28 C 75/2021-64 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném v záhlaví uvedené částky představující přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 28 Cm 20/2003. Žalobce uvedl, že k danému soudu podal dne 12.9.2003 žalobu, jejímž předmětem bylo určení pravosti pohledávky ve výši 700 000 Kč. Posuzované řízení nebylo dosud skončeno, nicméně pro žalobce skončilo dne 8.5.2020, kdy nabylo právní moci usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15.4.2020, kterým soud vyhověl návrhu žalobce, aby na jeho místo do řízení vstoupil postupník jeho pohledávky. Předmětné řízení tedy pro žalobce trvalo více jak 16 a půl roku, přičemž uvedená délka je zcela nepřiměřená a vícenásobně delší, než je vzhledem k okolnostem případu možné očekávat. Věc byla projednávána na dvou stupních soudní soustavy, před soudem I. stupně a soudem odvolacím. Dále byl ve věci vypracován znalecký posudek, který však žalobce považuje za zcela nadbytečný. Věc tedy byla standardního charakteru, nikterak složitá. U chování žalobce v rámci řízení, tento sice žádal o odročení jednání a osvobození od soudních poplatků, avšak toto nemělo významnější vliv na nepřiměřenou délku soudního řízení. Nepřiměřená délka uvedeného řízení byla dána postupem orgánů státní moci v podobě nesprávného vedení řízení ze strany soudu I. stupně. Průtahy v řízení také byly způsobeny odvolacím soudem, neboť tento například při rozhodování o odvolání proti rozsudku soudu I. stupně rozhodoval celkem tři roky a to od 28.4.2015 do 19.3.2018. Také rozsudek soudu I. stupně bylo odvolacím soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost, což je třeba hodnotit jako další nesprávný úřední postup soudu I. stupně. Význam řízení pro žalobce pak byl standardní. Při určení výše přiměřeného zadostiučinění, vycházel žalobce z částky 20 000 Kč za rok trvání řízení a za celou dobu trvání řízení proto žalobci náleží částka ve výši 311 667 Kč. Pro úplnost ještě žalobce uvedl, že předmětné soudní řízení bylo v podstatě zahájeno, resp. započalo již 12.2.1998, kdy byl podán společný návrh žalobce a dalšího účastníka zahájeného řízení o zaplacení částky 1 400 000 Kč s příslušenstvím, a to u Okresního soudu Plzeň – město, pod sp. zn. 11 C 230/98, které bylo v roce 2003 přerušeno z důvodu zahájení konkurzu. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobce předběžně uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 311 667 Kč, v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 28 Cm 20/2003, dne 15.10.2020. Žalovaný po projednání popsaného nároku konstatoval nepřiměřenost délky uvedeného řízení, avšak peněžitou náhradu žalobci nepřiznal. Žalovaný vyšel z toho, že řízení bylo zahájeno v září 2003 u Krajského soudu v Plzni a ukončeno na základě usnesení Krajského soudu v Plzni, kterým do řízení na místo žalobce vstoupil jiný účastník, a to dne 8.5.2020, kdy usnesení nabylo právní moci. V předmětném řízení bylo možné konstatovat průtahy v celkové délce 7 let a 7 měsíců, avšak žalobce u soudu nepodal stížnost na průtahy v řízení ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Celková délka řízení pak činila 16 let a 7 měsíců. Dále bylo řízení vedeno před dvěma stupni soudní soustavy, ve věci rozhodoval soud I. stupně dvakrát a odvolací soud jedenkrát. Po skutkové i právní stránce bylo řízení složité. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vypracován znalecký posudek. Význam předmětu řízení pro žalobce žalovaný shledal jako mizivý, neboť žalobce odvozoval svůj žalovaný nárok od pochybné pohledávky, kterou získal na základě dohody o postoupení s [jméno] [příjmení]. Tuto pohledávku pak správce konkurzní podstaty zcela popřel. Také v podstatě téměř ke každému nařízenému jednání žalobce žádal o odročení jednání, podával procesní návrhy, které nebyly úspěšné (žádost o osvobození od soudního poplatku, námitka podjatosti obecné zmocněnkyně žalovaného). Nízký význam řízení žalovaný spatřoval také v tom, že žalobce je jen prázdnou skořápkou, která nevykonává žádnou podnikatelskou činnost za účelem dosažení zisku. Hodnota předmětu řízení a potažmo jeho význam tedy vůbec nedosahoval nominální hodnoty žalované pohledávky. Z tohoto důvodu dospěl žalovaný k tomu, že konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, je dostatečným odškodněním pro žalobce. 3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce se předběžně se svým nárokem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 311 667 Kč obrátil na žalovaného dne 15.10.2020, v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 28 C 20/2003. Žalovaný po projednání tohoto nároku dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení, peněžitá náhrada žalobci nepřiznal, což mu sdělil stanoviskem ze dne 18.3.2021. 4. Soud provedl dokazování spisem Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 28 Cm 20/2003. Z tohoto spisu se podává, že žalobce v řízení vystupoval v procesním postavení žalobce a předmětem řízení bylo určení oprávněnosti pohledávky žalobce ve výši 700 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu podal ke Krajskému soudu v Plzni dne 12.9.2003. Usnesením ze dne 16.9.2003 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Usnesením ze dne 16.9.2003 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Žalovaný se vyjádřil dne 23.9.2003. Usnesením ze dne 16.1.2004 byli účastníci řízení vyzváni k označení konkrétních důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení. Na to žalobce reagoval podáním došlým soudu dne 5.2.2004 a žalovaný podáním došlým soudu dne 6.2.2004. Pokynem soudce ze dne 7.6.2006 bylo nařízeno ústní jednání na den 9.8.2006. Při tomto ústním jednání účastníci řízení shodně navrhli odročení jednání z důvodu vyjasnění problematiky nuceného vyrovnání úpadce. Z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na den 30.10.2006. Podáním došlým soudu dne 30.10.2006 požádal žalobce o odročení jednání z důvodu neúčelnosti jeho konání pro avizovaný návrh na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním. K ústnímu jednání nařízenému na den 30.10.2006 se účastníci řízení nedostavili. Pokynem soudce ze dne 11.8.2008 bylo nařízeno ústní jednání na den 17.9.2008. Podáním došlým soudu dne 28.8.2008 požádal žalobce o odročení jednání z důvodu kolize jednání jeho právního zástupce. Toto jednání bylo odročeno na den 17.9.2008. Jednání nařízené na den 17.9.2008 bylo zrušeno. Pokynem soudcem ze dne 2.4.2012 bylo nařízeno ústní jednání na den 3.7.2012. Přípisem ze dne 26.6.2012 požádal žalobce o odročení ústního jednání. Z tohoto důvodu bylo ústní jednání odročeno. Pokynem soudce ze dne 24.7.2012 bylo nařízeno ústní jednání na den 22.8.2012. Toto jednání pak bylo odročeno. Pokynem soudce ze dne 13.12.2012 ústní jednání na den 16.1.2013. Přípisem žalobce ze dne 15.1.2013 tento požádal o odročení jednání z důvodu onemocnění jeho právního zástupce. Dne 16.1.2013 se konalo ústní jednání bez účasti právního zástupce žalobce s tím, že účastníci řízení byli vyzváni k předložení návrhu na osobu znalce, včetně otázek. Jednání pak bylo odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 18.2.2013 byl žalobce vyzván k zaplacení zálohy na znalecký posudek a ke sdělení otázek pro znalce. Žalovaný se ve věci vyjádřil dne 6.3.2013. Usnesením ze dne 8.3.2013 byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Usnesením ze dne 20.6.2013 byl znalec vyzván k předložení znaleckého posudku. Na to reagoval znalec podáním došlým soudu dne 2.9.2013 s vysvětlením, že znalecký úkol nelze aktuálně splnit a to z důvodu podrobně rozepsaném v tomto přípisu. Dále soud zjišťoval u společnosti A zda by bylo možné v krátké lhůtě vypracovat znalecký posudek. Na to tato společnost reagovala negativním sdělením dne 18.9.2013. Přípisem ze dne 18.10.2013 navrhl žalovaný osobu dalšího znalce. Usnesením ze dne 23.10.2013 byl dosavadní znalec zproštěn zadání znaleckého úkolu a byl jmenován resp. ustanoven znalec nový. K žádosti znalce ze dne 25.11.2013 soud usnesením ze dne 5.12.2013 prodloužil lhůtu k předložení znaleckého posudku do 1.3.2014. Na to následně reagoval původní znalec s tím, že obdržel usnesení, kterým soud prodlužuje lhůtu k předložení znaleckého posudku, kdy tento byl vypracování znaleckého posudku zproštěn a byl ustanoven znalec nový. Na to bylo soudem již správnému znalci zasláno prodloužení lhůty k vypracování posudku do 1.3.2014. Dne 21.2.2014 byl soudu předložen znalecký posudek. Tento byl následně rozesílán účastníkům řízení s tím, aby se k němu ve lhůtě 15 dnů vyjádřili. Přípisem ze dne 5.3.2014 žádal soud Okresní soud Plzeň-město o zapůjčení spisu 11 C 230/1998. Tento byl soudu zapůjčen dne 18.3.2014. Přípisem došlým soudu dne 28.3.2014 se žalovaný vyjádřil ke znaleckému posudku. Pokynem soudcem ze dne 5.6.2014 bylo nařízeno ústní jednání na den 25.6.2014. Při tomto jednání si zástupci účastníků sdělili svá procesní stanoviska, která byla totožná jako ve věci vede