10 C 147/2022-50 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady škody v celkové výši 379 979,07 Kč. Žalobce uvádí, že v řízení vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka] podal společně se žalobou dne [datum] návrh na vydání předběžného opatření, a to proti společnosti [právnická osoba], neboť se obával o budoucí vymahatelnost své pohledávky z důvodu špatné finanční situace tohoto žalovaného. Žalobce uvádí, že [datum] došlo k zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, proti čemuž se žalobce odvolal [datum] a [datum] odvolací soud rozhodnutí soudu prvé instance zrušil, neboť toto bylo vydáno asistentem soudce, což možné není. Žalobce uvádí, že dne [datum] byl prohlášen konkurs na tamního žalovaného, proto žalobce vzal návrh zpět, neboť o tomto nebylo včas rozhodnuto. Žalobce tak namítá, že ve věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je chybné rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Dále namítá, že došlo k nezákonnému postupu při vydání tohoto rozhodnutí na straně soudu, když nebyly pravdivé důvody pro zamítnutí návrhu, neboť žalobce podklady potřebné pro prokázání důvodnosti návrhu na vydání předběžného opatření založil, a dále, když rozhodnutí vydal chybně asistent soudce. Dále pak žalobce namítá, že soud prvé instance několik týdnů ve věci nerozhodl poté, co ve věci došlo k rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobce se jakožto škody domáhá částky, kterou žaloval po tamním žalovaném a která je nyní nevymahatelná, tj. jistiny této částky ve výši 330 673,07 Kč, a dále nákladů, které v naříkaném řízení zbytečně vynaložil, ve výši 1 000 Kč za soudní poplatek a 48 206 Kč za náklady právního zastoupení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila zejména podáním z [datum]. Žalovaná předně namítala, že ve věci není dán odpovědností titul, když nejsou splněny předpoklady pro shledání existence nezákonného rozhodnutí, neboť namítané zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření nenabylo právní moci, a dále v činnosti soudů nelze shledat ani jiný nesprávný úřední postup, neboť se jedná typicky o činnost, která se promítne v obsahu samotného rozhodnutí. Žalovaná dále namítala, že je i přetržena příčinná souvislost, neboť žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření na počátku [anonymizováno] roku [rok] a již v [anonymizováno] roku [rok] je rozhodnuto o konkursu tamního žalovaného, tedy není reálným, že by se žalobce takto své pohledávky fakticky skutečně domohl. 3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum]. 4. Ze spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující. Dne [datum] podal žalobce, tj. [právnická osoba] [anonymizována tři slova] k Městskému soudu v Brně návrh na nařízení předběžného opatření dle § 74 odst. 1 o. s. ř. Tímto se domáhal, aby soud uložil žalovanému zákaz nakládat s prostředky na jeho účtech, které jsou specifikovány. Žalovaným je subjekt [právnická osoba] Téhož dne je rovněž podána žaloba proti témuž žalovanému, kterou se žalobce domáhá vydání rozsudku na jistinu částky 330 673,07 Kč s příslušenstvím. Jistota za návrh na řízení předběžného opatření byla složena [datum]. Žalobce je soudem vyzván [datum] k úhradě soudního poplatku za podaný návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, a dále usnesením, č. j. [číslo jednací] je vyzván k úhradě soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 16 534 Kč. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], je zamítnut návrh na vydání předběžného opatření, toto usnesení je podepsáno asistentkou soudce. Žalobce podává odvolání [datum], téhož dne je doručeno soudu. Žalobce je [datum] vyzván k úhradě soudního poplatku za podané odvolání proti zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Tento soudní poplatek žalobce hradí [datum]. Žalobce poté informuje soud [datum], že bylo zahájeno insolvenční řízení proti tamnímu žalovanému. Ve spise založen detail insolvenčního řízení proti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s datem zahájení insolvenčního řízení k [datum]. Rovněž je zde insolvenční vyhláška. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Městský soud v Brně rozhoduje usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] tak, že rozhodnutí soudu prvé instance zrušuje a věc mu vrací k dalšímu řízení. Z odůvodnění se podává, že se tak stalo z důvodu, že toto bylo vydáno asistentem soudce, což dle procesních předpisů možné není. Napadené usnesení je tak stiženo zmatečnostní vadou. Toto rozhodnutí je doručeno Městskému soudu v Brně k rozeslání [datum]. Soud se poté dotazuje účtárny Městského soudu v Brně, zda byl uhrazen soudní poplatek za podanou žalobu, a to [datum]. Ve spise je záznam, že účtárna [datum] sděluje, že do [datum] tento soudní poplatek zaplacen nebyl. Žalobce zasílá [datum] soudu podání v tom směru, že bere návrh na vydání předběžného opatření zpět, žádá o navrácení složené jistoty. Ve spise je dále založen detail insolvenčního řízení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], z kterého se podává, že [datum] bylo vydáno usnesení o úpadku spojené s prohlášením konkursu. Toto usnesení je rovněž založeno ve spise. Městský soud v Brně poté usnesením ze dne [datum] řízení o návrhu na vydání předběžného opatření zastavuje s tím, že rozhoduje o tom, že žalobci bude vrácena složená jistota, k zastavení tohoto řízení dochází dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., tj. pro zpětvzetí tohoto návrhu. Dále Městský soud v Brně vydává rovněž [datum] usnesení, kterým řízení zastavuje pod č. j. [číslo jednací], a to z důvodu neuhrazení soudního poplatku, když lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dnem [datum]. Na tomto rozhodnutí je doložka právní moci k [datum], tímto naříkané řízení končí. 5. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 6. Toto se týká zejména obsahu naříkaného řízení, pokud jde o soudem shledaný okamžik podání návrhu na vydání předběžného opatření, data rozhodování soudů a výzev k zaplacení soudního poplatku, jak jsou tyto blíže citována výše. 7. Soud ve věci nepřipojil spis insolvenčního řízení vedeného proti společnosti [právnická osoba], neboť jednak tento důkazní návrh žalobce na jednání konaném [datum] formuloval jakožto podmíněný, tedy k tomuto nelze přihlížet, k čemuž soud doplňuje, že i tak by tohoto důkazu nebylo pro rozhodnutí ve věci třeba, neboť jak uvedeno níže, má za to, že ve věci není dán odpovědnostní titul, respektive je přetržena příčinná souvislost. 8. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 to