§ 203 insolvenční zákon – Jiné způsoby uplatňování pohledávek
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 203 insolvenčního zákona upravuje, jakým způsobem se uplatňují a uspokojují pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň v insolvenčním řízení, a stanoví postup pro případ, že tyto pohledávky nejsou uspokojeny. (§ 203 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Jiné způsoby uplatňování pohledávek
- Týká se: insolvenční správce, věřitel, zaměstnanec, soud
- Odkazuje na: § 169
- Judikatura: na § 203 odkazuje 135 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Jiné způsoby uplatňování pohledávek“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písm. a) v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13).
(3) Osoba s dispozičními oprávněními uspokojí pohledávky podle odstavce 1 z majetkové podstaty.
(4) Neuspokojí-li osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti osobě s dispozičními oprávněními; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.
(5) Po právní moci rozhodnutí o žalobě podle odstavce 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby nebo osoby s dispozičními oprávněními. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věřitelé, kteří mají pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jim postavené na roveň, je musí uplatnit písemně přímo u osoby s dispozičními oprávněními (např. dlužník v reorganizaci, insolvenční správce) a zároveň o tom vyrozumět insolvenčního správce.
- Osoba s dispozičními oprávněními má povinnost tyto pohledávky uspokojit z majetkové podstaty.
- Pokud tyto pohledávky nejsou uspokojeny včas a v plné výši, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou proti osobě s dispozičními oprávněními. Nejedná se o incidenční spor.
- V případě, že dlužníkův zaměstnanec neuplatní svou pracovněprávní pohledávku v jiné výši, považuje se za uplatněnou ve výši, která vyplývá z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu.
Na co si dát pozor
- Je důležité dodržet písemnou formu uplatnění pohledávky a současně vyrozumět insolvenčního správce.
- Pokud dojde k soudnímu sporu o neuspokojenou pohledávku, insolvenční soud po právní moci rozsudku určí lhůtu k uspokojení a rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k úhradě.
- Náklady, které vzniknou insolvenčnímu správci v soudním sporu o neuspokojenou pohledávku, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly jeho zaviněním nebo náhodou, která se mu přihodila.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 203
Jak soudy aplikují § 203
Odvolací soud – cituje § 165, § 168 odst. 2 písm. e/, § 170 písm. d/, § 203 a § 203a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – uzavřel, že uplatněná pohledávka je pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 odst. 2 písm. e/ insolvenčního zákona, jelikož vznikla po zjištění dlužníkova úpadku a zároveň nejde o pohledávku, jež by byla vyloučena z uspokojení.
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 168 odst. 1 a 2, § 203 odst. 1, 4, § 203a odst. 1, 2 insolvenčního zákona, § 9 odst. 1 a 9, § 11 odst. 1 a 5, § 21 odst. 1 zákona o ochraně ZPF, § 161 odst. 3 daňového řádu, § 8 odst. 1 písm. c/ zákona o celní správě – na rozdíl od insolvenčního soudu uzavřel, že pohledávka žalobce není pohledávkou za majetkovou podstatou.
Odvolací soud – vycházeje ze skutkového stavu zjištěného insolvenčním soudem a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – především připomenul, že v incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168 odst. 2 insolvenčního zákona), se insolvenční soud zabývá pouze okolnostmi rozhodnými pro posouzení správnosti uplatněného pořadí pohledávky, bez zřetele k tomu, zda je sporná její existence nebo výše.
Právní otázky
Související
§ 14 Základní povinnosti při hospodaření s majetke (Zákon o majetku České republiky a jejím )§ 237 Účinnost (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)§ 113 Účinnost (Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořite)§ 19 KATALOG PRACÍ (Nařízení vlády České republiky o platový)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády o katalogu správních činn)