22 C 50/2021-154 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>I. Vyjádření účastníků</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 3. 2021 domáhal po žalované v souvislosti s trestním řízením vedeným u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] následujících odškodnění: a) nemajetkovou újmu za nezákonnost trestního stíhání ve výši 316 000 Kč b) nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku trestního stíhání od 25. 9. 2013 do 3. 4. 2020 ve výši 112 000 Kč c) náhradu škody v nákladech obhajoby proti nezákonnému stíhání ve výši 163 250,27 Kč 2. Žalobce žádal přiznat zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z žalované částky od 3. 6. 2020 do zaplacení. Žalobce uvedl, že byl bezúhonný, trestní řízení pro něj bylo stresující, byl ohrožen trestní sazbou trestu odnětí svobody od dvou do osmi let a nejistotou. O trestním stíhání se dozvědělo široké okolí žalobce, část z nich se od žalobce odvrátila. Stres žalobce se přenášel na rodinu a neprospěl zdravotnímu ani psychickému stavu rodiny. Žalobce nároky předběžně uplatnil dne 2. 6. 2020 u žalované. Žalobce podáním ze dne 12. 7. 2021 vzal žalobu zpět v plném rozsahu co do požadavku na náhradu nákladů řízení a v rozsahu 70 000 Kč zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání. 3. Žalovaná se bránila tím, že žalobci svědčí nezákonné rozhodnutí i namítaná nepřiměřená délka trestního stíhání, na které žalobci mimosoudně plnila v souladu se stanoviskem ze dne 23. 6. 2021. K zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání, žalovaná namítla, že žalobce negativní následky v rodinném a osobním životě nedoložil a absentuje příčinná souvislost, proto shledala konstatování porušení práva a omluvu za dostatečné. Žalovaná plnila za nepřiměřenou délku trestního stíhání částku 70 000 Kč, když vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok řízení místo žalobcem zvolených 20 000 Kč. Na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby žalovaná plnila jen částkou 109 111 Kč, zbývající část nároku na náhradu škody měla za nedůvodnou. Žalovaná též upozornila, že do případného prodlení se mohla dostat až teprve dne 3. 12. 2020. <b>II. Sporné a nesporné skutečnosti</b> 4. Nesporným účastníci při jednání dne 20. 10. 2021 učinili uplatnění nároků žalobce dne 2. 6. 2020 u žalované. Skutečnost, že žalovaná uspokojila žalobce 70 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního stíhání a 109 111 Kč na náhradě nákladů obhajoby dne 28. 6. 2021. To, že žalobce byl před trestním stíháním bezúhonným. Vůči žalobci bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 10. 7. 2014 pro obvinění, kterého byl následně zproštěn. Mezi účastníky nebylo sporu, že nezákonné trestní stíhání žalobce stresovalo, že žalobce trpěl nepříznivým zdravotním stavem již před zahájením trestního stíhání, a že obecně dlouhodobý stres má negativní vliv na zdraví a psychiku člověka. 5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží další peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, zda žalobci náleží další peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání, zda se o trestním stíhání dozvědělo široké okolí žalobce a část z okolí žalobce se kvůli tomu od žalobce odvrátila, zda se stres přenášel na rodinu a neprospěl zdravotnímu a psychickému stavu rodiny, zda utrpěla obchodní pověst a pověst v bydlišti žalobce na malé obci [obec] u [obec], zda byl žalobce v důsledku trestního stíhání skleslý, bez nadšení a vysvětloval okolí, že je nevinen, a zda psychická zátěž vedla ke zdravotním komplikacím, kdy sice nepříznivým zdravotním stavem trpěl již před zahájením trestní, avšak dlouhodobí stres měl negativní vliv na zdraví a psychiku žalobce. Mezi účastníky nebylo sporu ani o průběhu řízení z trestního spisu (dle zjištění soudu níže) s výjimkou odůvodnění jednotlivých rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ). <b>III. Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 6. Soud vzal ve stručnosti za prokázaná nesporná tvrzení účastníků uvedená shora a následující zjištění. Žalobce utrpěl trestním stíháním již vážnější újmu, trestnímu stíhání byl žalobce vystaven 5 let a 6 měsíců. O trestním stíhání se dozvědělo široké okolí žalobce, a část okolí žalobce se kvůli tomu začala chovat k žalobci předsudečně. Stres žalobce se přenášel na rodinu a nezákonným trestním stíháním utrpěla pověst žalobce, avšak pověst žalobce poškozoval i bývalý obchodní partner žalobce pan [příjmení], se kterým byl žalobce v neshodě ohledně dalšího vedení společnosti, kterou mu přenechal. Žalobce krátce po zahájení trestního stíhání odešel do důchodu a prodal mu společnost [právnická osoba] Nepohodu v rodině pak kromě trestního stíhání vyvolávaly i neshody kvůli zeťovi, stres a neúspěch při podnikání (zmařený obchod na stavbu stáje za 13,5 milionů Kč), které s trestním stíháním nesouvisely. Žalobce byl kvůli trestnímu stíhání skleslý, bez výkonu, to však souviselo i se špatným zdravotním stavem, který trestní stíhání nevyvolalo. Trestní stíhání svému blízkému okolí žalobce vysvětloval. Zdravotní stav žalobce trestní stíhání ovlivňovalo pouze do té míry, že obecně dlouhodobý stres má negativní vliv na zdraví a psychiku člověka. 7. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující průběh trestního stíhání. Vůči žalobci byly zahájeny úkony trestného řízení dne 25. 9. 2013. Usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobci bylo vydáno dne 10. 7. 2014 pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1,2 písm. c) trestního zákoníku, za který lze uložit trest odnětí svobody v délce 2 – 8 let, žalobci doručeno dne 11. 9. 2014, kdy měl dle obvinění uplatnit faktury za roky 2006 až 2010 ačkoliv deklarované služby neměly být provedeny, čímž měl zkrátit daň z příjmu právnických osob o 4 547 890 Kč Trestní stíhání bylo provázáno s trestnou činností [jméno] [příjmení], který byl za obdobnou trestnou činnost následně odsouzen, kdy byl postoupen poznatek na možné krácení daně společností [právnická osoba], kde do 4. 9. 2014 působil žalobce jako jednatel Trestní stíhání vůči odsouzenému [jméno] [příjmení] při obvinění žalobce teprve probíhalo a bylo vedeno u [název soudu] [spisová značka]. [jméno] [příjmení] byl pravomocně odsouzen dne 23. 9. 2016. Žalobce byl stíhán spolu s [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [jméno]. Dne 4. 11. 2014 byly zamítnuty jako nedůvodné stížnosti spoluobviněných [příjmení] a [jméno] jako nedůvodné. Dne 5. 11. 2014 byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost žalobce. Při výslechu dne 2. 12. 2014 žalobce uvedl, že je v důchodu, po fyzické a psychické stránce se cítil dobře, s obviněním nesouhlasil, při [anonymizováno 5 slov] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. Dne 28. 4. 2015 byla věc žalobce spojena s věcí spoluobviněných [příjmení] a [jméno]. Žalobce byl dle [anonymizováno 5 slov] [rok] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Dne 15. 6. 2015 byli obvinění vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis, což ještě v průběhu června 2015 učinili. Dne 25. 6. 2015 byl podán návrh na podání obžaloby. Policie v předchozím období zajistila smlouvy o nájmu reklamní plochy, údaje poskytnuté finančním úřadem, protokoly o výslechu obviněných a listiny s poznatky z trestní věci [jméno] [příjmení]. Na žalobce byla podána dne 24. 7. 2015 obžaloba pro shodný skutek jako bylo zahájeno trestní stíhání. Dne 2. 11. 2015 byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření, neboť v rámci vyšetřování nebyly zajištěny důkazy k subjektivní stránce trestného činu. Usnesení o vrácení věci nabylo právní moci dne 17. 12. 2015, kdy stížnost státního zástupce Krajský soud v [obec] zamítl. Dne 18. 2. 2016 byl spis vrácen policii s pokyny k výslechu 8 svědků. Dne 11. 5. 2016 byli obvinění upozorněni na možnost prostudovat trestní spis, což ještě v průběhu května 2016 učinili. Dne 25. 5. 2016 policie podala návrh na podání obžaloby. Na žalobce byla podána dne 23. 6. 2016 obžaloba znovu pro shodný skutek. Dne 19. 9. 2016 bylo trestní stíhání žalobce a dalších spoluobviněných soudem nepravomocně zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu, když [název soudu] uzavřel, že ani dodatečným výslechem svědků se nepodařilo objasnit subjektivní stránku trestného činu kladeného obviněným za vinu a nebyly známy další důkazy. Ke stížnosti státního zástupce ze dne 5. 10. 2016 byl spis předložen krajskému soudu dne 25. 10. 2016, který dne 1. 12. 2016 usnesení o zastavení řízení zrušil, neboť obžaloba byla sice stručná, avšak [název soudu] se rozešel v náhledu na hodnocení zjištění ohledně skutkové stránky, kdy státní zástupce v druhé obžalobě již uvedl, že spoluobvinění měli vědět o zakládání fiktivních faktur za reklamu a lze tedy dovodit jejich úmysl. Spis vrácen dne 19. 12. 2016. Dne 20. 12. 2016 bylo nařízeno hlavní líčení na den 15. 5. 2017, při kterém obvinění odkázali na výpovědi z přípravného řízení a odmí