10 C 140/2021-74 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne 27. 7. 2021 se žalobkyně (dále též i jen„ žalobce“) domáhá po žalované úhrady škody ve výši 133 672,50 Kč s přísl., a to z důvodu nesprávného úředního postupu insolvenčního soudu. Se žalobkyní byl ukončen výpovědí pracovní poměr u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalobkyně s důvody ukončení pracovního poměru nesouhlasila, a podala u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 12C 20/2013 žalobu na určení neplatnosti výpovědi a na náhradu mzdy; toto řízení nebylo doposud pravomocně ukončeno. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], a to usnesením č.j. [insolvenční spisová značka], kterým bylo povoleno řešení úpadku tohoto dlužníka oddlužením. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku jako věřitel [číslo] s pohledávkou [číslo] právě ve výši 133 627,50 Kč. Insolvenční soud schválil dne 1. 7. 2014 způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře. Součástí odůvodnění tohoto rozhodnutí je konstatování, že pohledávka žalobkyně je pohledávkou zapodstatovou, která má být 100% uhrazena před ostatními věřiteli. Dle § 169 odst. 2 ins. zák. se zapodstatové pohledávky uspokojují kdykoli po úpadku, v plné výši a před rozvrhem. Žalobkyně proto oprávněně očekávala uspokojení své pohledávky v rámci insolvenčního řízení. Dne 7. 11. 2019 insolvenční však soud vzal na vědomí splnění oddlužení tohoto dlužníka a osvobodil jej od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v neuspokojeném rozsahu. Žalobkyně tak namítá, že insolvenční správce informoval insolvenční soud o existenci zapodstatové pohledávky žalobkyně, tento však, aniž by zkontroloval, zda byla zcela uspokojena pohledávka žalobkyně, v rozporu s ins. zák. vzal na vědomí splnění oddlužení a dlužníka od zbývajících dluhů osvobodil, proti čemuž se žalobkyně nemohla bránit odvoláním. Povinnost uspokojit zapodstatové pohledávky plyne přímo ze zákona, insolvenční soud toto ve svém rozhodnutí nerespektoval, oddlužení ukončil a dlužníka od plnění zbytku dluhů osvobodil i bez toho, aby byla zapodstatová pohledávka žalobkyně uhrazena, a tímto nesprávným úředním postupem způsobil insolvenční soud žalobkyni právě škodu ve výši 133 672,50 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 24. 11. 2021. Žalobkyni neodškodnila pro absenci odpovědnostního titulu, neboť nebylo vydáno ani nezákonné rozhodnutí, ani nenastal nesprávný úřední postup. Pohledávka žalobkyně se uplatňuje přímo u osoby s dispozičním oprávněním, nikoli u insolvenčního soudu, tedy u správce, který ji má uspokojit kdykoli po úpadku, pokud o této nemá pochybnosti. V tomto případě se však jednalo o pohledávku podmíněnou, přičemž žalobkyně netvrdila, že by podmínka byla naplněna – tedy že by jí byla pohledávka přiznána na základě podané žaloby. Insolvenční soud proto postupoval správně, neboť naplnění podmínky nebylo tvrzeno a doloženo, navíc ze spisu Okresního soud v Chomutově se podává, že řízení bylo v části požadavku žalobkyně na náhradu mzdy pravomocně zastaveno usnesením ze dne 27. 3. 2020, pro nezaplacení soudního poplatku; v části určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru byla žaloba nepravomocně zamítnuta. Nadto se žalobkyně o běh insolvenčního řízení nezajímala a proti usnesení o splnění oddlužení nepodala odvolání i přesto, že její pohledávka uspokojena nebyla. Dále žalobkyni muselo být známo, že v červenci 2019 uplyne doba 5 let od schválení oddlužení a soudu nezbyde, než vzít splnění oddlužení na vědomí. 3. Z předběžného uplatnění nároku, datovaného dnem 7. 7. 2020 (s rukou dopsaným datem v záhlaví„ 1.2.21“), z potvrzení Ministerstva spravedlnosti, jakož i ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti a ze skutečnosti, že žalobkyně se domáhá úroků z prodlení ode dne 2. 8. 2021, má soud za zjištěné, že žalobkyně žalobu uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnila, a to dne 1. 2. 2021. 4. Z listin týkajících se insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem po sp. zn. [insolvenční spisová značka] ([insolvenční spisová značka]) soud zjistil následující. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 3. 2013, č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována čtyři slova] soud zjistil úpadek dlužníka [jméno] [příjmení] a povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byl ustanoven [jméno] [anonymizována čtyři slova] (zjištěno z tohoto usnesení). Přihláškou evidovanou pod pořadovým č. P11 uplatnila žalobkyně v insolvenčním řízení podmíněnou pohledávku v celkové výši 133 672,50 Kč, a to z titulu náhrady mzdy za období od března 2013 do března 2014 z důvodu neplatné výpovědi z pracovního poměru ze dne 20. 12. 2012 Podmíněnost pohledávky spočívala v přiznání této pohledávky ve sporu vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 12 C 20/2013. Žalobkyně pohledávku uplatnila jako nikoli splatnou (zjištěno z této přihlášky). Dne 16. 6. 2014 proběhlo přezkumné jednání, na kterém se však nepřezkoumávaly přihlášky pohledávek evidovaných pod poř. č. P11 (žalobkyně), P13 a P4 s tím, že se jedná o pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, neboť se jedná o pracovněprávní nároky bývalých zaměstnanců, přičemž tato částka má být uhrazena v rozsahu 100 % přednostně před ostatními věřiteli (zjištěno z protokolu o tomto přezkumném jednání). Usnesením ze dne 1. 7. 2014, č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována čtyři slova] soud schválil oddlužení [jméno] [příjmení] plněním splátkového kalendáře, dále uložil dlužníku, aby po dobu následujících pěti let od první splátky nebo do úplného zaplacení všech pohledávek platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce nejpozději ke každému poslednímu dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky po odečtení stálých plateb určených insolvenčnímu správci a výživného, a to v stanoveném poměru, dále přikázal plátci příjmů dlužníka, aby prováděl stanovené srážky, a dále uložil plátcům ze smluv o důchodu, aby celý příjem z těchto smluv zasílali na účet insolvenčního správce; pohledávka žalobkyně ([číslo]) nebyla jako zapodstatová zařazena do splátkového kalendáře (zjištěno z tohoto usnesení). Dne 4. 11. 2019 byla soudu doručena zpráva insolvenčního správce o splnění oddlužení; nezajištění věřitelé byli uspokojeni co do 31 %; insolvenční správce ve zprávě zároveň doporučil, aby soud přiznal dlužníku osvobození od placení zbývajících pohledávek s odůvodněním, že na konci řízení bylo plnění splátkového kalendáře s přispěním třetí osoby narovnáno (zjištěno z této zprávy). Usnesením ze dne 7. 11. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována čtyři slova] vzal soud na vědomí splnění oddlužení [jméno] [příjmení] (výrok I.), rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (výrok II.), zprostil insolvenčního správce funkce (výrok III.), osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, dále pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a dále pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (výrok IV.) a rozhodl o osvobození dlužníka i ve vztahu k ručitelů a osobám s jiným možným postihem (výrok V.); soud zároveň v poučení uvedl, že odvolání není přípustné proti výroku I. a je přípustné proti výroků II. - V. 5. Z přípisu Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 1. 2022 soud zjistil ohledně průběhu řízení vedeného tímto soudem pod sp. zn. 12C 20/2013 následující. Žaloba o neplatnost výpovědi z pracovního poměru byla podána dne 4. 2. 2013. Dne 6. 6. 2013 bylo vydáno usnesení, kterým byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, který byl dne 17. 6. 2013 žalobkyní uhrazen. Dne 23. 7. 2013 bylo doloženo doplnění žaloby a dne 5. 12. 2014 bylo žalobkyní předloženo doplnění ohledně měsíční náhrady mzdy; nebylo konkretizováno, za jaké období. Dne 9. 12. 2014 bylo vydáno vyrozumění o přerušení řízení ohledně úpadku dlužníka, v této věci žalovaného, [jméno] [příjmení], který nastal dne 20. 3. 2014. Po dobu insolvenčního řízení byl spis lhůtován vždy po třech měsících a dne 30. 1. 2020 bylo zjištěno, že insolvenční řízení bylo pravomocně skončeno. Dne 24. 2. 2020 bylo soudem vydáno usnesení, ve kterém byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 30 849 Kč za doplněnou žalobu o zaplacení náhrady mzdy. Jelikož soudní poplatek nebyl na výzvu soudu ve lhůtě zaplacen, bylo rozhodnuto dne 27. 3. 2020 usnesením č. j. 12 C 20/2013-34 o zastavení řízení ohledně části týkající se zaplacení náhrady mzdy. Toto usnesení nabylo právní moci dne 16. 4. 2020. Dne 4. 5. 2021 byl soudem doručován žalovanému [jméno] [příjmení] návrh a doplnění návrhu. Dne 31. 7. 2020 bylo pak vydáno usnesení, ve kterém byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Toto usnesení žalovaný převzal osobně dne 12. 8. 2020. Dne 2. 9. 2020 doložil žalovaný soudu své vyjádření k podané žalob