27 C 6/2020-181 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalovaná zaplacení částky 575 000 Kč jako náhrady škody, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím žalované. Žalobce uzavřel s žalovanou v srpnu 2016 dohodu o splátkách dlužného pojistného ve výši 2 000 Kč měsíčně. Přes tuto uvedenou skutečnost podala žalovaná v lednu 2017 na žalobce exekuční příkaz srážkou ze mzdy. Žalobce požádal žalovanou písemně o snížení splátek na 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná této žádosti nevyhověla. Žalobce se obrátil na soud, který zrušil rozhodnutí žalované a věc jí vrátil k novému rozhodnutí. Žalovaná opětovně zamítla žádost o snížení splátek, a to za situace, kdy více než polovina dlužné částky byla uhrazena. Žalovaná vystavila žalobce velice složité životní situaci, kdy žalobci nezbývalo finančních prostředků na léky, jídlo, dopravu, placení televizních a rozhlasových poplatků. Žalobci nezbylo nic jiného než v této zoufalé životní situaci ukončit pracovní poměr na [stát. instituce] a přihlásit se na úřad práce. Částka 575 000 Kč představuje ušlou mzdu za období od srpna 2017 do konce srpna 2019. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaná poukázala na to, že rozhodnutí [anonymizováno] o nepovolení snížení exekučních splátek ze dne 23. 2. 2017 bylo sice zrušeno [název soudu], následně však bylo v řízení pokračováno a posledním rozhodnutím ve věci ze dne 14. 6. 2017 bylo pravomocně rozhodnuto tak, že splátky budou nadále sráženy v zákonné výši. Toto rozhodnutí zrušeno nebylo. Předpoklad odpovědnosti, tedy existence pravomocného rozhodnutí zrušeného pro nezákonnost, není splněn. Co se týká případného nesprávného postupu, ten v daném případě nepřichází v úvahu, neboť nesprávnost nepovolení snížení splátek byla podstatou vydaného rozhodnutí o nepovolení splátek, tudíž je třeba tuto situaci posuzovat z hlediska nezákonnosti rozhodnutí. Žalovaná pak uvádí, že tvrzená škoda nebyla ničím doložena a žalobce ani neuvedl způsob, jakým k výsledné částce dospěl. Dále uvádí, že se co se týká příčinné souvislosti, rozhodnutí o skončení zaměstnání učinil žalobce o své vůli a žalobce nijak nedoložil, že by ho k ukončení zaměstnání kdokoliv nutil. Je spíš otázkou, zda tak žalobce neučinil, aby se vyhnul splácení svých závazků. Jestliže žalobce ukončil zaměstnání z důvodu neschopnosti splácet své dluhy, není příčinou tohoto stavu zamítavé rozhodnutí o snížení exekučních srážek, ale existence dluhů samotných, jejich výše a dobrovolné splácení v řádných termínech. Dluhy žalobce na pojistném nevznikly během jednoho okamžiku, ale narůstaly postupně během několika let a žalobce dluhy žádné nesplácel a dluh se navyšoval tím, že nehradil aktuálně splatné pojistné. Výše dluhu vůči [anonymizováno] je dána zejména platební morálkou žalobce. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním ze dne 9. 1. 2020. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku požadavku žalobce nevyhověla. 4. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že dne 24. 2. 2017 podal žalobce návrh na zrušení rozhodnutí [stát. instituce], [číslo jednací]. Tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobce na snížení exekučních měsíčních splátek na částku ve výši 3 000 Kč. Rozsudkem ze dne 31. 5. 2017, č. j. [spisová značka] zrušil [název soudu] rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] shora uvedené spisové značky. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že důvodem zrušení rozhodnutí správního orgánu byla skutečnost, že rozhodnutí nebylo dostatečně odůvodněno. Soud uložil správnímu orgánu, že musí nejprve obecně vymezit a vyložit neurčitý právní pojem„ závažné důvody“, poté je proměřit s konkrétním skutkovým stavem v dané věci a nakonec posoudit, zda tento skutkový stav je podřaditelný pod neurčitý právní pojem. Uložil správnímu orgánu, aby se v dalším rozhodnutí dostatečně vypořádal se zjištěným skutkovým stavem. 5. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že zde žalobce podal dne 17. 6. 2017 žalobu proti rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] v [obec] ze dne 14. 6. 2017, [číslo jednací]. Žalobce v rámci tohoto řízení požádal o osvobození od soudního poplatku. Usnesením soudu ze dne 14. 3. 2018 byl návrh žalobce na osvobození od soudního poplatku zamítnut. Žalobce byl vyzván, aby zaplatil soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Usnesením soudu ze dne 4. 4. 2018 bylo následně řízení o žalobě proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 14. 6. 2017 zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci dne 5. 4. 2018. 6. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 7. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. 8. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 9. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 10. Podle ustanovení § 7 odst.1 OdpŠk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda. 11. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 12. Podle ustanovení § 8 odst. 2 OdpŠk, byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím, vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. 13. Podle ustanovení § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práv poskytuje. 14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 15. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 16. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy a náhradu škody předvídanou § 14 OdpŠk, neboť nárok u žalované předběžně uplatnil. 17. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok není po právu. Soud v daném případě zkoumal, zda jsou splněny základní předpoklady odpovědnosti státu za škodu, tedy zda v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zda na straně žalobce došlo ke vzniku škody a zda je dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody na straně žalobce. V řízení bylo prokázáno, že [anonymizována čtyři slova] v [obec] bylo dne 23. 2. 2017 rozhodnuto o nevyhovění návrhu na snížení výše částky, která má být v příslušném výplatním období sražena ze mzdy dlužníka ve prospěch daňové exekuce a byl zamítnut návrh žalobce o možnosti splácet dlužnou částku ve splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně. Toto rozhodnutí bylo následně rozsudkem [název soudu] – pobočka [obec] zrušeno, když [název soudu] vytkl správnímu úřadu, že ve svém rozhodnutí dostatečně nevyložil právní pojem závažné důvody, které dle ust. § 187 odst. 3 daňového řádu můžou být důvodem pro snížení výše částky, která má být v příslušeném výplatním období sražena ze mzdy dlužníka sražena ve prospěch d