25 C 49/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 17 745 000 Kč jakožto výplaty pojistného z titulu újmy na zdraví vzniklé při dopravní nehodě, ke které došlo dne [datum], a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s uplatněním tohoto nároku. Dne [datum] došlo ke střetu osobního vozidla Suzuki SX4, [registrační značka], řízeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození] a motocyklu Honda, [registrační značka], řízeného žalobkyní. Řidič řídil osobní vozidlo v [obec] po ulici [ulice] ve směru od ulice [ulice] k ulici [ulice] a při odbočení vlevo na nájezdovou rampu k ulici [ulice] ve směru [část obce] nedal přednost v jízdě po hlavní komunikaci jedoucímu motocyklu řízeného žalobkyní, čímž došlo ke střetu osobního vozidla s motocyklem. Při dopravní nehodě došlo k těžkému poranění žalobkyně, která utrpěla pohmožděniny hrudníku, krční páteře a krvácení do mozku a ramene, s čímž byla následně převezena a hospitalizována ve [anonymizována dvě slova] [obec]. Žalobkyně se nyní nachází ve stavu odpovídajícímu vigilnímu kómatu, přičemž se její zdravotní stav nelepší. Osobní vozidlo Suzuki SX4 přitom bylo podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištěno u žalované. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], se ve svém znaleckém posudku ze dne [datum], [číslo] [rok], vyjádřil tak, že z obecného lékařského hlediska zde není reálná naděje na zlepšení poúrazového stavu žalobkyně, přičemž výši náhrady za ztížení společenského uplatnění stanovil na částku 17 745 000 Kč. Žalobkyně v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku vynaložila náklady ve výši 8 591 Kč. Žalobkyni bylo v době nehody [anonymizováno] let, vedla aktivní život, kdy svůj volný čas trávila se svou rodinou, rodiči a rodinou starší sestry zejména při společných akcích a výletech. Žalobkyně ráda sportovala a věnovala svůj čas své neteři. Dále měla žalobkyně ukončené středoškolské vzdělání, obor kadeřnictví s výučním listem, přičemž holičstvím se také až do okamžiku dopravní nehody živila. Nyní je žalobkyně vlivem dopravní nehody zcela imobilní a trpí poruchou vědomí charakteru permanentního vegetativního stavu, samostatně dokáže dýchat, pouze občas potřebuje podporu kyslíku. Očima žalobkyně nefixuje, potravu nyní přijímá pouze přes sondu PEG. Vzniku celotělové atrofie je u žalobkyně předcházeno pravidelnou intenzivní rehabilitací za účasti fyzioterapeutů a rodiny žalobkyně. Za péči poskytnutou žalobkyni v souvislosti s dopravní nehodou uhradila zdravotní pojišťovna žalobkyně za rok [rok] částku ve výši 3 306 289,38 Kč a za rok [rok] částku ve výši 1 506 930,52 Kč. Žalobkyně by měla být v budoucnu hospitalizována v léčebně dlouhodobě nemocných, [anonymizována dvě slova], přičemž svůj pobyt v tomto zařízení bude doplácet částkou ve výši 40 Kč/den, dále ubytování na jednolůžkovém pokoji 800 Kč/den a např. kondiční cvičení s fyzioterapeutem, které stojí 160 Kč/30 min. V [anonymizováno] bude o žalobkyni pečováno pouze po dobu 3 měsíců, tedy po dobu, kdy bude péče o ní hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Rodiče žalobkyně proto v současné době shánějí vhodné zařízení pro zajištění adekvátní péče o žalobkyni. Pokud žalovaná tvrdí, že ztížení společenského uplatnění je poskytnutí finančních prostředků, za které si poškozený může opatřit náhradní požitky, které mají zmírnit jeho strádání, žalobkyně uvádí, že účelem tohoto institutu je podle ní a komentáře k občanskému zákoníku poskytnutí náhrady za nemožnost žít plnohodnotný život, přičemž má pokrývat útrapy spojené s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. Jedná se tedy o náhradu imateriální, nikoliv o náhradu materiálních požitků. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalovaný nárok ani z části neuznává, když nesporuje jeho právní základ, nýbrž pouze jeho výši. Podle žalované nelze vyplatit pojistné plnění v plné výši znaleckého posudku předloženého žalobkyní, a to zejména proto, že v případě tzv. vigilního kómatu, kdy žalobkyně nijak nevnímá své okolí, nelze při stanovení výši náhrady ztížení společenského uplatnění vycházet pouze z metodiky, neboť právo na tuto náhradu je vázáno výlučně na osobu poškozeného a účelem peněžité náhrady je poskytnutí finančních prostředků, za které si může poškozený opatřit náhradní požitky, které mají zmírnit jeho strádání. S ohledem na zdravotní stav žalobkyně, která své okolí nijak nevnímá a je zcela apatická, nemůže poskytnutí peněžité náhrady fakticky sloužit uvedenému účelu. Není pak přiměřeným, aby soud přiznal žalobkyni náhradu v identické výši, která by náležela poškozenému, který je obdobně jako žalobkyně vyřazen ze všech sfér společenského života (vyřazen ze 100 %), avšak svou situaci na rozdíl od žalobkyně vnímá a prožívá. Náhrada za ztížení společenského uplatnění v případě, kdy je žalobkyně ve stavu vigilního kóma a své okolí nijak nevnímá, plní svou zákonem definovanou funkci jen omezeně a je nutné zkoumat, do jaké míry plní tato náhrada svůj účel. Žalobkyně by pak měla tvrdit a prokázat, k jakému účelu bude reálně tato náhrada použita. 3. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala svou žalobu co do částky ve výši 8 872 500 Kč týkající se nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění a částky ve výši 8 591 Kč týkající se náhrady nákladů vyhotovení znaleckého posudku zpět, neboť tyto částky jí byly žalovanou po vyšetření zdravotního stavu žalobkyně poradní lékařkou žalované vyplaceny. Spolu s tímto tedy požádala žalobkyně také o změnu žaloby, a to, aby jí byl přiznán úrok z prodlení ze zbylé částky ode dne plnění žalované, tedy [datum], do zaplacení. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení co do zpětvzetí žaloby zastavil, a jelikož byly splněny podmínky § 95 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k rozšíření žaloby, výrokem II. tuto změnu připustil. 4. Účastníci při jednání dne [datum] učinili nesporným, že dne [datum] došlo ke shora popsané dopravní nehodě, kterou způsobil řidič osobního vozidla tovární značky Suzuki, [registrační značka], s tím, že vozidlo bylo v době pojistné události pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla u žalované. Dále účastníci učinili nesporným, že žalobkyně v důsledku dopravní nehody utrpěla vážená poranění, v jejichž důsledku se nyní nachází v tzv. vigilním kómatu. 5. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] znalce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [číslo] [rok], soud zjistil, že žalobkyně utrpěla v příčinné souvislosti s výše uvedenou dopravní nehodou závažné poranění mozku s trvalými zdravotními následky. U žalobkyně se jedná o pacientku ve velmi těžkém celkovém zdravotním stavu, kterou může náhle se objevivší infekce nebo jiná komplikace snadno a rychle usmrtit. Každé prodlužování čekání na odškodnění zvyšuje pravděpodobnost, že pacientka se jej nedožije. Kromě toho se u ní jedná o těžké neurologické postižení takového charakteru, že je extrémně nepravděpodobné, že by se mohla někdy posudkově významným způsobem zlepšit. Zlepšování částečných neurologických postižení trvá zpravidla déle než několik měsíců, někdy až dva roky. Avšak nejrychleji probíhá vždy v období, které bezprostředně navazuje na prodělaný úraz mozku, jestliže v takovém bezprostředním poúrazovém období k žádnému podstatnému zlepšení poúrazového nervového stavu během 3 měsíců pacienta nedojde, je nesmírně nepravděpodobné, že by se takové zlepšování mohlo zrealizovat někdy později. U žalobkyně se její neurologický a psychiatrický nález v poúrazovém období dokonce žádným způsobem nezlepšil. Ztížení společenského uplatnění bylo vypočteno na částku 13 650 000 Kč s tím, že s ohledem na věk žalobkyně byla částka navýšena o 30 % na celkových 17 745 000 Kč. Dále co se týče významného zlepšení, není reálná naděje na posudkově významné zlepšení poúrazového zdravotního stavu, který lze v případě žalobkyně charakterizovat jako již déle než rok trvající tzv. vigilní kóma. 6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], otce žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně před dopravní nehodou žila šťastným, aktivním a rodinným životem, přičemž ráda jezdila na výlety, na kole, měla ráda grilování a na dovolenou jezdila celá rodina třikrát ročně. Žalobkyně bydlela ve dvojdomku se svou sestrou, o jejíž dceru se aktivně starala. Žalobkyně sama plánovala založit svou rodinu v rámci následujícího roku. Žalobkyně byla vystudovanou kadeřnicí. V současné době není jasné, do jakého zařízení bude žalobkyně umístěna, přičemž toto vhodné zařízení svědek hledá. V LDN musí nyní doplácet 1 200 Kč za měsíc. Za poskytování služeb v takovýchto zdravotních zařízeních se cena za pobyt a rehabilitace pohybuje zhruba od 19 000 Kč do 25 000 Kč měsíčně. Žalobkyně totiž potřebuje 24 hodinovou péči. Doposud se svou manželkou dochází svědek za žalobkyní zhruba dvakrát do týdne. Shodně