10 C 15/2022-82 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 17. 1. 2022 domáhá náhrady škody ve výši 1 390 742 Kč s příslušenstvím, která mu vznikla v souvislosti s řízením vedeným u [název soudu] pod sp. značkou [spisová značka]. Žalobce v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] vystupoval v pozici žalobce a žalovanou byla společnost [právnická osoba] V řízení došlo k vydání výzvy dle ustanovení § 114b o. s. ř. a na jejím základě pak k vydání rozsudku pro uznání dne 5. 4. 2017. Proti tomuto se tamní žalovaný odvolal a Městský soud v Praze rozsudkem 31.1.2018 napadený rozsudek pro uznání změnil tak, že tento se nevydává. Za podané odvolání uhradil tamní žalovaný soudní poplatek právě ve výši 1 390 472 Kč Odvolací soud k změně napadeného rozsudku pro uznání uvedl, že soud prvé instance postupoval při vydání rozsudku pro uznání v rozporu se zákonem, neboť v okamžiku vydání tohoto rozsudku chyběl podpis předsedy senátu na kvalifikované výzvě, tedy byla nicotnou. Nebyly tak splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř. Žalobkyně namítá, že došlo tímto k pochybení na straně státu; konkrétně soudu prvé instance, když tento vydal nesprávnou kvalifikovanou výzvu, a dále když na základě nesprávné kvalifikované výzvy vydal rozsudek pro uznání, ač pro jeho vydání nebyly splněny podmínky. V příčinné souvislosti s tímto pochybením pak žalobkyni vznikla právě škoda ve výši 1 390 742 Kč, neboť v tamním řízení byla žalobkyně v posledku neúspěšná, když její žaloba byla zamítnuta, a když rozsudkem [název soudu] z 3.3.2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z 3. 9. 2020 jí byla uložena i povinnost k úhradě nákladů zahrnující právě soudní poplatek ve výši 1 390 742 Kč, který byl zaplacen za odvolání proti jinak chybně vydanému rozsudku pro uznání právě žalovanou. Žalovaná však byla v řízení procesně úspěšnou a soudní poplatek jí žalobkyně musí nahradit. Žalobkyně uhradila tyto náklady řízení, včetně tohoto soudního poplatku žalované dne 22. 10. 2020, čímž jí vznikla předmětná škoda. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila vyjádřeními ze dne 15. 3. 2022 a 29. 4. 2022. Žalovaná předně namítla, že žaloba je předčasnou, neboť v naříkaném řízení je vedeno stále řízení dovolací, tedy může být změněno či zrušeno poslední rozhodnutí odvolacího soudu v tamním řízení z 3. 9. 2020. Žalovaná dále namítla, že vydání předmětného rozsudku pro uznání nelze kvalifikovat jakožto nesprávný úřední postup, neboť tato činnost se nakonec promítla ve vydání rozhodnutí ve věci samé - tedy v tom, že žalobkyni byla pravomocně uložena povinnost k náhradě nákladů řízení zahrnující i předmětný soudní poplatek. Bylo by tak možno uvažovat pouze o odpovědnostním titulu ve formě nezákonného rozhodnutí. Nicméně zde nejsou naplněny podmínky § 8 odškodňovacího zákona. Žalovaná tak uzavírá, že ve věci není dán odpovědnosti titul. Žalovaná dále namítá, že v rámci kompenzačního řízení není možné ze strany odškodňovacího soudu podrobovat přezkumu, co do věcné správnosti, rozhodnutí vydaná v řízeních jiných, a dále namítá, že žaloba je nedůvodnou i proto, že dle § 31 odst. 2 odškodňovacího zákona se lze náhrady nákladů řízení domáhat v odškodňovacím řízení pouze tehdy, pokud tak nebylo možno učinit v řízení naříkaném, což není případ tento. 3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil, a to dne 16. 7. 2021 4. Mezi stranami byl nesporným následující průběh řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem pro uznání [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo na základě žaloby žalobkyně uloženo žalované [právnická osoba] zaplatit částku 27.814.822 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 1.593.150,80 Kč. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že soud rozhodl podle § 153a odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro uznání, neboť s odkazem na § 114b o.s.ř. měl za to, že žalovaná uznala nárok, který byl žalobou uplatňován. Na základě odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozhodl, že se rozsudek soud prvního stupně mění tak, že se rozsudek pro uznání nevydává (z důvodu, že na výzvě podle § 114b o.s.ř. ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], chyběl podpis předsedy senátu, kdy tento nedostatek formálních náležitostí způsobil nicotnost rozhodnutí jako takového). Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla poté žaloba nynější žalobkyně zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2.369.232,70 Kč (zahrnující soudní poplatek za podání odvolání proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve výši 1.390.742 Kč). Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, v němž mj. sporovala v rámci náhrady nákladů řízení přiznání náhrady za soudní poplatek za podání odvolání proti rozsudku prvoinstančního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy že není správným aby jí byla uložena povinnost hradit žalované částku 1.390.742 Kč; žalobkyně tedy tímto odvoláním napadá také výrok II. napadeného rozsudku, z důvodu, že soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení rozhodl nesprávně, když nezohlednil skutečnost, že žalobkyně vznik nákladů řízení v podobě poplatku za podané odvolání proti rozsudku pro uznání nezavinila, může za toto soud a naopak vynaložení těchto nákladů si zavinila sama žalovaná zmeškáním soudem stanovené lhůty pro podání vyjádření k žalobě, namítala dále, že soud nerozhodl o separaci nákladů s využitím příslušných ustanovení občanského soudního řádu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3.9.2020, č.j. [číslo jednací], byl odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 139.939,20 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 9.10.2020 Odvolací soud potvrdil také správnost výroku o náhradě nákladů řízení, přičemž v bodě 9. odůvodnění rozsudku k tomu uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně akcesorického výroku o povinnosti k náhradě nákladů řízení, kterým za účelně vynaložené náklady řízení byl po právu považován i žalovanou zaplacený soudní poplatek za odvolání proti rozsudku pro uznání, neboť i ten žalovaná byla prokazatelně nucena vynaložit v souvislosti s hájením svých práv v tomto sporu; v opačném případě, pokud by tento rozsudek nebyl na podkladě žalovanou podaného odvolání odklizen rozsudkem Městského soudu ze dne 31. 1. 2018, č. j. [číslo jednací], by řízení skončilo naprostým procesním neúspěchem žalované. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, o němž stále probíhá řízení. 5. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby soud zjistil, že dne 22. 10. 2020 žalobkyně uhradila na náhradě nákladů řízení uložených jí v řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] tamní žalované částku 2 369 232,70 Kč, tedy soud zjistil, že žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] i částku soudního poplatku ve výši 1 390 742 Kč uhrazený touto společností za odvolání proti rozsudku pro uznání z 5. 4. 2017, který byl zrušen. 6. Zbývající listinné důkazy soud nehodnotil, neboť tyto se týkaly průběhu řízení před [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a v relevantním rozsahu byl průběh tohoto řízení mezi stranami nesporným, tedy hodnocení těchto listin by bylo duplicitním. 7. Z důkazů výše citovaných a z nesporných tvrzení byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. 8. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena n