11 C 81/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 7. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 481 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené nezákonným trestním stíháním. 2. Žalobkyně uvedla, že usnesením Policie ČR ze dne 25. 9. 2019, [číslo jednací], bylo zahájeno její trestní stíhání pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 tr. zákoníku. Žalobkyní podaná stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla jako nedůvodná zamítnuta. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen„ OS Ústí“), ze dne 31. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo trestní stíhání zastaveno, neboť označený skutek nebyl trestným činem. K odvolání státního zástupce bylo toto usnesení zrušeno a uloženo, aby ve věci soud jednal a rozhodl. OS Ústí pak rozsudkem ze dne 2. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], žalobkyni obžaloby zprostil. Rozsudek nabyl právní moci dne 8. 7. 2021. 3. Žalobkyně byla v předmětném trestním řízení zastoupena obhájcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a vznikla jí tak škoda ve formě vynaložených nákladů obhajoby v celkové výši 19 481 Kč zahrnující: - odměnu advokáta ve výši 2 000 Kč za jeden úkon právní služby za tyto úkony právní služby: -) převzetí věci a první porada s klientem -) podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního řízení -) výslech obviněné dne 14. 10. 2019 -) prostudování spisu po ukončení přípravného řízení -) další porada s klientkou dne 14. 4. 2021 -) hlavní líčení u OS Ústí dne 21. 4. 2021 -) hlavní líčení u OS Ústí dne 2. 6. 2021 celkem tedy odměna 14 000 Kč - sedm režijních paušálů 2 100 Kč (7x 300 Kč) - 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 3 384 Kč. 4. Požadavek na náhradu škody žalobkyně uplatnila u žalovaného dne 19. 1. 2022. Jelikož žalovaný žádost dosud nijak nevyřídil, domáhala se žalobkyně podanou žalobou zaplacení částky 19 481 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení. 5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporným, že u něho žalobkyně žádostí ze dne 17. 1. 2022, došlou dne 19. 1. 2022, uplatnila předmětný nárok na náhradu škody. K projednání žádosti došlo dne 16. 9. 2022, kdy žalovaný konstatoval, že v předmětném trestním řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a požadovaná náhrada škody byla žalobkyni poskytnuta ve výši 14 338,50 Kč. K věci samé žalovaný po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení (shodně jako žalobkyně, kdy jen upřesnil, že obžaloby byla žalobkyně zproštěna dle § 226 písm. b) tr. ř.) uvedl, že v souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobkyně k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 25. 9. 2019. Pokud jde o požadovanou náhradu škody, žalovaný konstatoval, že po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony právní služby jsou co do druhu a délky v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami: - stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 10. 2019 - nejedná se o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, protože se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu, za který náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 3 To 161/2006, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, trestní část, pod č. 24/2008, akceptované i v judikatuře Ústavního soudu – viz např. usnesení ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. I. ÚS 534/18). 6. Odměna za všechny úkony právní služby pak byla žalovaným přepočítána na mimosmluvní odměnu stanovenou dle advokátního tarifu a nebyla přiznána ve výši požadované, tj. ve výši smluvní odměny v časové sazbě ujednané mezi žalobkyní a obhájcem. Žalobkyně byla stíhána pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, na který tr. zákoník stanoví trest odnětí svobody ve výměře až 3 roky. Proto je dle § 10 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu tarifní hodnotou částka 10 000 Kč a dle § 7 bod 4. advokátního tarifu je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 1 500 Kč. 7. Žalovaný tedy přiznal žalobkyni náhradu nákladů obhajoby ve výši 14 338,50 Kč zahrnující: - odměnu advokáta za šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu v celkové výši 9 000 Kč (6x 1 500 Kč) - odměnu advokáta za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu ve výši 750 Kč - sedm režijních paušálů 2 100 Kč (7x 300 Kč) - 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 2 488,50 Kč. 8. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 21. 9. 2022 potvrdila, že od žalovaného obdržela dne 19. 9. 2022 částku 14 338,50 Kč, a v rozsahu této částky vzala svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 26. 9. 2022, č. j. [číslo jednací]. 9. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 10. Na základě shodných tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Usnesením ze dne 25. 9. 2019 bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, následně podané obžaloby byla žalobkyně zproštěna rozsudkem OS Ústí ze dne 2. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 7. 2021, a to dle § 226 písm. b) tr. řádu. Žalobkyně byla v řízení zastoupena obhájcem [anonymizováno] [příjmení], který při její obhajobě vykonal shora uvedených 7 úkonů právní služby. Náklady na takto poskytnutou obhajobu ve výši 19 481 Kč vč. DPH (účtována byla odměna 2 000 Kč za 1 úkon právní služby) byly žalobkyni vyúčtovány fakturou ze dne 4. 8. 2021, kdy žalobkyně tuto částku uhradila platbami ze dnů 25. 11. 2019 (záloha) a 12. 8. 2021 (doplatek). 12. Žádostí došlou žalovanému dne 19. 1. 2022 uplatnila žalobkyně z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 19 481 Kč. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 16. 9. 2022, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě žalobkyni přiznal částku 14 338,50 Kč. Tato částka byla žalobkyni zaplacena dne 19. 9. 2022. 13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: 14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. 15. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 16. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. 17. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 18. Žalobkyně v řízení uplatnila nárok na náhradu škody, která jí měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. 19. V řízení bylo prokázáno, resp. nebylo sporné, že trestní stíhání žalobkyně neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a že je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. 20. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) 21. Dle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). 22. Dle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozen