46 C 206/2020-123 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované omluvy a peněžitého zadostiučinění ve výši [částka]. Svou žalobu odůvodnil tím, že na základě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který byl následně v rozporu s ústavou novelizován zákonem č. 14/2017 Sb., a zákonem č. 112/2018 Sb., byly dlouhodobě, systematicky a plošně zveřejňovány jeho údaje o majetku, příjmech a závazcích z důvodu jeho postavení veřejného funkcionáře. Tímto docházelo k porušování práv na ochranu jeho soukromí. Protiústavnost novely potvrdil Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS. 38/17 ze dne 11. 2. 2020. Žalobce však zdůrazňuje, že se nedomáhá odškodnění za přijetí protiústavního předpisu, nýbrž za pochybení žalobkyně, která protiústavní předpis aplikovala. K porušování práv žalobce docházelo od září 2017 až do 6. listopadu 2020. Samotnému žalobci vadilo, že inforamce o jeho majetku kolují po celé obci. 2. Žalovaná uvedla, že jako orgán moci výkonné je vázána zákonem dokud je tento platný a účinný. Ústava ani žádný právní předpis nižší právní síly nesvěřuje správním úřadům kompetenci posoudit soulad aplikovaného zákona s Ústavou a pro případ protiústavnosti jej neaplikovat. Ústavním nálezem ze dne 11. 2. 2020, vyhlášeným 11. 3. 2020, Pl. ÚS 38/17 bylo zrušeno ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/ 2017, upravující rozsah nahlížení do registru oznámení veřejných funkcionářů zastávajících funkci starostů, primátorů a jejich zástupců, jakož i členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, neboť jím dochází k porušení čl. 10 Listiny. Tato ustanovení byla zrušena uplynutím 31. 12. 2020. Žalovaná nejednala protiprávně publikací oznámení veřejných funkcionářů v registru oznámení po dni 11. 2. 2020, když vykonatelnost nálezu byla z důvodu dostatečného časového prostoru pro přijetí nové právní úpravy odložena až k datu 31. 12. 2020. K tomuto žalovaná odkázala na stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS – st. 31/10, z nějž vyplývá, že orgány veřejné správy jsou povinny aplikovat právní úpravu po dobu odkladu vykonatelnosti nálezu jako ústavně souladnou. Vznik újmy je pak nutno dávat do souvislosti s přijetím protiústavní úpravy nikoli s postupem žalované, kdy legislativní činnost nepředstavuje nesprávný úřední postup. Omezení zveřejňování oznámení od [datum] neznamená, že by se žalovaná dopouštěla nesprávného úředního postupu v předchozí době. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z podání nazvaného Uplatnění nároku na zadostiučinění způsobené nesprávným úředním postupem dle §14 zák. [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené zveřejňováním citlivých informací soukromého charakteru ve výši [částka]. 5. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum] je patrné, že žalobci vadilo plošné zveřejnění údajů o jeho majetku v registru oznámení a domáhal se do 15 dnů od doručení výzvy, aby žalovaná přestala údaje v registru plošně zveřejňovat. 6. Z tiskové zprávy žalované ze dne [datum] plyne, že žalovaná v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 As 173/2020 – 32, omezila od 6. 11. 2020 plošný přístup k oznámením veřejných funkcionářů s tím, že údaje v registru budou dostupné pouze na základě individuální žádosti, čímž mělo být zaručeno právo na soukromí a informační sebeurčení veřejných funkcionářů a odpadnutí důvodu, proč nepodat oznámení. 7. Z žádosti o ukončení protiústavního zásahu do práv komunálních politiků dle zákona o střetu zájmu adresovaných JUDr. [jméno] [příjmení] za [ulice] místních samospráv Ministryni spravedlnosti ze dne [datum] soud zjistil, že se JUDr. [jméno] [příjmení] jako předseda [ulice] místních samospráv domáhal u žalované, aby přestala údaje v registru oznámení plošně zveřejňovat. 8. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] je patrné, že žalovaná dospěla k závěru, že v daném případě nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., neboť žalovaná při výkonu veřejné moci nedošlo k protiprávnímu jednání v podobě publikace oznámení veřejných funkcionářů v registru oznámení. 9. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, Pl. ÚS 38/17, publikovaným dne 8. 4. 2020 Sbírce zákonů, soud zjistil, že Ústavní soud přezkoumával ústavní konformnost zákona o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., a zákona č. 112/2018. Nález byl vyhlášen dne 11. 2. 2020 a zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., a zákona č. 112/2018 Sb., a to uplynutím dne 31. prosince 2020. Z nálezu vyplývá, že povinnost poskytnout informace o majetku, příjmech a závazcích, které jsou obsahem oznámení podle zákona o střetu zájmů, představuje zásah do práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů; tato povinnost obecně sleduje legitimní cíl nejen vyloučit výkon veřejné moci v zájmu soukromém, tedy vyloučit či minimalizovat možnost zneužití mocenského postavení v soukromém zájmu, ale též zajišťovat zodpovědný a transparentní výkon veřejné moci sloužící adresátům veřejné moci a v důsledku též udržovat důvěru veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci. Ústavní soud dospěl k závěru, že povinnost podávat oznámení v zákonem vymezeném rozsahu není protiústavní, představuje přiměřený zásah do práva na soukromí i u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q) zákona o střetu zájmů, i když může jít o neuvolněné funkcionáře malých obcí. Vybrané informace jsou nicméně u části veřejných funkcionářů, mj. právě u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q) zákona, následně automaticky zpřístupňovány komukoli, anonymně, bez jakékoli žádosti, a to prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu). Tento (druhý) zásah do práva na informační sebeurčení již podle Ústavního soudu neprojde testem proporcionality, neboť je podstatně intenzivnější a zároveň není nezbytný, protože k naplnění legitimního cíle by postačoval i přístup veřejnosti do registru oznámení na základě žádosti. Proto Ústavní soud zrušil § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů s odloženou vykonatelností uplynutím dne 31. 12. 2020, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která již bude ústavně souladná s poukazem na to, že protiústavní je úprava pouze v nediferencovaném elektronickém zpřístupnění údajů v registru. Ústavní soud blíže časové účinky svého nálezu a postup obecných soudů či orgánů veřejné moci v čase do nabytí vykonatelnosti blíže nevymezil. 10. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k závěrům výše uvedeného závěru soud dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu: žalobce jako veřejný funkcionář byl povinen každoročně předložit průběžné oznámení dle zákona o střetu zájmů, které bylo plošně zveřejňováno prostřednictvím internetu. Ústavní soud shledal plošné neadresné zveřejňování těchto údajů protiústavním a příslušná ustanovení zákona o střetu zájmů ve svém nálezu ze dne 8. 4. 2020 ke dni 31. 12. 2020 zrušil. Žalobce se obrátil v září 2020 na žalovanou jednak s výzvou k ukončení plošného zveřejnění údajů o jeho majetku v registru oznámení a následně předběžně uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy. Za Sdružení místních samospráv se již v červenci 2020 domáhal ukončení plošného zveřejňování uvedených údajů u žalované JUDr. [příjmení]. Žalovaná plošné zveřejňování informací omezila dne 6. 11. 2020. 11. Dle § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů ve znění novely č. 14/2017 Sb., účinné od 1. 9. 2017, každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v a) § 2 odst. 1 v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo b) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci. 12. Dle § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů ve znění novely č. 112/2018 Sb., účinné od 30. 6. 2018, každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v a) § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, b) § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního