ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2022:11.C.125.2021.1 Datum: 2022-09-07 Předmět: o zaplacení 38 125 Kč s příslušenstvím (původně o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím) Ustanovení: ["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb."] ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 38 125 Kč s příslušenstvím (původně o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím) (["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobce se žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 30. 9. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále jen„ MS Praha“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“).
2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení, ve kterém vystupuje jako odpůrce, nebylo do dne podání žaloby, tedy po více než 6,5 letech od jeho zahájení dne 5. 2. 2015, skončeno. Řízení nebylo skutkově, ani z hlediska právního posouzení složité a na straně žalobce nebyly dány žádné okolnosti, pro které by nebylo možno řízení skončit v kratším, akceptovatelném čase. Obecně je za lhůtu na hranici přiměřenosti u občanského soudního řízení považováno 6 let, a to přestože při zvažování přiměřenosti délky řízení je samozřejmě vždy nutno vzít v potaz zejména složitost případu, chování poškozeného, jakož i postup příslušných orgánů a dále význam předmětu řízení pro poškozeného. Zavinění na délce řízení je zcela na soudech a dále na skutečnostech mimo dispozici soudu, nikoliv však na žalobci.
3. S odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. Cpjn 206/2010 požadoval žalobce zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 100 000 Kč, když vycházel ze základní částky 20 000 Kč snížené na polovinu za první dva roky řízení. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalovaného dne 18. 3. 2021, žalovaný jej však dosud nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 9. 2021 do zaplacení.
4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce uplatnil dne 18. 3. 2021 požadavek na zaplacení částky 100 00 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne 25. 10. 2021. Žádost byla shledána částečně důvodnou a žalobci bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 61 875 Kč. K průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že dne 5. 2. 2015 byla podána žaloba na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti k MS Praha. Dne 30. 3. 2015 byla žalovanému žadateli doručena žaloba a výzva k vyjádření. Dne 17. 4. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného k žalobě. Dne 7. 6. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření vedlejšího účastníka, který vstoupil do řízení na straně žalovaného. Dne 17. 6. 2015 byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření. Dne 18. 6. 2015 soud návrh na předběžné opatření odmítl. Dne 15. 9. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného. Dne 16. 10. 2015 se konalo jednání, z důvodu telefonické omluvy žalovaného odročeno na 30. 10. 2015. Dne 30. 10. 2015 se konalo jednání, odročeno na neurčito za účelem zhodnocení provedeného dokazování. Dne 30. 12. 2015 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření. Dne 31. 12. 2015 soud návrh na předběžné opatření odmítl. Dne 8. 1. 2016 žalobce podal proti usnesení o odmítnutí návrhu odvolání. Dne 15. 1. 2016 bylo soudu doručeno zpětvzetí odvolání žalobce. Dne 26. 1. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 8. 2. 2016 odvolací soud odvolací řízení zastavil. Dne 5. 4. 2016 soud nařídil jednání na 29. 4. 2016. Dne 11. 4. 2016 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření. Dne 11. 4. 2016 soud vydal předběžné opatření, kterým bylo návrhu vyhověno pouze zčásti. Dne 19. 4. 2016 bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti předběžnému opatření. Dne 20. 4. 2016 soud zrušil nařízené jednání z důvodu odvolání žalovaného. Dne 17. 5. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 16. 8. 2016 odvolací soud změnil usnesení o nařízení předběžného opatření tak, že návrh zamítl. Dne 27. 12. 2016 soud vydal usnesení, kterým určil, že usnesení valné hromady je neplatné. Dne 10. 1. 2017 bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti meritornímu usnesení. Dne 23. 2. 2017 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k odvolání žalovaného. Dne 21. 3. 2017 soud vydal opravné usnesení. Dne 8. 8. 2017 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 18. 9. 2018 se konalo jednání u odvolacího soudu, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 24. 9. 2018 odvolací soud zrušil usnesení soudu prvého stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 30. 11. 2018 se konalo další jednání u soudu prvého stupně, odročeno za účelem poskytnutí lhůty žalobci k doplnění žalobních tvrzení a důkazů. Dne 20. 12. 2018 bylo soudu doručeno doplnění žalobce k výzvě soudu. Dne 8. 1. 2019 se konalo další jednání, odročeno za účelem předvolání svědka. Dne 14. 3. 2019 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání, vyhověno. Dne 25. 3. 2019 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání, vyhověno, odročeno na 30. 4. 2019. Dne 29. 4. 2019 bylo nařízené jednání zrušeno z důvodu nemoci soudce. Dne 7. 8. 2019 soud nařídil jednání na 27. 8. 2019. Dne 20. 8. 2019 byla soudu doručena žádost právního zástupce žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize a návrh na přerušení řízení. Dne 27. 8. 2019 jednání odročeno na neurčito. Dne 9. 9. 2019 soud zamítl návrh na přerušení řízení. Dne 3. 12. 2019 se konalo další jednání, odročeno za účelem pokračování v dokazování. Dne 17. 1. 2020 se konalo další jednání, odročeno za účelem poskytnutí lhůty k závěrečným návrhům. Dne 24. 1. 2020 se konalo další jednání, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 31. 1. 2020 soud vyhlásil usnesení, kterým určil, že usnesení valné hromady je neplatné. Dne 4. 5. 2020 bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti meritornímu usnesení. Dne 4. 6. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 10. 5. 2021 odvolací soud zrušil usnesení soudu prvého stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 28. 7. 2021 soud nařídil jednání na 12. 10. 2021. Dne 5. 8. 2021 byla doručena žádost právního zástupce žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize. Dne 20. 9. 2021 soud přeodročil jednání na 11. 1. 2022. Řízení dosud neskončilo. Žalovaný tak shrnul, že celková délka posuzovaného řízení ve vztahu k žalobci jako žalovanému činí 6 let a 6 měsíců. Řízení je meritorně vedeno na dvou stupních soudní soustavy, přičemž soud prvého stupně meritorně rozhodl zatím dvakrát a soud druhého stupně rovněž dvakrát. Soudy musely opakovaně rozhodovat o návrzích na předběžné opatření. U soudu prvého stupně nebyly průtahy ve smyslu nečinnosti, nicméně druhé meritorní rozhodnutí soudu prvého stupně bylo odvolacím soudem zrušeno pro nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu. Navíc celé druhé odvolací řízení, včetně úkonů u soudu prvého stupně, trvalo více než rok a půl. Řízení je do určité míry složité, předmětem žaloby je návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s r.o. Důkazy byly zatím provedeny listinami a výslechem svědků, určitá právní složitost, kterou bude zřejmě následovat další dokazování, se týká výkladu ustanovení zákona č. 90/2012, o obchodních korporacích (dále jen„ ZOK“), ohledně aktivní legitimace navrhovatele. Žalobce jako žalovaný se zatím na délce řízení zčásti podílel, když tři nařízená jednání byla odročena k žádosti jeho právního zástupce. Navíc žalobce podal i návrh na přerušení řízení, který soud zamítl. Význam řízení pro žalobce žalovaný hodnotí jako standardní, neboť dle předmětu řízení se nejedná o žádné z preferovaných řízení, se kterými judikatura ESLP spojuje požadavek na rychlejší postup soudů. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu, tedy dospěl žalovaný na základě aplikace zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši 61 875 Kč. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěl žalovaný nejprve k základní částce 82 500 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7 500 Kč). Tato základní částka pak byla snížena o 15 % s ohledem na uvedenou složitost věci a o dalších 10 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení.
5. V podání došlém soudu 25. 2. 2022 žalobce potvrdil, že mu žalovaný uhradil dne 26. 10. 2021 částku 61 875 Kč. Do této částky včetně příslušenství vzal žalobce svou žalobu částečně zpět a nadále požadoval zaplacení částky 38 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 9. 2021 do zaplacení. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 5. 5. 2022, č. j. 11 C 125/2021-30.
6. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
7. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:
8. Návrhem došlým MS Praha dne 5. 2. 2015 se [anonymizováno]. [příjmení] jako
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.