27 C 69/2020-100 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 2. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 2. 2018 půjčil žalované částku 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku v 8 splátkách po 5 000 Kč do 31. 12. 2019. Do dne podání žaloby žalovaná zaplatila žalobci pouze částku 13 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná uvedla, že celou záležitost chtěla řešit smírem. Vymáhání pohledávky panem žalobcem považuje za nemorální a vzhledem k tomu, že je vedena na úřadu práce a má k dispozici pouze omezené finanční prostředky, navrhuje, aby dluh mohla splácet. Při jednání dne 3. 6. 2021 žalovaná dále uvedla, že žalobci zaplatila z půjčené částky celkem 19 000 Kč. 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 4. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které fakticky zapůjčil žalované částku 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku zaplatit v 8 splátkách po 5 000 Kč do 31. 12. 2019 Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování. 4. Při jednání dne 7. 10. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do částky 6 000 Kč. Soud ve výroku I. v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil. 5. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého zmocněnce [příjmení] [jméno] [příjmení] (toto vzal soud za prokázané z předžalobní výzvy ze dne 30. 6. 2020). Z dokladů o zaplacení předložených žalovanou vzal soud za prokázané, že žalovaná do rozhodnutí soudu uhradila celkem částku 19 000 Kč, a to dne 31. 5. 2019 částku 5 000 Kč, dne 30. 7. 2019 částku 5 000 Kč, dne 23. 6. 2020 částku 500 Kč, dne 8. 7. 2020 částku 2 500 Kč, dne 23. 8. 2020 částku 500 Kč, dne 2. 9. 2020 částku 500 Kč, dne 25. 9. 2020 částku 1 000 Kč, dne 23. 10. 2020 částku 500 Kč, dne 23. 11. 2020 částku 500 Kč, dne 22. 1. 2021 částku 500 Kč, dne 14. 2. 2021 částku 500 Kč, dne 24. 3. 2021 částku 500 Kč, dne 23. 4. 2021 částku 500 Kč a dne 14. 5. 2021 částku 500 Kč. 6. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ObčZ) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ustanovení § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své zákonné a smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalobou uplatnění nárok je po právu. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 4. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalované částku 40 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce se v čl. 1 strany dohodly, že celková dlužná částka bude uhrazena do 31. 12. 2019. Žalovaná tuto skutečnost, tedy že mezi účastníky byla uzavřena uvedená smlouva a zejména skutečnost, že jí žalobce skutečně finanční prostředky poskytl, nijak nerozporovala. Mezi žalobcem a žalovanou byla tedy platně uzavřena smlouva o zápůjčce a žalované reálně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná na tuto částku uhradila dosud pouze částku 19 000 Kč. Částka 21 000 Kč tak zůstala neuhrazena. V tomto rozsahu tak byla žaloba podána důvodně a soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Výhrady žalované, že snad požadavek žalobce na zaplacení celého zbytku dlužné částky je nemorální s ohledem na to, že žalovaná nemá v současné době práci, jsou naprosto nemístné. Žalovaná měla možnost dlužnou částku splácet již na základě samotné smlouvy o zápůjčce, kdy měla dlužnou částku uhradit v 8 splátkách po 5 000 Kč do 31. 12. 2019. Toto však žalovaná nesplnila. Následně měla žalobkyně od data splatnosti půjčky dne 31. 12. 2019 do rozhodnutí soudu dne 7. 10. 2021 další rok a 10 měsíců na to, aby doplatila zbytek dlužné částky, žalovaná však ani v tomto dalším období dlužnou částku nezaplatila a pouze se vymlouvala na tíživou finanční situaci. Je otázkou zda žalobkyně v době uzavření smlouvy o zápůjčce vůbec měla v plánu dlužnou částku žalobci vrátit. 10. Ve smlouvě o zápůjčce pod bodem II. se účastníci dohodli o výši úroku z prodlení v případě, že vydlužitelka bude v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, a to ve výši 10 % ročně. Vzhledem k uvedenému soud žalobci přiznal rovněž dohodnutý úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, a to jak z částky 21 000 Kč, kterou ke dni rozhodnutí žalovaná žalobci stále dluží, tak i z jednotlivých splátek, které byly hrazeny po datu 31. 12. 2019. 11. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy dle úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byl zcela úspěšný žalobce, a to v plném rozsahu, když i k částečnému zastavení řízení došlo pro chování žalované po zahájení řízení, kdy tato následně splácela dlužnou částku. Žalobci vznikly náklady řízení v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 410 Kč, a dále dvakrát cestovného za cestu žalobce k soudu, vždy ve výši 64 Kč a dále cestovného za účast obecného zmocněnce u soudu ve výši 62 Kč, a dále náklady nezastoupeného účastníka za 3 úkony á 300 Kč (sepis žaloby, 2x účast na jednání soudu), tedy 900 Kč Celkem činí náklady řízení částku 2 500 Kč.