45 C 32/2020-77 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 145 200 Kč s příslušenstvím, způsobené mu nepřiměřenou délkou řízení před Krajským soudem v Hradci Králové sp.zn. 37 Cm 90/2012. Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 5.4.2012 na základě žaloby, kterou se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 1.173.479,50 Kč, způsobené mu MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že Celá věc byla pravomocně ukončena dne 1. 4. 2019, tj. téměř 7 let ode dne podání žaloby, přičemž ještě probíhá dovolací řízení v této věci. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup zejména v postupu Krajského soudu v Hradci Králové a také Vrchního soudu v Praze, kterým trvalo téměř celých 7 let, než pravomocně rozhodly ve věci žaloby podané žalobcem. Žalobce k tomu uvádí, že tyto průtahy v žádném případě nezapříčinil, když od počátku vždy řádně a včas reagoval na výzvy soudu, účastnil se nařízených jednání, svá vyjádření řádně odůvodňoval a řízení nijak neobstruoval. Naopak soudu zasílal nesouhlasná vyjádření s neustálým odročováním jednání soudu (např. vyjádření žalobce ze dne 28. listopadu 2017). Dle názoru žalobce přitom řízení nebylo nijak složité, jednalo se o standardní záležitost, jejíž složitost nevyžadovala prodlužování přiměřené lhůty projednání. Ve věci nebyl zapojen např. mezinárodní prvek, nebylo tedy třeba provádět dokazování mimo území České republiky, nebylo třeba aplikovat cizí právo. Z hlediska důkazního si žalobce troufá tvrdit, že nešlo o věc složitou s ohledem na velké množství důkazních prostředků a jejich povaze či jejich obtížné dosažitelnosti. Sám žalobce se nepodílel žádnými obstrukčními metodami na prodlužování řízení, když pouze v rozsahu daném zákonem uplatňoval svá procesní práva v rámci zcela běžné neobstrukční aktivity. Dále zdůraznil, že i přes nesouhlasná vyjádření žalobce s neustálým odročováním jednání soudu byla jednání odročována a tím docházelo k neustálému prodlužování projednání celé věci. Důvodem neustálého odročování jednání ve věci bylo velmi často trestní řízení vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 2 T 30/2016, které ovšem nebylo významné pro řízení ve věci žaloby a nemělo tedy docházet z tohoto důvodu k průtahům řízení. Neodůvodněními průtahy řízení byla žalobci způsobena nemajetková újma, když význam daného řízení byl nejen pro žalobce, ale i další osoby na něj navázané spojen s dlouhodobou nejistotu a s tím související problémy, kdy žalovaná náhrada škody představuje částku v nemalé výši. Při vyčíslení způsobené nemajetkové újmy žalobce vycházel z příslušné judikatury, kdy základní sazbu nemajetkové újmy za jeden rok stanovil ve výši 20.000 Kč, kterou následně navýšil s ohledem na to, že se sám nepodílel žádnými obstrukčními metodami na prodlužování řízení, nicméně pouze v rozsahu daném zákonem uplatňoval svá procesní práva v rámci zcela běžné neobstrukční aktivity o 10 %. Uvedenou částku dále navýšil o 10 % z důvodu neodůvodněných průtahů 24.200 Kč. Nemajetková újma tak dle žalobce za první dva roky řízení 24.200 Kč. Nemajetková újma za dalších 5 let řízení 121.000 Kč, celkem tedy 145.200 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 1.10.2019, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 1.10.2019 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 145.200 Kč, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod spis.zn.: 37 Cm 90/2012 jako soudem I. stupně, jakož i v řízeních vedených v téže věci u soudů vyšších stupňů. Žádost žalobce nebyla žalovanou věcně projednána. Žalovaná zdůraznila, že má poznatky pouze z tvrzení uváděných žalobcem, která však nemůže učinit nespornými. Žalovaná shrnula jí dostupné informace o řízení a doplnila, že řízení dosud není skončeno, jeho celková délka činí 8 let a 2 měsíce. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, z toho 2x soudem I. stupně a 2x soudem odvolacím, nyní se věc nachází u Nejvyššího soudu ČR. Dle názoru žalované je věc složitá skutkově, ve věci byla konána řada ústních jednání, vyslýcháni svědci, ve věci byl rovněž vypracován znalecký posudek. Věc vykazuje i procesní složitost spočívající v tom, že ve věci opakovaně rozhodoval soud I. stupně i odvolací soud. Rovněž nelze pominout, že mnoho nařízených jednání (cca 8) bylo soudem zrušeno, přičemž jedním z důvodů častého odročování bylo vedení (souvisejícího) trestního řízení u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod spis.zn.: 2 T 30/2016. Předmětem řízení je sice částka v nemalé výši, avšak dle názoru žalované je nutno přihlédnout k tomu, že žalobce je právnickou osobou - akciovou společností. Případná způsobená nemajetková újma nemůže být stejné intenzity, jakoby tomu bylo u fyzické osoby. S ohledem na shora uvedené a zejména složitost věci označila žalovaná celkovou délku řízení jako přiměřenou a uzavřela, že význam řízení byl pro pro žalobce dle jejího názoru nízký. Předmětem sporu byla sice částka přes 1 milión Kč, avšak žalovaná má za to, že tato částka je pro žalobce jakožto akciovou společnost nevýznamná, neboť z údajů v obchodním rejstříku vyplývá, že roční obrat žalobce činí cca 100 miliónů Kč. S ohledem na to žalovaná pro případ, že by soud shledal nepřiměřenou délku řízení, uzavřela, že dostačujícím odškodněním by bylo i samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů. 3. V replice k vyjádření žalované k žalobě žalobce uvedl, že trvá na názoru, že došlo k nepřiměřenému průtahu řízení, a to nejen v postupu Krajského soudu v Hradci Králové, ale i Vrchního soudu v Praze, jejichž rozhodování trvalo do vydání pravomocného rozsudku téměř 7 let. V této souvislosti poukázala na výroční statistické zprávy Ministerstva spravedlnosti dostupné na internetovém portále [webová adresa], které porovnávají jednotlivá řízení obecně před Krajskými soudy, tak i před Krajským soudem v Hradci Králové. Jestliže z obecných hodnot pro prvostupňové řízení u krajských soudů zahájených v letech 2012 [číslo] vyplývá průměr cca 700 dní, medián cca 300 dní a percentil 90 cca [číslo] dní, z hodnot pro Krajský soud v Hradci Králové za stejné období vyplývá průměr cca 900 dní, medián cca 240 dní a percentil 90 cca [číslo] dní, byla celková doba prvostupňového řízení u Krajského soudu v Hradci Králové 5 let 4 měsíce a 5 dnů, tj. 1950 kalendářních dnů, což je doba naprosto nepřiměřená s ohledem na obecné hodnoty pro prvostupňové řízení u krajských soudu, i s ohledem na hodnoty pro prvostupňové řízení pro Krajský soud v Hradci Králové. V této souvislosti poukázal i na přiměřenou délku řízení, za kterou Nejvyšší soud ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, považuje ještě 24 měsíců (nikoli však již delší). Dále polemizoval s názorem žalované ohledně procesní a právní složitosti věci. K významu řízení pro svou osobu doplnil, že byť se jednalo o občanskoprávní řízení, předmětem sporu byla částka ve výši přesahující jeden milion korun českých, což není částka v zanedbatelné výši ani pro něj. Navíc tato částka neobsahuje veškeré další finanční náklady spojené s předmětným řízením, a to nejen na právní zastoupení, soudní řízení, ale také množství času, energie, psychického vypětí, které je s každým soudním řízením spojené. Nepřiměřeně dlouhé řízení pak má dopad na celé fungování společnosti, kdy členové statutárních orgánů musí věnovat svůj čas a energii řešení soudního sporu, namísto aby tento čas a energii vložili do fungování a rozvoje společnosti. [obec] průtahy v řízení tak způsobily nejen žalobkyni, ale také dalším osobám na ni navázaných dlouhodobou nejistotu a s tím související problémy a omezení. Z tohoto vyplývá, že dané řízení pro poškozenou mělo nezanedbatelný význam. Žalobce dále rozšířil předmět řízení, když odkázal na svůj žalobní návrh, přičemž dané řízení k datu rozšíření žaloby trvá již 8 let, 9 měsíců a 22 dnů, proto dle žalobce představuje nemajetkovou újmu ve výši celkem 187.550 Kč. 4. Žádostí náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem žalobkyně 1.10.2019 uplatnila svůj nárok o předběžné projednání nároku u žalované, kdy požadovala částku 145.200,00 Kč. 5. Vyjádřením Ministerstva spravedlnosti ze dne 3.10.2019 byl žalobce informován o přijetí jeho žádosti o předběžné projednání nároku. 6. Vyjádřením Ministerstva spravedlnosti ze dne 4.6.2020 byl žalobce informován o stanovisku žalované, že s ohledem na to, že dosud nebyla věc věcně projednána a současně tedy s ohledem na to, že byl uplatněn nárok u soudu, ponech