47 C 194/2020-95 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z 13. 11. 2020 domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 284 625 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále jen„ městský soud“) pod sp. zn.: 95 K 7/2002 (dále„ posuzované řízení“) s tím, že dosavadní doba trvání řízení v délce 18 let a 3 měsíce je zjevně nepřiměřená. Předmětem posuzovaného řízení je konkurs na majetek společnosti [právnická osoba] v likvidaci prohlášený dne 13. 6. 2002. Žalobce, jakožto věřitel přihlásil dne 6. 8. 2002 proti dlužníku svou pohledávku uznanou co do částky 332 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že řízení není dosud skončeno, jako jediné přiměřené zadostiučinění spatřuje ve finančním odškodnění ve výši 284 625 Kč, když základní částku 258 750 Kč zvýšil o 10 %, neboť je osobou pokročilejšího věku, k průtahům v řízení nepřispěl, význam řízení je pro něj značný a celkovou délku řízení lze označit jako naprosto nestandardní. Závěrem uvedl, že se neztotožňuje se stanoviskem žalované, že význam řízení lze hodnotit jako velmi malý a že postačujícím prostředkem satisfakce je konstatování porušení práva. Ve sdělení ze 14. 1. 2021 žalobce upozornil na věc jiného věřitele ze stejného řízení, jež byla předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 465/2014. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z 11. 1. 2021 uvedla, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. 95 K 7/2002, avšak po projednání žádosti žalobce shledala, že sic v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě je dostatečnou formou zadostiučinění. Uvedla, že naříkané řízení bylo zahájeno dne 12. 4. 2002 návrhem na prohlášení konkursu na majetek společnosti [právnická osoba] v likvidaci, [IČO]. Žalobce se dne 9. 8. 2002 přihlásil do řízení jako věřitel [číslo] se svou pohledávkou ve výši 339 500 Kč, jež byla popřena ve výši 7 500 Kč. Konkurzní řízení dosud neskončilo a ve vztahu k žalobci činila jeho celková délka ke dni mimosoudního stanoviska žalované 18 let a 1 měsíc. Žalobce nepodal v řízení stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu. Do konkurzního řízení se přihlásilo cca 15 000 věřitelů, přičemž správce konkurzní podstaty popřel pohledávky cca 6 000 věřitelů. V rámci konkurzu probíhalo několik set incidenčních sporů. Správce konkurzní podstaty předložil soudu dne 31. 7. 2017 návrh na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového [číslo] s návrhem na uspokojení ve výši 3 % zjištěných pohledávek s předpokládaným konečným uspokojením ve výši 6 až 8 %. V současné době probíhá ze strany správce konkurzní podstaty kontrola seznamu přihlášených pohledávek, kdy je třeba provést hromadnou lustraci v CEO ohledně cca 13 000 věřitelů, jež je pro ukončení konkurzního řízení zásadní. Ze seznamu 472 věřitelů, u nichž se nepodařilo doručit písemnost, byla provedena lustrace v CEO, včetně dožádání na Slovensko. U již zemřelých věřitelů byly obeslány dědické soudy k určení jejich procesního nástupce. V případech, kde došlo k zastavení dědického řízení pro nedostatek majetku, bylo řízení ohledně těchto věřitelů zastaveno, o čemž konkurzní soud zveřejňuje vyhlášky o zastavení řízení. Do doby kompletní lustrace věřitelů nelze vydat rozvrhové usnesení. Dne 21. 2. 2020 správce konkurzní podstaty předložil opravenou konečnou zprávu, přičemž ta nemá vypovídající hodnotu pro svou neúplnost a nesprávnost. Ke složitosti tohoto konkrétního řízení přispěl fakt, že zde bylo velké množství konkursních věřitelů, přičemž velká část z nich jsou občany Slovenské republiky, což je spojeno se složitější kooperací věřitelů a správce konkurzní podstaty či konkurzního soudu. Především bylo konkurzní řízení komplikováno probíhajícími incidenčními spory vedenými Městským soudem v Praze, které čítaly celkem 1 032 sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách ve výši 1 486 029,80 Kč. Poukázala, že konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových vztahů poměrů dlužníka, jež je v úpadku s tím, že ústřední roli nemá soud, ale správce konkurzní podstaty, který je soukromou osobou. V daném případě lze při mimořádně vysoké konkurenci věřitelů předpokládat velmi nízkou výtěžnost pro každého věřitele a lze očekávat plnění v bagatelní výši. Konečně pro nízký význam věci pro žalobce dále svědčí i skutečnost, že řada věřitelů nepodala žalobu na určení popřené pohledávky tam, kde byla pohledávka popřena, nebo svou žalobu na určení popřené pohledávky vzali zpět (což je i případ žalobce). Předmětné řízení není jediným způsobem vymožení pohledávky, neb celá řada věřitelů se připojila svými nároky k adheznímu řízení v rámci trestního řízení vedeného proti členům managementu úpadce vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 14/2014. V závěru žalovaná odkázala na rozhodnutí zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 25 C 161/2019 (potvrzené MS v [obec] 30 Co 144/2020), 19 C 98/2020, 43 C 60/2020 a 10 C 88/2020, týkajících se jiných věřitelů z téhož řízení. Ve svém vyjádření z 19. 3. 2021 doplnila, že by se mělo množství přihlášených věřitelů posoudit jako případ sdílené újmy. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 4. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 8. 4. 2020 (zjištěno z výzvy k úhradě zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z 1. 4. 2020; stanovisko žalované z 23. 9. 2020) a že žalovaná svým stanoviskem konstatovala porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměření lhůtě. 5. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 95 K 7/2002 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení, ostatně stran jeho průběhu, nebylo mezi účastníky taktéž sporu. Dne 12. 4. 2002 podala Česká republika – Okresní soud v Benešově, na [právnická osoba] v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu. Dne 22. 4. 2002 soud vyzval navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu, doplnil svůj návrh, dále dne 23. 5. 2012 soud uložil dlužníku, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu, dne 13. 6. 2002 soud usnesením na majetek dlužníka [právnická osoba] v likvidaci prohlásil konkurz s právní mocí dne 5. 7. 2002 a ustanovil správce konkurzní podstaty a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení tohoto usnesení, přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Dne 12. 8. 2002 podává správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty. Dne 9. 8. 2002 přihlásil žalobce svoji pohledávku ve výši 339 500 Kč. Přezkumné jednání přihlášených pohledávek bylo nařízeno na den 30. 9. 2002, Městské státní zastupitelství vstoupilo do konkurzního řízení dne 21. 8. 2002. Dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Dne 30. 9. 2002 se konala schůze konkurzních věřitelů, bylo přítomno 83% věřitelů konkurzních pohledávek, bylo prohlášeno usnesení, že soud potvrdil členy věřitelského výboru a náhradníky. Dne 1. 11. 2002 byl soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty, dne 31. 10. 2002 došlo k popření pohledávky konkurzním věřitelem [právnická osoba] Dne 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru, seznam incidenčních sporů ve věci 95 K 7/2002, celkem 39. Dne 15. 1. 2003 byl dán pokyn k předložení spisu 15. 3. 2003 z důvodu další zprávy o činnosti s mimosoudního řešení sporu ohledně administrativní budovy na Budějovické. Dne 24. 1. 2003 požádal věřitel [název] o odstranění zřejmé nesprávnosti z protokolu. Dne 23. 5. 2003 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, upozornil na velký počet incidenčních žalob. Dne 9. 12. 2003 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Počet konkurzních věřitelů dosáhl 14 557, celková výše přihlášených pohledávek představovala částku 2 685 422 820,04 Kč. Správci bylo uloženo, aby podal další zprávu do 24. 10. 2003. Dne 9. 12. 2003 podal správce dílčí zprávu, výše přihlášených pohledávek činila 2 685 540 014,02 Kč. V mezidobí byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty podal aktualizaci soupisu konkurzní podstaty, dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty s tím, že upozornil na počet incidenčních sporů, jichž se správce účastní. Součástí majetku úpadce jsou budovy, administrativní komplex [obec] [anonymizováno] na [adresa], stroje a dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly a cenné papíry, zvířata, pol