22 C 6/2021-147 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>I. Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 7. 1. 2021 domáhal dvou nároků: 1) zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím za nezákonné usnesení policie ze dne 21. 12. 2018 o zahájení trestního stíhání vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl žalobce dne 5. 2. 2020 pravomocně zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu a 2) náhrady škody ve výši 28 314 Kč s příslušenstvím představující náhradu za obhajobu vůči tomuto nezákonnému trestnímu stíhání. 2. Žalobce byl nezákonně stíhán pro přečin pokračujícího podvodu spáchaný ve spolupachatelství. Žalobce tvrdil, že byl poškozen na dobrém jménu, pověsti i cti v rámci rodiny i přátel, v bydlišti i zaměstnání. Zasažen byl jeho soukromý i pracovní život. Trestní věc byla medializována na internetu. Žalobce se bál vyslovení odsuzujícího rozsudku, který by pro něj znamenal ztrátu výrazných výsluh, když u policie sloužil [anonymizováno] let. Žalobce prožíval z trestního stíhání enormní stres. Dcera žalobce byla vyslýchána jako svědek, což bylo žalobci nepříjemné. Žalobce psychicky vyčerpávalo, že čelil nedůvěře svého okolí a poškozena byla i jeho pověst v zaměstnání, což se projevilo i na jeho chování vůči rodině. 3. Podáním ze dne 9. 3. 2021 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 30 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy a 27 406,50 Kč pro úhradu žalované po podání žaloby. 4. Soud podle § 92 odst. 2, 3 o. s. ř. řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 5. Žalobci bylo podle § 118a odst. 3 o. s. ř. uloženo dle výzvy soudu ze dne 16. 3. 2021, která byla žalobci zopakována při jednání dne 15. 2. 2021, aby označil důkazy k žalobním tvrzením o zásazích do osobnostní sféry žalobce. Při jednání dne 15. 2. 2021 byla výzva rozšířena a žalobci bylo podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. uloženo, aby tvrdil existenci konkrétních skutečností, které lze kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, vznik nemajetkové újmy, její intenzitu i příčinnou souvislost s trestním stíháním, a též nabídnul srovnávací judikaturu případů odškodnění obdobné újmy, a aby ji předložil. Současně byl žalobce poučen o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu. 6. Na výzvu soudu žalobce reagoval vyjádřením ze dne 29. 3. 2021, ve kterém se zejména vymezil vůči právní argumentaci žalované. Žalobce zdůraznil dlouhodobost svého služebního poměru u policie a své postavení. Rozporoval, že nebyl reálně ohrožen trestem odnětí svobody, když jinému policistovi výborně sloužícímu 20 let bylo za ublížení na zdraví a zneužití pravomoci uložen trest ve výměře dvou let. Žalobce žalované nedává k tíži narušení presumpci neviny při medializaci, ale medializaci věci považuje za zvýšený zásah do svého života jako trestně stíhané osoby. Žalobce pracoval jako [anonymizována čtyři slova] a už samotné obvinění z úmyslného trestného činu představuje likvidací dobré služební i lidské pověsti, kdy takový cejch si ponese do konce života, když i dosud se setkává s dotazy kolegů, jak trestní stíhání dopadlo. Žalobce obavy o výsluhu vztahuje ke své nejistotě, která žalobci přinášela zvýšený stres a obavy, a z této nejistoty dovozuje vyšší význam svého trestního řízení. Zproštění funkce žalobci bezprostředně hrozilo po podání obžaloby, a žalobce před tím uchránilo vydání zprošťujícího rozsudku. Pokud by nebylo zahájeno trestní stíhání, žalobce ani jeho dcera by před soudem nestáli. Žalobci pak stres z trestního stíhání prodloužil dobu hojení kolene po operaci, kdy negativní důsledky stresu na zdraví považuje žalobce za notorietu. Žalobce vyzdvihl objektivní povahu újmy k odškodnění a srovnal svůj případ s případy projednanými před Krajským soudem v Brně (17 Co 88/2020), Městským soudem v Praze (53 Co 33/2019 a 69 Co 302/2016), Nejvyšším soudem (30 Cdo 2773/2011, 30 Cdo 716/2010 a 30 Cdo 2813/2011) a upozornil na dobrovolné plnění žalované bývalému policejnímu prezidentovi [příjmení]. 7. Žalovaná se bránila vyjádřením ze dne 15. 2. 2021, ve kterém uváděla, že žalobce dostatečně odškodnila za nezákonné rozhodnutí částkou ve výši 30 000 Kč s omluvou za nemajetkovou újmu a 27 406,50 Kč na nákladech obhajoby, kdy shledala nedůvodnou pouze další polovinu odměny u stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dle žalované byl žalobce obviněn při trestní sazbě až dva roky trestu odnětí svobody, avšak reálné uložení žalobci nehrozilo a s trestným činem se nepojí tak zásadní společenské odsouzení jako je tomu u násilných trestných činů proti životu a zdraví. K medializaci případu žalovaná uvedla, že ji nelze klást k tíži žalované, když byla prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení, médii bylo referováno o podstatě skutku a stanovisku žalobce. Žalobce nebyl odsouzen ani nepravomocně, a proto hrozba odnětí výsluhy zůstala pouze v hypotetické rovině. Dcera žalobce vystupovala jako svědkyně zejména s ohledem na svůj partnerský vztah k druhému obviněnému. K poškození pověsti žalovaná uvedla, že žalobce nebyl postaven mimo službu a zastává stejnou pozice, avšak přihlédla k tomu, že vůči žalobci bylo vedeno řízení ve věcech služebního poměru, které však v rozhodnutí o postavení mimo služby nevyústilo. Žalovaná uzavřela, že trestní stíhání žalobce určitým negativním způsobem zasáhlo do profesního života žalobce. Žalobce nedoložil zásahy do zdraví. Žalovaná částka nemajetkové újmy je zjevně nepřiměřená. 8. Podáním ze dne 16. 2. 2021 žalovaná doplnila, že na dluh vůči žalobci dobrovolně plnila dne 15. 2. 2021. 9. Při jednání žalovaná zdůraznila dostatečnost poskytnuté zadostiučinění, v rámci odškodnění nemajetkové újmy mají být odškodněny jen prokázané zásahy, což v daném případu není splněno. Kromě zásahu do profesní sféry žalobce neutrpěl zásahy v rodině či společenské oblasti, medializace nebyla excesem ze strany orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) a došlo k ní při veřejném projednání obžaloby. Případy ke srovnání, které nabídl žalobce, jsou nesrovnatelně závažnější co do zásahů do života poškozených. <b>II. Sporné a nesporné skutečnosti</b> 10. Účastníci při jednání dne 12. 5. 2021 učinili nesporným, že žalobce nároky předběžně uplatnil u dne 7. 7. 2020 u žalované, která žalobci uhradila částku ve výši dne 57 406,50 Kč dne 15. 2. 2021. Žalobce byl obviněn z podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku s hrozící trestní sazbou odnětí svobody až v délce 2 let. Trestní obvinění žalobce bylo medializováno na internetu. Žalobce zastává stejnou pozici u policie, avšak vůči žalobci bylo vedeno řízení ve věcech služebního poměru, které v rozhodnutí o postavení mimo službu nevyústilo. 11. Mezi účastníky nebylo sporu ani o průběhu trestního řízení, jak je popsán ve čl. VI odst. 11 vyjádření žalované ze dne 15. 2. 2021, tedy trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to pro podezření ze spáchání skutku právně kvalifikovaného jako pokračující přečin podvodu dle § 209 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný účastenstvím ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Dané usnesení si žalobce převzal dne 21. 12. 2018. Proti danému usnesení byla žalobcem podána stížnost, která byla zamítnuta usnesením Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V rámci přípravného řízení proběhly výslechy a podání vysvětlení, byly shromažďovány listinné důkazy a bylo komunikováno s poškozenou. Dnem 17. 4. 2019 je datován návrh na podání obžaloby. Obžaloba Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (právní kvalifikace skutku zůstala nezměněna), byla doručena [název soudu] dne 24.5.2019 Hlavní líčení byla konána ve dnech 10. 7. 2019, 30.8.2019 a 4.10.2019. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn. Ve vztahu k druhému spoluobviněnému bylo rozhodnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že se jeho věc postupuje dle § 222 odst. 2 tr. řádu Krajskému ředitelství policie hl. m. [obec] k projednání kárného provinění. Dne 18. 10. 2019 bylo podáno Městským státním zastupitelstvím v [obec] odvolání do rozsudku obvodního soudu, které bylo následně doplněno dne 25. 10. 2019. Spisový materiál byl předložen [název soudu], který nařídil odvolací veřejné zasedání na den 5. 2. 2020. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. 12. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, zda bylo trestním stíháním vážně zasaženo do jeho osobního, rodinného a pracovního života, a zda má být zohledněno, že žalobce mohl přijít o výsluhy v případě odsouzení, zda žalobce prožíval enormní stres, zda byl zasažen rodinný života žalobce tím, že vypovídala dcera a psychické vyčerpání se projevilo v rodinných vztazích, zda žal