47 C 17/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze 7. 9. 2020 domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 472 500 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen„ obvodní soud“) pod sp. zn.: 42 C 226/2009 (dále„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce více jak 10 let je nepřiměřená. Žalobce vystupoval v posuzovaném řízení o náhradu škodu taktéž v pozici žalobce. Uvedl, že nešlo o právně složitý spor. Za dobu, po kterou byl žalobce v nejistotě, jak řízení dopadne, mu vznikla nemateriální újma, již určil částkou 30 000 Kč za jeden rok řízení. Tvrdil, že v naříkaném řízení došlo k neodůvodněným průtahům. Dále požadoval úhradu škody, jež mu měla vzniknout v důsledku neučinění úkonu, resp. nevydání rozhodnutí v přiměřené době. Jako adekvátní považoval částku ve výši 142 500 Kč, jež odpovídá částce 15 000 Kč za rok řízení s tím, že za první dva roky krátil částku na poloviční výši. Období, kdy mu měla vznikat nemajetková újma vymezil od 8. 6. 2009, kdy byla podána žaloba do pravomocného skončení řízení dne 20. 1. 2020. U jednání konaného dne 18. 5. 2021 však žalobce upravil svá skutková tvrzení tak, že počátek řízení stanovil ke dni 5. 6. 2009, kdy byla podána žaloba a poukázal na skutečnost, že posuzované řízení není dosud skončeno, neboť v dubnu 2021 byla podána ústavní stížnost. Žalobce uvedl, že přišel o manželku, o firmu. Musel vychovávat dceru, která mezitím vystudovala vysokou školu a nyní již dokonce pracuje, přesto mu žalovaná ničeho neplní. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z 19. 11. 2020 uvedla, že u ní žalobce dne 21. 4. 2020 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 472 500 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 2 v řízení vedeném pod sp. zn. 42 C 226/2009. Namítala, že žalobce koncipuje žalobu jako dvě rozdílné újmy, a to za délku řízení jako takovou a dále za neučinění úkonu, avšak nejedná se o dvě újmy, nýbrž toliko o újmu z nepřiměřené délky řízení, neboť průtahy samy o sobě se neodškodňují. Sdělila, že nárok žalobce nebyl u ní zatím projednán, neboť namítané řízení není doposavad skončeno a nebyl jí zapůjčen soudní spis. Uvedla, že v předmětném řízení nelze konstatovat žádné průtahy, naopak procesní úkony byly dle žalované prováděny průběžně. Pro tento závěr svědčí skutečnost, že žalobce v naříkaném řízení nepodal stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty. Řízení doposud trvá 11 let a 5 měsíců, bylo vedeno před třemi stupni soudů a u Ústavního soudu, řízení bylo po skutkové i právní stránce složité, ve věci byly provedeny listinné důkazy, vyslechnuti svědci. Poukázala, že se v případě žalobce jednalo toliko o deklaratorní rozhodnutí. Dále namítala řetězení nároků, poněvadž namítané řízení bylo již též řízením kompenzačním. S ohledem na výše uvedené žalovaná dospěla k závěru, že délku řízení je třeba hodnotit jako přiměřenou. Závěrem uvedla, že zadostiučinění požadované žalobcem není přiměřené jak z hlediska zákonných kritérií, tak z hlediska rozhodovací praxe Evropského osudu pro lidská práva (dále jen ESLP“). 3. Žalobce ve své replice z 29. 3. 2021 uvedl, že se v namítaném řízení snažil s žalovanou mimosoudně dohodnout, avšak k plnění žalovaná nikdy nepřistoupila. Poukázal na tzv. Pintův zákon dle kterého by řízení nemělo trvat déle než jeden a půl roku a je-li vedeno na dvou stupních, nemělo by trvat déle než dva roky. Dále poukázal na řízení Hajrudinović, z něhož vyplývá, že na odškodňovací řízení jsou kladeny přísnější kritéria. Kontroval, že namítané řízení bylo pro něj psychicky náročné a nezákonným postupem ze strany státu došlo ke zničení jeho soukromého, pracovního života včetně poškození jeho zdraví. 4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav: 5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 21. 4. 2020 (zjištěno z výzvy k zaplacení náhrady škody způsobené při výkonu státní moci nesprávným úředním postupem z 21. 4. 2020; potvrzení žalované z 22. 4. 2020). 6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu sp. zn. 42 C 226/2009 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Žaloba z 5. 6. 2009 doručena soudu dne 8. 6. 2009. Dne 11. 6. 2009 vydáno usnesení s výzvou žalované k vyjádření k žalobě a referát k vyžádání přílohového spisu. Referátem soudu vypraveno usnesení dne 9. 7. 2009. Dne 13. 7. 2009 doručena žádost k zapůjčení spisu Okresního soudu ve Znojmě. Dne 16. 7. 2009 Okresním soudem ve Znojmě sděleno, že spis nelze zapůjčit. Dne 30. 7. 2009 žádost žalované o prodloužení lhůty k vyjádření do 21. 8. 2009. Dne 28. 8. 2009 došlo vyjádření žalované k žalobě. Dne 11. 11. 2009 referát k zapůjčení spisu [spisová značka] Okresního soudu ve Znojmě, vypraven dne 24. 11. 2009. Dne 1. 12. 2009 doručeno soudu sdělení, že spis nelze zapůjčit, neboť je na Městském úřadě ve [obec]. Dne 9. 12. 2009 referát k zapůjčení spisu [stát. instituce], vypraven 15. 12. 2009. Dne 4. 1. 2010 sdělení Městského úřadu ve Znojmě o odeslání spisu obvodnímu soudu, ale nebyl doručen. Dne 2. 3. 2010 zaslána opětovná žádost o zapůjčení spisu. Dne 15. 3. 2010 doručeno sdělení Okresního soudu ve Znojmě, že věc je postoupena Městskému úřadu ve Znojmě. Dne 18. 3. 2010 referát s urgencí Městskému úřadu ve Znojmě k zapůjčení spisu, vypraveno 25. 3. 2010. Dne 15. 4. 2010 doručeno sdělení MÚ Znojmo, že spis byl dne 7. 12. 2009 doručen obvodnímu soudu. Z úředního záznamu z 16. 7. 2010 se podává, že spis je od prosince 2009 připojen u jiné sp. zn. Dne 18 8. 2010 nařízeno jednání na 12. 11. 2010. Dne 21. 10. 2010 došel návrh žalobce na přerušení řízení do doby projednání věci vedené u OS pro Prahu 2 sp.zn. [spisová značka] (obdobný právní základ). Dne 10. 11. 2010 došel návrh žalované na přerušení řízení. Dne 10. 11. 2010 obesláni účastníci sdělením o odročení jednání na neurčito na základě návrhu žalobce i žalované na přerušení řízení. Dne 31. 1. 2011 usnesení o přerušení řízení, vypraveno dne 15. 2. 2011, PM dne 5. 3. 2011. Dne 7. 10. 2011 došel návrh žalobce na pokračování v řízení. Dne 2. 1. 2012 usnesení o pokračování v řízení, vypraveno dne 23. 1. 2012, PM dne 11. 2. 2012. Dne 11. 4. 2012 referát k nařízení jednání na 22. 6. 2012. Dne 11. 5. 2012 doručena žádost žalované o odročení jednání. Dne 23. 5. 2012 referát k odročení jednání na 28. 8. 2012. Dne 28. 8. 2012 se konalo jednání před obvodním soudem, k návrhu obou stran řízení přerušeno. Dne 28. 8. 2012 usnesení o přerušení řízení z důvodu mimosoudního jednání. Spis na lhůtě do 27. 12. 2012 z důvodu přerušení řízení. Dne 6. 12. 2012 doručen návrh žalobce na pokračování v řízení. Dne 14. 12. 2012 referát k zaslání návrhu na pokračování v řízení žalované. Dne 29. 1. 2013 sdělení žalované, že o mimosoudním vyrovnání dosud nebylo rozhodnuto. Dne 1. 2. 2013 doručeno sdělení žalované o výsledku mimosoudního jednání. Dne 11. 2. 2013 žalovaným soudu doručeno odmítavé stanovisko žalované k plnění. Dne 28. 3. 2014 usnesení o pokračování v řízení, vypraveno 18. 4. 2013. Dne 22. 4. 2013 doručena žádost žalobce o sdělení termínu jednání, referátem soudu z 6. 5. 2013 s odpovědí po PM rozhodnutí o pokračování v řízení. Dne 27. 6. 2013 referát k nařízení jednání na 24. 9. 2013. Dne 24. 9. 2013 jednání před obvodním soudem, odročeno za účelem pokračování v dokazování na 17. 12. 2013. Dne 5. 12. 2013 doručeno žalobcem doplnění skutkových tvrzení. Dne 9. 12. 2013 referát k doručení podání žalobce žalované. Dne 9. 12. 2013 návrh žalobce na zajištění důkazů – spisů. Dne 17. 12. 2013 další jednání, odročeno za účelem provedení dalších důkazů (na žádost žalobce) na 18. 3. 2014. Dne 23. 1. 2014 doručeno podání žalobce – označení důkazů. Dne 4. 2. 2014 doručeno podání žalobce - doplnění důkazů. Dne 24. 2. 2014 vypraven referát k zaslání vyjádření žalobce žalované. Dne 18. 3. 2014 další jednání, jednání odročeno na 28. 3. 2014 za účelem vyhlášení rozsudku. Dne 28. 3. 2014 vyhlášení rozsudku s tím, že žaloba byla zamítnuta. Referát z 28. 4. 2014 k rozeslání rozsudku. Dne 14. 5. 2014 doručeno odvolání žalobce. Dne 21. 5. 2014 referát k zaslání odvolání žalované, vypraveno 23. 5. 2014. Dne 12. 6. 2014 vyjádření žalované k odvolání. Dne 17. 6. 2014 předkládací zpráva k rozhodnutí o odvolání. Dne 1. 7. 2014 doručen spis Městskému soudu v Praze. Dne 25. 7. 2014 referát k nařízení jednání u Městského soudu v Praze na 16. 10. 2014. Dne 16. 10. 2014 žádost žalobce o odročení jednání. Dne 16. 10. 2014 se konalo jednání před odvolacím soudem, vyhlášen rozsudek Městského soudu v Praze z 16. 10. 2014 – potvrzen rozsudek soudu I. stupně. Dne 18. 11. 2014 spis vrácen obvodnímu soudu. Dne 19. 11. 2014 refer