19 C 48/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 7 491 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku nepojištěných dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobce uvedl, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla r. z. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód] (dále jen„ dotčené vozidlo“), k němuž nebylo v době od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení), ačkoliv bylo evidováno jako provozované. Žalovanému tak vznikla podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek ve výši 7191 Kč (153 dnů x 47 Kč) spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy žalobce. Splatnost poplatku a nákladů nastala dne [datum]. Ačkoliv byl žalovaný vyzván k úhradě takto vyčíslené pohledávky, nezaplatil ničeho. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky celkem 7 491 Kč (příspěvek + náklady na uplatnění) se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. 2. Ve vyjádření doručeném soudu dne [datum] žalovaný uvedl, že žalobce neunesl břemeno důkazní. Zejména poukázal na to, že nebylo dle jeho názoru prokázáno vlastnictví dotčeného vozidla žalovaným, užívání vozidla na pozemních komunikacích či zápis v registru vozidel. 3. Žalobce ve své replice doručené soudu [datum] uvedl, že dle sdělení Ministerstva dopravy bylo dotčené vozidlo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, pročež k němu nemělo být uzavřeno pojištění odpovědnosti. Poukázal přitom na postup, který je stanoven v § 15 odst. 12 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Rovněž opakovaně zdůraznil, že výzva k úhradě příspěvku byla žalovanému zaslána dne [datum], přičemž doručena byla dne [datum]. 4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: k vozidlu r. z. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód] (osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3), jehož vlastníkem a provozovatelem byl v předmětné době žalovaný, nebylo v době od [datum] do [datum] sjednáno povinné ručení, ačkoliv bylo evidováno jako provozované. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby v prodloužené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy uhradil žalobci příspěvek ve výši 7191 Kč (153 dnů x 47 Kč). Úhradu nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, žalobce, pro případ úhrady příspěvku ve stanovené lhůtě, nepožadoval. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný, na uvedeným způsobem vyčíslený dluh, žalobci ničeho neuhradil, přestože byl o úhradu opakovaně upomínán (požadována již byla úhrada příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění), naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1, 3, 4, 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, 47 Kč a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. 7. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 4 odst. 6 cit. zákona odeslání písemné výzvy k zaplacení příspěvku, žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy (§ 7 odst. 4 cit. zákona). Vzhledem k tomu, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužného příspěvku ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy, avšak žalovaný ve stanovené lhůtě žalobci dlužnou částku neuhradil, popř. nesdělil, že nárok žalobce není důvodný a pro jaké důvody, vznikl tak žalobci nárok na úhradu tohoto příspěvku, a soud proto uznal žalovaného k povinnosti jej zaplatit výrokem I. rozsudku. Výše dlužného příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy bylo provozováno vozidlo bez pojištění (153 dní), a denní sazby 45 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (7 191 Kč) s připočtením nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. (300 Kč), celkem tedy 7 491Kč 8. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu důvodnou pouze v té části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroků z prodlení z příspěvku u osobního automobilu. Naopak soud zamítl výrokem II. tohoto rozsudku návrh žalobce na zaplacení úroků z prodlení z částky 300 Kč představující náklady na uplatnění ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Platí totiž, že nezaplacením příspěvku do dne splatnosti, se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobci právo požadovat vedle jistiny též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoli však u nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Nákladům řízení v dané věci odpovídá částka ve výši 3 100 Kč vynaložená žalobcem na zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč, na náklady právního zastoupení ve výši 2 100 Kč za 3 úkony právní služby, každý ve výši 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k zaplacení a podání žaloby) dle ust. § 14b odst. 1 písm. a),b),c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1.7.2014 a 1 úkon právní služby po 1 500 Kč – účast u jednání podle ust. § 7, ust. § 8 a ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále tři režijní paušály ve výši 300 Kč, každý ve výši 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k zaplacení a podání žaloby) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a 1 úkon právní služby po 300 Kč – účast u jednání podle ust. § 13 odst. 1, 3 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).