47 C 166/2020-110 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, konkrétně nepřiměřenou délkou řízení vedeného v prvním stupni u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 280/2015, v jehož rámci se žalobce domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedl, že řízení není dosud skončeno, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by mohlo být skončeno. Poukázal na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“), zejména na věc: Žirovnický proti ČR (č. 10092/13), Hajrudinović proti Slovinsku (č. 69319/12) a Belperio a Ciarmoli proti Itálii (č. 7932/04). V doplnění žaloby z 27. 11. 2020 rovněž poukázal na tzv. Pintův zákon. Závěrem uvedl, že ke dni podání žaloby naříkané řízení trvá 5,25 roku v porovnání s 1,5 rokem optimální délky řízení na jediné instanci. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná má za to, že v daném případě k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení nedošlo ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), a proto požadavku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu nevyhověla. A to poté, co zhodnotila, že v řízení byla vydána již dvě rozhodnutí ve věci, odvolací soud rozhodoval také již dvakrát, stejně jakož Nejvyšší soud, v řízení nedocházelo k výrazné nečinnosti soudů a při vědomí, že předmětem posuzovaného řízení je žaloba o náhradu škody z titulu nepřiměřené délky, jež se vyznačuje určitým stupněm zejména právní složitosti. Význam řízení hodnotila jako běžný. Má za to, že v řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo, soud postupoval plynule a koncentrovaně. Žalovaná tak dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako přiměřenou a k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě nedošlo, neboť celková délka řízení je ovlivněna zejména opakovaným rozhodováním na 3 stupních soudní soustavy. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 4. Žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 280/2015 (zjištěno z uplatnění nároku na náhradu škody za nesprávný úřední postup – nepřiměřená délka řízení z 21. 4. 2020; potvrzení žalované z 22. 4. 2020). 5. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 vedeného pod. sp. zn. 28 C 280/2015 soud ohledně průběhu řízení zjistil tyto skutečnosti: Dne 18. 8. 2015 byla ve věci podána žaloba na náhradu nemajetkové újmy za průtahy v řízení s tím, že žalobce se domáhal částky ve výši 600 000 Kč, a to za průtahy v řízení, které je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 4 s tím, že tento soud usnesením z 26. 8. 2015 vyslovil svou místní nepříslušnost. Referátem soudu z 27. 8. 2015 bylo usnesení rozesláno účastníkům. Dne 1. 9. 2015 podal žalobce odvolání do tohoto usnesení. Referátem soudu ze 17. 9. 2015 bylo odvolání žalobce zasláno žalované k vyjádření. Vyjádření žalované došlo soudu dne 29. 9. 2015 s tím, že uvedla, že místně příslušným by měl být Obvodní soud pro Prahu 2. Na základě předkládací zprávy z 6. 10. 2015 byl spis předložen dne 8. 10. 2015 Městskému soudu v Praze. Usnesením Městského soudu v Praze z 22. 10. 2015 č. j.: 21C 381/2015-27 bylo rozhodnuto, že se usnesení soudu prvého stupně potvrzuje. Odvolací soud uvedl, že místní příslušnost v dané věci by měla být posouzena dle obecného soudu žalovaného respektive dle sídla příslušné organizační složky, v daném případě Ministerstva spravedlnosti. Referátem soudu z 29. 10. 2015 bylo usnesení rozesláno účastníkům. Po nabytí právní moci rozhodnutí o vyslovení místní nepříslušnosti byl spis postoupen dne 2. 11. 2015 zdejšímu soudu. Usnesením obvodního soudu z 13. 11. 2015 byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 10-ti dnů od doručení data usnesení doložil, že uplatnil žalobou požadovaný nárok u příslušného státního orgánu. Na základě referátu soudu z téhož dne bylo usnesení odesláno žalobci dne 26. 11. 2015. Dne 4. 11. 2015 bylo zdejšímu soudu postoupeno podání žalobce doručené Obvodnímu soudu pro Prahu 4, které obsahovalo dovolání proti rozhodnutí o vyslovení místní nepříslušnosti. Dovolání bylo žalobcem podáno dne 2. 11. 2015. Referátem soudu z 6. 11. 2015 byl spis lhůtován na dobu 14-ti dnů, neboť nebyl fakticky připojen stále spis Obvodního soudu pro Prahu 4. Dne 23. 11. 2015 byl připojen spis Obvodního soudu pro Prahu 4 a byl převeden do spisové značky zdejšího soudu 28 C 280/2015 E-mailovým podáním u Obvodního soudu pro Prahu 4 z 30. 11. 2015 bylo žádáno o vrácení spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, aby ve věci mohly být provedeny úkony soudu prvního stupně ve věci podaného dovolání. Podáním z 26. 11. 2015 žalobce doložil, že u žalované uplatnil nárok dne 25. 2. 2015 a žalovaná jej vyřídila stanoviskem z 31. 10. 2016. Referátem soudu ze 4. 12. 2015 byl vrácen spis Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Spis byl Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doručen dne 26. 1. 2016. Referátem soudu z 28. 1. 2016 bylo dovolání žalobce zasláno žalované k vyjádření. Žalovaná se k dovolání žalobce vyjádřila podáním z 5. 2. 2016. Na základě předkládací zprávy datované 15. 2. 2016 byl spis předložen Nejvyššímu soudu dne 18. 2. 2016. Přípisem z 5. 4. 2016 bylo Nejvyššímu soudu doposláno podání žalobce ve věci ze 4. 4.2016. Usnesením Nejvyššího soudu ze 14. 6. 2016 sp. zn.: 30 Cdo 746/2016-62 bylo Nejvyšším soudem ČR rozhodnuto, že se dovolání žalobce odmítá. Spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 23. 6. 2016. Referátem soudu z téhož dne bylo usnesení rozesláno účastníkům. Na základě referátu z 28. 6. 2016 byl spis vrácen obvodnímu soudu s tím, že spis došel dne 7. 7. 2016. Referátem soudu z 29. 7. 2016 byla žaloba zaslána žalované k vyjádření. Jelikož se žalovaná nevyjádřila ve lhůtě 30-ti dnů byla referátem soudu z 14. 10. 2016 zaslána žalované opětovně žaloba s kvalifikovanou výzvou k vyjádření. Podáním z 3. 11. 2016 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to pro plnění žalované po podání žaloby. Dne 22. 11. 2016 bylo doručeno vyjádření žalované k podané žalobě. Referátem soudu z 9. 12. 2016 bylo vyjádření žalované zasláno žalobci a bylo zažádáno u Městského soudu v Praze o zapůjčení přílohového spisu. Podáním z 15. 12. 2016 se žalobce vyjádřil k vyjádření žalované a sdělil nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. Přípisem Městského soudu v Praze z 22. 12. 2016 bylo sděleno, že spis byl již zapůjčen zdejšímu soudu k jiné spisové značce. Referátem soudu ze 4. 1. 2017 bylo nařízeno jednání na 23. 1. 2017. Přílohový spis byl připojen dne 10. 1. 2017. Dne 23. 1. 2017 proběhlo jednání, jež bylo odročeno na 8. 2. 2017. Dne 8. 2. 2017 došlo podání žalobce. Referátem z 10. 2. 2017 byl protokol zaslán účastníkům s tím, že na jednání konaném dne 8. 2. 2017 byl vyhlášen rozsudek. Dne 9. 3. 2017 byla prodloužena lhůta k vyhotovení a vypravení rozsudku. Rozsudkem č. j.: 28 C 280/2015-152 bylo rozhodnuto, že se řízení, co do částky 84 150 Kč zastavuje, z části bylo žalobě vyhověno a ve zbytku byl žalobní nárok zamítnut. Rozsudek byl rozeslán na základě referátu soudu z 12. 4. 2017. Žalobce si podal dne 13. 4. 2017 odvolání. Referátem soudu ze 14. 4. 2017 bylo odvolání zasláno žalované k vyjádření. Na základě předkládací zprávy z 20. 6. 2017 byl spis předložen Městskému soudu v Praze dne 29. 6. 2017. Referátem odvolacího soudu z 18. 7. 2017 bylo nařízeno jednání na 12. 9. 2017. Rozsudkem odvolacího soudu č. j.: 35 Co 255/2017-212 bylo rozhodnuto tak, že rozsudek soudu prvého stupně byl v části potvrzen a v části byl změněn. Rozsudek byl rozeslán na základě referátu soudu z 18. 10. 2017. Dne 12. 9. 2017 si žalobce podal dovolání. Doplnění dovolání žalobce došlo soudu dne 20. 10. 2017. Referátem soudu z 2. 11. 2017 bylo dovolání žalobce přeposláno žalované k případnému vyjádření. Na základě předkládací zprávy z 20. 12. 2017 byl spis předložen Nejvyššímu soudu ČR dne 11. 1. 2018. Vyjádření žalobce došlo soudu dne 28. 9. 2018. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR z 13. 3. 2020 č. j.: 30 Cdo 106/2018-280 bylo rozhodnuto, že se rozsudek soudu prvního stupně a odvolacího soudu ve výrocích II. až IV. ruší a vrací se tamnímu soudu k dalšímu řízení. Spis byl vrácen zdejšímu soudu dne 20. 4. 2020. Referátem z 22. 4. 2020 bylo nařízeno jednání na 3. 6. 2020. Další vyjádření žalobce došlo soudu dne 23. 4. 2020. Referátem soudu z 28. 4. 2020 bylo vyjádření žalobce přeposláno žalované. Dne 3. 6. 2020 se konalo jednání před soudem prvého stupně. Jednání bylo za účelem doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů odročeno na neurčito. Vyjádření žalobce došlo soudu dne 3. 6. 2020. Referátem soudu ze 4. 6. 2020 bylo vyjádření žalobce