20 C 5/2021-415 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne 7. 1. 2021 domáhali po žalované přiznání přiměřeného finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež měla žalobcům vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“), podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Nárok každého z žalobců je vyčíslen individuálně. Žalobci ad a), ad c) a ad o) požadovali zaplacení částky 111 312,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobci ad b), ad d), ad e), ad f), ad i), ad j), ad l), ad m), ad p), ad t), ad w), ad y), ad z), ad ab), ad ac) a ad ad) požadovali zaplacení částky 114 562,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobci ad h) a ad q) požadovali zaplacení částky 105 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce ad g) požadoval zaplacení částky 130 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce ad k ) požadoval zaplacení částky 86 937,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobci ad n), ad aa) a ad ae) požadovali zaplacení částky 103 593,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobci ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) požadovali zaplacení částky 83 687,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Posuzované řízení trvalo 7 let a 8 měsíců, po skutkové ani právní stránce nebylo složité, bylo možné vycházet z četné judikatury. Část spoluvlastníků pronajala část společné nemovité věci třetí osobě a plynul jim z pronájmu výnos, pouze jednomu spoluvlastníkovi výnos neplynul, protože tento neprojevil vůli stát se stranou nájemní smlouvy. Konkrétně předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 531 750 Kč, kterou se [ulice] [anonymizováno] [obec a číslo] po žalovaných (nyní v postavení žalobců) domáhala vydání části nájemného ve výši odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu na pronajaté nemovité věci. Nejprve se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení po všech žalovaných společně a nerozdílně, následně požadovala plnění po spoluvlastnících v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů a nakonec vzala žalobu částečně zpět a plnění vymáhala pouze po žalovaném [příjmení] [jméno] [příjmení] z důvodu, že nájemné bylo hrazeno na jeho účet. Žalobci soudu v posuzovaném řízení vytýkají zrušení výroku II., III. a IV. prvního rozsudku odvolacím soudem pro nesprávné právní posouzení, na které v řízení opakovaně poukazovali (výrok I. o částečném zastavení řízení vůči zbylým žalobcům napaden nebyl). Následně soud oddaloval nařízení jednání, jednání bezdůvodně odročoval, nakonec účastníci posuzovaného řízení uzavřeli z důvodu hospodárnosti smír. Až rozhodnutím o smíru bylo rozhodnuto také o náhradě nákladů řízení všech účastníků. V posuzovaném řízení došlo k průtahům, první rozsudek byl vydán až téměř po 6 letech od zahájení řízení a po 10 jednáních soudu. Jednání se konala dne 26. 10. 2012, 17. 1. 2013, 27. 6. 2013, 5. 6. 2014, 22. 1. 2016, 10. 3. 2016, 28. 4. 2016, 13. 10. 2016 a 26. 1. 2018 a byly mezi nimi opakované prodlevy delší než 1 rok. Soud se dopustil průtahů také v rámci rozhodování o okruhu účastníků na straně žalovaných, neboť v průběhu řízení došlo k úmrtí několika žalovaných. Dne 23. 5. 2013 žalobkyně navrhla vstup [celé jméno žalobkyně] jako dědičky po [jméno] [celé jméno žalobce] a tří dědiců po [jméno] [příjmení], tj. po žalovaných, kteří zemřeli ještě před podáním žaloby v posuzovaném řízení, soud o návrhu rozhodl až dne 12. 5. 2015. Dne 11. 12. 2014 žalobkyně navrhla vstup 2 dědiček po [celé jméno žalobce], který zemřel v průběhu posuzovaného řízení, soud o návrhu rozhodl až dne 12. 5. 2015. Vzhledem k tomu, že v době vydání rozhodnutí již jedna z dědiček byla mrtvá, rozhodl soud znovu o procesním nástupnictví dne 10. 12. 2015. Žalobci dále uvedli, že se svým chováním na délce řízení nijak nepodíleli, vyjádření podávali včas a dostavovali se na nařízená jednání. Žalobci podali rovněž návrh na určení lhůty k provedení úkonu dne 9. 12. 2015, jímž se domáhali vydání rozhodnutí o okruhu účastníků na straně žalované a zaslání doplnění žaloby. Návrh byl zamítnut z důvodu, že soud v mezidobí od jeho podání do rozhodnutí nadřízeného soudu úkony doplnil. Žalobci byli mnoho let v nejistotě ohledně výsledku sporu, rozhodnutí mělo zvýšený význam pro další užívání společné věci spoluvlastníky a vzhledem k výši žalované částky značně narůstal zákonný úrok z prodlení. Žalobci byli v postavení samostatných společníků a nedocházelo tak ke sdílení újmy. S ohledem na shora uvedené žalobci zvýšili základní částku odškodnění ve výši 15 000 Kč za rok řízení o 30 %. Vyjma žalobce ad g) všichni žalobci požadují za posledních 19 měsíců řízení poloviční odškodnění z důvodu, že jejich nemajetková újma byla v tomto období méně intenzivní, když řízení již proti nim bylo pravomocně zastaveno, ale nebylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobců, který byl u ní uplatněn dne 8. 7. 2020, částečně uznala a částečně odmítla stanovisky vydanými v průběhu března 2021. Žalovaná poskytla na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení žalobci ad a), ad c) a ad o) částku 49 375 Kč; žalobci ad b), ad d), ad e), ad f), ad i), ad j), ad l), ad m), ad p), ad t), ad w), ad y), ad z), ad ab), ad ac) a ad ad) částku 59 250 Kč; žalobci ad h) a ad q) částku 33 000 Kč; žalobci ad g) částku 79 000 Kč; žalobci ad k ) částku 49 375 Kč; žalobci ad n), ad aa) a ad ae) částku 49 375 Kč. Na nároky žalobců ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) neposkytla ničeho, neboť v jejich případě neshledala existenci odpovědnostního titulu z důvodu, že řízení ve vztahu k těmto účastníkům trvalo pouze 2 roky a 10 měsíců a v této době v posuzovaném řízení nebyly shledány žádné průtahy na straně soudu. Ve vztahu k ostatním účastníkům žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky trvající 7 let a 7 měsíců v případě původních účastníků a právních nástupců původních účastníků a v případě žalobce ad h) a ad q), kteří do řízení vstoupili až na základě usnesení ze dne 12. 5. 2015, trvající 4 roky a 8 měsíců. Soud v posuzovaném řízení v letech 2014 a 2015 nepostupoval koncentrovaně, výrazné nečinnosti se však nedopustil a činil úkony v pravidelných lhůtách. V posuzovaném řízení bylo rozhodováno na 2 stupních soudní soustavy a vystupoval v něm větší počet účastníků. Žalovaná při odškodnění vycházela z částky 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky náleží částka v poloviční výši), přičemž základní částku snížila o 20 % s ohledem na procesní složitost řízení z důvodu, že se několikrát měnil okruh účastníků, a vyjma žalobce ad g) ještě o 20- 30 % s ohledem na snížený význam řízení pro žalobce z důvodu většího počtu účastníků na straně žalované a právního nástupnictví. Žalovaná rovněž zohlednila skutečnost, že řízení ve věci bylo pravomocně zastaveno vyjma žalobce ad g) v červnu 2018 a v další fázi řízení již bylo rozhodováno pouze o náhradě nákladů řízení. Poskytnuté odškodnění žalovaná považuje za přiměřené. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnout a požádala o přiznání náhrady nákladů řízení. 3. V replice k vyjádření žalované ze dne 16. 6. 2021 žalobci potvrdili částečné plnění žalované a v tomto rozsahu vzali žalobu částečně zpět, a to včetně zákonného úroku z prodlení z přiznaného plnění. Dále žalobci uvedli, že nesouhlasí s paušálním krácením přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, neboť se nejednalo o složitou věc. Typově se jednalo o běžný spor, žalobci proti nečinnosti soudu brojili a ani větší počet účastníků není důvodem pro krácení odškodnění, když soudu nic nebránilo v tom, aby věc určitého účastníka vyloučil k samostatnému řízení, což ostatně žalobci v posuzovaném řízení navrhovali. Dále žalobci nesouhlasí s krácením odškodnění o 10 % z důvodu procesního nástupnictví žalobců ad a), ad c), ad o), ad k ), ad n), ad aa) a ad ae), když jej nezavinili, ani s krácením odškodnění z důvodu opožděného přistoupení žalobců ad h), ad q), ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) do řízení vinou soudu, který o návrhu rozhodl až po 2 letech od jeho podání, ačkoliv dotčení žalobci o přistoupení do řízení věděli od podání návrhu a byli v nejistotě, proto by mělo být odškodnění přiznáno již od podání návrhu. Žalobci zdůraznili, že měli v posuzovaném řízení postavení samostatných společníků a újmu tak nesdílí. Dále žalobci souhlasili s