21 C 15/2020-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 domáhala na žalované zaplacení částky 148 027 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ [soud] [obec a číslo]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“). 2. Žalobkyně uvedla, že byla účastníkem posuzovaného řízení, které bylo zahájeno dne 14. 8. 2008 a bylo pravomocně ukončeno dne 5. 4. 2019, přičemž celková délka řízení dosáhla 3 967 dnů, což žalobkyně považuje za délku řízení zcela nepřiměřenou s tím, že tedy tímto postupem bylo zasaženo do základního práva žalobkyně na projednání její věci bez zbytečných průtahů. S ohledem na délku posuzovaného řízení žalobkyně dále v žalobě uváděla, že má za to, že samotné konstatování porušení jejího práva je v tomto případě zcela nedostačující a že je tedy důvodné, aby jí byla přiznána satisfakce za vzniklou nemajetkovou újmu formou finančního plnění. Ke složitosti posuzovaného řízení žalobkyně uvedla, že v řízení nebyl zapojen mezinárodní prvek a nejednalo se ani o nijak významně složitou skutkovou věc. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že ona sama nezavdala příčinu ke vzniklým průtahům. Za přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení žalobkyně požadovala částku 15 000 Kč, s výjimkou prvních dvou let řízení, za které požadovala částku poloviční. Žalobkyně tak výši zadostiučinění vyčíslila na částku 148 027 Kč. Žalobkyně dále v žalobě uvedla i to, že uplatnila svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované dne 7. 10. 2019, avšak žalovaná do podání žaloby o její žádosti nijak nerozhodla, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a po žalované požadovala zaplacení částky 148 027 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 7. 4. 2020 do zaplacení. 3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby, a to i s ohledem na skutečnost, že v meziobdobí žalobkyni byla jako náhrada za jí vzniklou nemajetkovou újmu uhrazena částka 115 000 Kč. Dále žalovaná k věci uvedla, že u ní žalobkyně žádostí došlou dne 7. 10. 2019 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení, jímž bylo požadováno zaplacení částky 148 027 Kč. Žádost žalobkyně pak byla vyřízena stanoviskem ze dne 11. 8. 2020, v rámci něhož žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 115 000 Kč, to vše za situace, kdy žalovaná k posuzovanému řízení uvedla, že posuzované řízení trvalo celkem 10 let a 7 měsíců, probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, v průběhu řízení docházelo k drobným prodlevám, např. při nařizování jednání nebo při rozhodování o ustanovení znalce s tím, že první meritorní rozhodnutí bylo vydáno po více než 8 letech od zahájení řízení. Celková délka řízení byla tedy žalovanou vyhodnocena jako nepřiměřená, a proto žalovaná žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši 115 000 Kč. Na svém závěru o tom, že tato poskytnutá částka je dostatečnou a odpovídající satisfakcí pak žalovaná setrvala i v rámci řízení vedeného před soudem, když uvedla, že je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení, to vše za situace, kdy při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, tedy ze základní částky odškodnění 15 000 Kč za rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let. Žalovaná dále uvedla, že neshledala důvody pro navýšení této částky z hlediska trvání řízení, neboť délka posuzovaného řízení činila 10 let a 7 měsíců, což dle žalované není délka extrémní. Naopak žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu složitosti řízení. Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že řízení nebylo složité, naopak poukazovala na to, že posuzované řízení bylo skutkově složité, byl vypracováván znalecký posudek a jeho doplnění a bylo provedeno obsáhlejší dokazování. Dále žalovaná zdůrazňovala, že řízení bylo i procesně složité, kdy účastníci podávali soudu obšírná vyjádření a různé procesní návrhy, např. na zastavení řízení či na nařízení předběžného opatření, přičemž meritorně bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, a to na každém stupni dvakrát a účastníci často žádali o odročení jednání. K významu řízení pro žalobkyni pak žalovaná uvedla, že význam byl hodnocen jako standardní a že ani sama žalobkyně zvýšený význam pro sebe netvrdila. Žalovaná tak shrnula, že jí poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečné odškodnění vzniklé nemajetkové újmy a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Dále žalovaná namítala, že zákonný úrok z prodlení žalobkyně žádá již ode dne 7. 4. 2020, avšak že s odkazem na výše uvedené stanovisko Nejvyššího soudu ČR, se žalovaná mohla dostat do prodlení až uplynutím zákonné lhůty k vyřízení předběžně uplatněného nároku, přičemž jestliže byla žádost žalobkyně žalované doručena dne 7. 10. 2019, náleží žalobkyni případný úrok z prodlení až ode dne 8. 4. 2020. 4. Následně žalobkyně vzala žalobu co do poskytnuté částky 115 000 Kč zpět a řízení tedy bylo co do požadavku na zaplacení této částky zastaveno s tím, že žalobkyně dále trvala na zaplacení zbývající části požadované částky, tj. 33 027 Kč s příslušenstvím a požadovala i zákonný úrok z prodlení z částky 115 000 Kč do jejího zaplacení dne 14. 8. 2020. 5. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalobou došlou [název soudu] (dále jen„ OS [soud]“) dne 14. 8. 2008 se žalobkyně po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] domáhala zaplacení částky 335 556,20 Kč z titulu nesplacené odměny za činnosti provedené pro [anonymizováno] [příjmení], a to na základě mandátní smlouvy uzavřené mezi účastníky, popř., dle posouzení soudu, z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedené částky se žalobkyně v žalobě domáhala s odůvodněním, že v období od 1. 11. 2016 do 30. 10. 2017 zajišťovala žalobkyně technický dozor na stavbě rodinného domu [anonymizováno] [příjmení] na [obec a číslo], který v uvedené výši vyúčtovala fakturou [číslo] přičemž [anonymizováno] [příjmení] však na takto vyčíslený dluh ani přes výzvy žalobce ničeho neuhradila. Usnesením ze dne 22. 8. 2008, vypraveným dne 2. 10. 2008, byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku ve výši 13 420 Kč, poplatek byl na účet soudu uhrazen dne 9. 10. 2008. Usnesením ze dne 18. 11. 2008 byla [anonymizováno] [příjmení] kvalifikovanou výzvou vyzvána k vyjádření se k žalobě ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení. Podáním došlým soudu dne 4. 12. 2008 se žalobkyně dotazuje na stav řízení. [anonymizováno] [příjmení] se k žalobě vyjádřila podáním došlým soudu dne 31. 12. 2008 tak, že zejména uvedla, že nepopírá, že předmětnou fakturu žalobkyni neuhradila s tím, že žalobkyně žádné práce navíc neprovedla, že po dobu účtovaného období [anonymizována tři slova] neprobíhala žádná stavební činnost na rodinném domu a neprobíhala tak ani žádná inženýrská činnost žalobkyně, přičemž vzájemná mandátní smlouva, na kterou se žalobkyně odvolává, žádnou hodinovou mzdu ani cestovné neupravuje, přičemž [anonymizováno] [příjmení] vyjádřila pouze ochotu z dobré vůle uhradit žalobkyni částku 30 000 Kč. Dále žalovaná v posuzovaném řízení uváděla, že to byla naopak žalobkyně, která porušením svých povinností způsobila [anonymizováno] [příjmení] škodu ve výši minimálně 550 000 Kč. Vyjádření [anonymizováno] [příjmení] bylo odesláno k vyjádření žalobkyni dne 19. 3. 2009. Na vyjádření [anonymizováno] [příjmení] pak žalobkyně reagovala podáním došlým soudu dne 21. 4. 2009, s tím, že na žalobě trvá, přičemž bylo poukazováno na to, že pro předmětné vyúčtované období byla uzavřena smlouva nová, a to ústní formou. K vyčísleným výdajům (škodě) [anonymizováno] [příjmení] pak žalobkyně uvedla, že tyto má za neodůvodněné a nedoložené a dále žalobkyně poukázala na to, že ve vztahu k ní ani nebyly uplatněny. Na základě opatření předsedy [příjmení] [obec a číslo] ze dne 31. 8. 2009 přidělena předsedovi senátu [anonymizováno] [jméno řešitele] [příjmení řešitele] jako soudci zastupujícímu za nemocnou [anonymizováno] [příjmení] s tím, že zastupujícímu soudci byl spis předložen dne 21. 9. 2009. Dne 21. 9. 2009 bylo nařízeno jednání na 26. 11. 2009. [anonymizováno] [příjmení] se ve věci opětovně vyjádřila podáním doručeným soudu dne 18. 11. 2009, v němž zopakovala, že vymáhaný nárok neexistuje a žaloba je nedůvodná. Ve vztahu k vícenákladům (škodě) v souvislosti s nedokončením stavby v původním termínu [anonymizováno] [příjmení] uvedla, že tento nárok nezapočetla, neboť má ná