47 C 158/2021-79 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou z 6. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s tím, že dne 28. 5. 2019 uzavřela s žalovanou servisní smlouvu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytovala žalobkyně žalované servisní služby, a to zejména správu počítačové sítě a jejich prvků, nastavení zálohování dat, instalaci nových prvků sítě, aktualizaci programů a operačních systémů a další služby specifikované v odst. 1.1.1 Smlouvy souhrnně označované jako„ Technická podpora“. Uvedené služby poskytovala žalobkyně žalované ve sjednaném měsíčním rozsahu 3 hodin, kdy v případě nevyčerpání tohoto časového rozsahu došlo k převodu nevyčerpaných hodin do dalšího kalendářního měsíce s maximální možnou kumulací časového rozsahu poskytovaných služeb 6 hodin v kalendářním měsíci. Za služby se žalovaná zavázala platit žalobkyni tzv. fixní odměnu ve výši 1 500 Kč + DPH za kalendářní měsíc. V odměně byl zahrnut závazek pracovní pohotovosti žalobkyně, v rámci něhož pro žalovanou zajišťovala rychlou dostupnost svého technika a rychlé řešení technických problémů. Žalovaná se do prodlení s měsíčními úhradami dostala v březnu 2020 a do podání žaloby nezaplatila žalobkyni ničeho, aniž by faktury u žalobkyně reklamovala. Po zaslaných upomínkách se žalovaná domáhala smíru s tím, že uhradí polovinu dlužné částky a Smlouva předčasně skončí nebo zaplacení dlužné částky podmiňovala poskytnutím dalších služeb od žalobkyně. Dne 31. 8. 2020 byl doručen žalobkyni přípis žalované označený jako„ Zánik smlouvy pro nemožnost plnění a účinky vyšší moci“ s tím, že s ohledem na změnu sídla žalované je znemožněno s účinností od 1. 9. 2020 plnění ze Smlouvy. Dále žalovaná namítala neoprávněnost vymáhaných pohledávek s odkazem na ujednání o vyšší moci. Uvedenou obranu žalobkyně odmítla s tím, že žalovaná nikdy nepožádala o odklad splátek, nikdy netvrdila, že se dostala do finančně tíživé situace, i po dobu vyhlášení nouzového stavu v ČR žalovaná podnikala, a to prostřednictvím služby WOLT a UberEats. Nadto úlevy s odkazem na vyšší moc se žalovaná domáhala opožděně v době, kdy trvání okolností vyšší moci pominulo. Se zřetelem na výše uvedené, kdy žalobkyně vyčerpala smírné řešení sporu, se domáhala úhrady dlužné částky soudní cestou. Dlužná částka představuje 7 neuhrazených faktur za období od 02-08 2020 a smluvní pokutu ve výši 5 209,05 Kč. 2. Ve věci byl dne 8. 10. 2020 vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná odpor, ve kterém namítala, že ze strany žalobkyně byly na základě Smlouvy poskytnuty žalované služby pouze v září 2019, později již žalobkyně žalované žádné služby Technické podpory neposkytla. Žalovaná ve svém vyjádření z 11. 6. 2020 uvedla, že nárok žalobkyně neuznává s tím, že je to žalobkyně, kdo nesplnil své závazky ze Smlouvy a domáhá se po žalované plnění ze Smlouvy, ačkoliv sama dosud neplnila. Má za to, že za dobu platnosti Smlouvy žalobkyně poskytla maximálně 6 hodin práce, tj. 39 hodin byla povinna ještě odvést, ale tyto neprovedla. Pokud by soud došel k závěru, že je pohledávka žalobkyně dána, započítává svou pohledávku představující žalobkyní neprovedených 39 hodin práce á 500 Kč, resp. Jen do výše domnělé pohledávky žalobkyně. A i pokud by bývala měla žalovaná platit fixní odměnu žalobkyně bez ohledu na skutečně poskytnuté služby, zdůraznila, že s ohledem na trvání vyšší moci, tuto povinnost stejně neměla. Vyšší moc spatřovala jednak v období od 12. 3. 2020 do 17. 5. 2020, kdy byl vyhlášen na území ČR nouzový stav a byl zakázán provoz restaurací., jednak tak označovala pandemii COVID-19 jako takovou. Zdůrazňovala, že je známou skutečností, že restauratérství je jedním ze zdaleka nejpostiženějších segmentů na trhu v poskytování služeb v ČR. S ohledem na změnu sídla žalované, dále namítala, že posledním dnem možného plnění ze Smlouvy byl den 31. 8. 2020. Konečně měla námitky vůči požadavku žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, kdy dle žalované by tyto mělo být účtovány maximálně jednou a nikoliv sedmkrát, tak jak je uplatňuje žalobkyně. Se zřetelem na uvedené navrhla žalobu zamítnout. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že účastníci dne 28. 5. 2019 uzavřeli Smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování Technické podpory. Z článku 1.1 se podává, že předmětem je závazek žalobkyně zajistit pro žalovanou garanci kvalitativních parametrů služeb poskytovaných žalobkyní žalované. V následujícím bodě je uveden soupis těchto služeb jako např. správa počítačové sítě, instalace nových prvků sítě apod. V bodě 1.1.2 je stanoveno, že žalobkyně se zavazuje poskytnout uvedené služby v časovém rozsahu 3 hodin za kalendářní měsíc. Pro případ nevyčerpání citovaného časového rozsahu bylo v bodě 1.1.3 stanoveno, že nevyčerpané hodiny se převádí do následujícího měsíce, avšak maximální kumulativní hodnota časového rozsahu je 6 hodin za kalendářní měsíc. Z článku 5 vyplývá, že žalovaná se zavazuje zaplatit žalobkyni za poskytování Technické podpory fixní odměnu ve výši 1 500 Kč za každý měsíc a pro případ, že by bylo přesáhnuto maximální časové dotace 6 hodin měsíčně, bude účtováno 550 Kč za hodinu realizačních činností. Z bodu 6. 5. pak vyplývá, že v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením fixní odměny, zavazuje se zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. 5. Z faktury č. FV [číslo] 2020 účtované za období 02/ 2020 soud zjistil, že žalobkyně za citované období na základě Smlouvy účtovala žalované částku 1 815 Kč s DPH se splatností 13. 3. 2020. 6. Z faktury č. FV [číslo] 2020 účtované za období 03/ 2020 soud zjistil, že žalobkyně za citované období na základě Smlouvy účtovala žalované částku 1 815 Kč s DPH se splatností 10. 4. 2020. 7. Z faktury č. FV [číslo] 2020 účtované za období 04/ 2020 soud zjistil, že žalobkyně za citované období na základě Smlouvy účtovala částku 1 815 Kč s DPH se splatností 11. 5. 2020. 8. Z faktury č. FV [číslo] 2020 účtované za období 05/ 2020 soud zjistil, že žalobkyně za citované období na základě Smlouvy účtovala částku 1 815 Kč s DPH se splatností 8. 6. 2020. 9. Z faktury č. FV [číslo] 2020 účtované za období 06/ 2020 soud zjistil, že žalobkyně za citované období na základě Smlouvy účtovala částku 1 815 Kč s DPH se splatností 10. 7. 2020. 10. Z faktury č. FV [číslo] 2020 účtované za období 07/ 2020 soud zjistil, že žalobkyně za citované období na základě Smlouvy účtovala částku 1 815 Kč s DPH se splatností 13. 8. 2020. 11. Z faktury č. FV [číslo] 2020 účtované za období 08/ 2020 soud zjistil, že žalobkyně za citované období na základě Smlouvy účtovala částku 1 815 Kč s DPH se splatností 30. 8. 2020. 12. Z předžalobní výzvy z 23. 6. 2020 spolu s podacím lístkem má soud za prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a učinila pokus o smír. 13. Důkaz výslechem svědka jednatele žalobkyně soud pro nadbytečnost zamítl. Žalovaná jím chtěla prokazovat, zda měla žalobkyně dostatečný materiální a personální substrát k poskytování svých služeb žalované, kdyby bývala žalovaná o ně požádala. Předmět sporu však nebyla kvalita poskytovaných služeb, případně ani reklamace žalovanou objednaných, ale žalobkyní neposkytnutých služeb, proto soud shledal provedení důkazu nadbytečným. 14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 15. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce s odkazem na shora uvedená ustanovení o. z. a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 28. 5. 2019 uzavřena nepojmenovaná smlouva –servisní smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanou garanci kvalitativních parametrů služeb, tzn. garance, že služby označené ve Smlouvě jako Technická podpora budou pro žalovanou vždy zajištěny, požádá-li o ně. Smlouva zaručovala poskytnutí služeb technické podpory v minimálním rozsahu 3 hodin měsíčně, tento rozsah mohl být vyšší, došlo-li žalovanou k převedení nevyčerpaných hodin z dřívějších měsíců nebo naopak překročila-li by tuto zajištěnou časovou dotaci. Za garanci poskytnutí těchto služeb dle požadavku žalované byla sjednána odměna ve výši 1 500 Kč měsíčně plus DPH. Mezi účastníky nebylo v řízení sporu, že žalovaná svoji platební povinnost plnila do února 2020 a poté již nezaplatila ničeho. S ohledem na skutečnost, že předmětem žaloby bylo období od února do srpna 2020 včetně, soud se nezabýval tím, zda po tomto období Smlouva nadále trvala, jak tvrdila žalobkyně, nebo pro nemožnost plnění zanikla, jak tvrdila žalovaná. Skutečnost, že Smlouva trvala minimálně do srpna 2020, byla mezi účastníky nesporná, stejně jako skutečnost, že žalovaná za žalované období od 02/ 2020 do 08/ 2020 ani jednou sjednanou fixní odměnu žalobkyni neuhradila. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a proto zavázal žalovanou