podává, že jde o částku tvrzeného zaplaceného znalečného, kterou měl dle žalobních tvrzení žalobce vynaložit MUDr. [jméno] [příjmení] za znalecký posudek, avšak toto doloženo řádně nebylo. Žalobce i před odvolacím soudem poukazoval pouze na skutečnost, že není schopen konkrétní údaje k tvrzené platbě doložit, s tím, že všechny odevzdal svému advokátovi, u sebe je nemá, odvolací soud taktéž poukazoval na nevěrohodnost nároku s ohledem na vyúčtování tlumočeného, nikoliv znalečného v rámci prokazování tohoto nároku a řádné a konkrétní neoznačení znaleckého posudku, jehož se toto mělo týkat. Soud prvního stupně potom zavázal, aby s ohledem na tyto skutečnosti opětovně ve věci jednal a o tomto nároku rozhodl. 4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že [datum] došlo k předběžnému uplatnění nároku žalobce u žalované na náhradu škody ve výši [částka] z řízení vedeného u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 5T 233/2013 a dále bylo učiněno nesporným proplacení částky [částka] žalovanou žalobci na úhradu obhajného JUDr. [příjmení] za 9 a půl úkonu právní služby a 10x režijní paušál (včetně DPH) dne [datum]. 5. Po rozhodnutí odvolacího soudu zůstala předmětem řízení částka [částka] s příslušenstvím, jakožto tvrzená náhrada za znalecký posudek, který žalobce žádal. 6. K prokázání předmětného nároku žalobce předložil již v průběhu dokazování před soudem prvního stupně před prvním rozhodnutím ve věci samé vyúčtování tlumočného vyhotovené žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, který účtoval náhradu nákladů za opatření dokumentace studiem předběžných materiálů, klinické vyšetření, studiem předmětné literatury, zpracování výsledků a písemné zhotovení posudku v celkové výši [částka] dne [datum]. Z trestního spisu Okresního soudu v Písku 5 T 233/2013 má ke spornému úkonu soud prokázáno, že zde byl založen znalecký posudek vyhotovený MUDr. [jméno] [příjmení], soudním znalcem, který byl následně použit v trestním řízení k obhajobě žalobce, když tuto skutečnost žalovaná nikterak nesporovala. 7. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr, skutkovém, stavu věci: Žalobce byl účasten řízení vedeného před Okresním soudem v Písku pod sp. zn. 5 T 233/2013 procesním postavení obviněného, rozhodnutím ze dne [datum] byl obžaloby zproštěn. V průběhu řízení vynaložil náklady na obhajobu za zastupování JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], v trestním řízení byl použit jako důkaz znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení]. U žalované předběžně uplatnil nárok na zaplacení škody z titulu nezákonného rozhodnutí v předmětném řízení [datum] sestávající se z nároků obhajného, cestovného a za znalecký posudek. Žalovaná hradila na nároky v částce [částka] dne [datum], když částečně vyhověla nároku žalobce na proplacení obhajného JUDr. [jméno] [příjmení]. Pro neprokázání dalších nároků ničeho dalšího nehradila. 8. Podle § 1 odst. 1 z. č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění, (dále jen,,OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit. 10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 11. Podle § 7 OdpŠk odst. 1 právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 12. Podle § 8 OdpŠk odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 13. Podle § 31 odst. 1, 2, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. 14. Na základě provedeného dokazování a právního hodnocení věci soud opětovně vyzval usnesením č. j. 19 C 259/2017-265 ze dne 1.9.2020, které nabylo právní moci dne [datum], žalobce k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k prokázání nároku na náhradu škody ve výši [částka] představujících tvrzené náklady vynaložené za znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], a to podrobným uvedením kdy a kým k platbě tohoto znaleckého posudku došlo, k průkaznému vyúčtování tohoto znaleckého posudku a taktéž prokázání důkazů, které prokazují předmětný nárok, tedy škodu v majetkové sféře žalobce v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí. Žalobce na tuto výzvu nikterak nereagoval. Shodná výzva ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř pak byla žalobci zopakována v rámci konaného ústního jednání dne [datum]. Na výzvu žalobce k doplnění skutkových tvrzení nikterak relevantně nereagoval, když pouze poukázal na již poskytnutá skutková tvrzení v rámci svých písemných podání a založené důkazy, a naopak se vyjadřoval k nesprávnosti rozhodnutí Městského soudu v Praze při právním posouzení jeho nároku. 15. Za této situace soud uvádí, že žalobce nikterak neodstranil pochybnosti ohledně řádného vyúčtování tvrzeného znaleckého posudku a jeho proplacení, když k těmto skutečnostem netvrdil relevantní skutková tvrzení, ani je nikterak neprokázal relevantními důkazními prostředky. Soud poukazuje na skutečnost, kterou již uváděl v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud, že jediným dokladem, který žalobce označil, je vyúčtování„ tlumočeného“, ač se o tlumočnické služby v projednávaném případě nejednalo, to navíc neobsahuje řádné konkrétní označení znaleckého posudku, jehož se má týkat, pokud jde o číslo posudku a údaje o jeho zápisu do znaleckého deníku. Toto vyúčtování potom vzbuzuje zřejmé pochybnosti ohledně řádného vyúčtování předmětné částky a taktéž předmětu vyúčtování, ke kterému mělo směřovat. Nad rámec shora uvedeného pak soud uvádí, že žalobce ani nikterak neprokázal vznik škody v jeho majetkové sféře, když nedoložil žádnými důkazy skutečné proplacení znaleckého posudku. Soud proto žalobu s ohledem na neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního v tomto ná