12 C 277/2021-62 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18.12.2021 domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení, v němž žalobce byl v postavení žalovaného, když člen družstva [příjmení] [příjmení] zahájil proti žalobci soudní řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí mimořádné členské schůze a vyloučení původního žalobce z bytového družstva dne 27.6.2005. Pravomocně bylo řízení ukončeno dne 12.3.2021 v souvislosti s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 19.1.2021 sp.zn. [spisová značka]. Řízení trvalo 15 let 8 měsíců a 13 dnů. Původní žalobce v rámci celého řízení vynakládal nemalé úsilí k tomu, aby důsledně využíval všech procesně právních institutů, měl a mohl rozhodující soudní aparát účinně proti takovýmto procesním úkonům, možná až obstrukcím, efektivně zasáhnout a směřovat soudní řízení při vědomí zásady hospodárnosti a procesní ekonomie soudního řízení k vydání meritorního rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Pokud řízení trvalo 16 let, nebylo rozhodnutí v přiměřené lhůtě vydáno. Toto je navíc umocněno jednoduchým zdůvodněním konečného rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, který poukázal na nedostatky rozhodnutí členské schůze bytového družstva, pro kterou dovodil neplatnost tohoto rozhodnutí a žalobě původního žalobce vyhověl, ačkoliv soud I. instance tuto opakovaně svým rozhodnutím zamítl. Žalobce po celou dobu soudního řízení existoval v právní nejistotě stran toho, zda žalobce je či není nadále členem bytového družstva, nevyjasnění právního statusu žalobce po dobu soudního řízení přineslo žalobci značné komplikace především v souvislosti s jeho praktickým fungováním, zejména co se týká platného svolávání členských schůzí a jejich rozhodování. Reálná hrozba dalších případných žalob ze strany žalobce ohledně platnosti usnesení členských schůzí žadatele, právní otázka, zda vůči žalobci nárokovat nájemné, jako by byl i nadále členem družstva, nebo nárokování bezdůvodného obohacení v souvislosti s nevyklizením družstevního bytu žalobce, nebo dosud nerozhodnutého probíhajícího sporu o vyklizení družstevního bytu. Žalobce požaduje částku 20 000 Kč za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční, celkem požaduje částku 300 000 Kč. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni 17.6.2021. Popsala průběh řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Dospěla k závěru, že celková délka řízení ve vztahu k žalobci bylo 15 let a 7 měsíců. V tomto směru žalovaná vychází z ustálené judikatury ESLP, z níž lze dovodit, že žalovaný v civilním procesu nemůže negativně vnímat délku řízení, když o něm neví a není tak vystaven nejistotě ohledně svých civilních práv a závazků. Z uvedeného důvodu je za počátek řízení ve vztahu k žalobci bráno datum 25.7.2005, kdy mu byla doručována první písemnost. Procesně bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy, z toho meritorně bylo rozhodováno jednou soudem nalézacím a jednou soudem odvolacím. Věc vykazovala vysokou míru procesní složitosti, způsobenou zejména procesním chováním navrhovatele protistrany žadatele, tento zasílal soudu zcela nejasná podání, směšoval několik samostatných řízení, nespolupracoval s ustanovenými obhájci, opakovaně žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení obhájce. Nedostavoval se k nařízeným výslechům ani jednáním, opakovaně podával opravné prostředky vůči prakticky všem vydaným rozhodnutím, i těm, kterým mu bylo vyhověno. Opakovaně také podával zjevně nezpůsobilé námitky podjatosti. Soud ho taktéž musel opakovaně vyzývat k odstranění vad podání. K uvedené procesní složitosti je třeba připočíst snahu třetí osoby o vstup do řízení na pozici vedlejšího účastníka. Význam řízení žalovaná hodnotila jako standardní. Byly zjištěny jednotlivé dílčí průtahy ze strany soudu, kdy nečinil některé procesní úkony v přiměřených lhůtách. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaná dospěla k závěru, že je namístě dle ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/98 Sb. dospět k závěru, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši 189 583 Kč. Žalovaná přiznala částku 20 000 Kč za každý rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční. Tuto pak snížila o 5 % s ohledem na stupně soudní soustavy, v níž bylo rozhodováno, o 30 % s ohledem na složitost řízení. 3. Žalobce vzal žalobu po úhradě žalovanou ve výši 189 583 Kč zpět, soud řízení zastavil. 4. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] tak, že strany [jméno] [příjmení] proti [anonymizována dvě slova] [příjmení] dne 27.6.2005 byla podána žaloba. Dne 21.7.2005 byl zaslán přípis žalobci ohledně místní příslušnosti s tím, že 27.2.2006 toto bylo doručeno současnému žalobci, původnímu žalovanému. Následně došlo k postoupení spisu. Usnesením na čl. 9 ze dne 24.3.2006 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Ten 19.4.2006 žádá o osvobození od placení soudních poplatků. Dne 24.7.2006 je původní žalobce vyzván k doplnění prohlášení o osobních poměrech. Toto bylo zasláno dne 21.8.2006. Dále bylo vydáno usnesení na čl. 19, kterým bylo řízení zastaveno, neboť bylo zjištěno, že je vedeno ještě jedno související řízení. Proti tomu podal žalobce odvolání dne 19.12.2006. Následně dne 12.3.2007 bylo rozhodnuto usnesením o přiznání o osvobození od placení soudních poplatků. Dne 18.9.2007 byl spis předložen [název soudu]. Ten rozhodl pod čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že řízení se nezastavuje. Dne 18.8.2008 [anonymizováno]. [příjmení] oznamuje, že vstupuje k vedlejšímu účastenství. Žalobce dne 7.11.2008 žádá o ustanovení zástupce pro řízení. Dne 6.2.2009 se k žalobě vyjadřuje i původní žalovaný. Následuje nařízení jednání na den 12.2.2009 s tím, že žalobce se k výslechu omluvil. Dále podává stanovisko k vyjádření žalovaného. [název soudu] rozhodl dne 30.6.2009 o tom, že se zamítá vstup vedlejšího účastníka do řízení. Proti tomu podal vedlejší účastník dne 21.8.2009 odvolání. Dne 7.1.2010 byl spis předložen vrchnímu soudu. Ten rozhodl dne 25.5.2010 tak, že se usnesení mění tak, že vedlejší účastenství [jméno] [příjmení] je nepřípustné. Spis byl vrácen soudu. Dne 3.8.2009 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá podání. Dne 5.10.2010 došlo k opravě a doplnění žaloby, a žalobce žádal o ustanovení zástupce. Dne [datum rozhodnutí] pod čj. [spisová značka] byl zamítnut návrh žalobce, a dále došlo k vyloučení části řízení o přidělení bytu, a to dne 11.10.2010. Žalobce se odvolal dne 14.1.2011. Dne 1.2.2011 byl spis předložen odvolacímu soudu, ten pod čj. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že usnesení o vyloučení a ustanovení zástupce, se ruší, a řízení o ustanovení zástupce se zastavuje. Na den 23.1.2012 bylo nařízeno jednání ve věci, to proběhlo, a bylo odročeno za účelem případně upravené námitky podjatosti. Dále bylo nařízeno jednání na den 29.2.2012, to bylo odročeno z důvodu zdravotního stavu soudce. V mezidobí žalobce podal dovolání proti usnesení na čl. 182 a dále 10.2.2012 podal odvolání proti jednání a přijatému usnesení z 23.1.2012. Dále žalobce žádá o prodloužení lhůty. Žalovaná doplňuje tvrzení a důkazy a v mezidobí je vznesena námitka podjatosti. V průběhu června roku 2012 se vyjadřují soudci k možné podjatosti. Dne 24.7.2012 je spis předložen Vrchnímu soudu v Praze, ten 18.10.2012 vrací spis k tomu, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vůči které navrhovatel podal námitku podjatosti, je na mateřské dovolené. Je nutné zjistit, zdali ta námitka podjatosti trvá i vůči zastupujícímu soudci. K tomu je vyzýván žalobce, ten uvádí 22.11.2012, že trvá na námitce podjatosti. Spis je předložen dne 29.11.2012 Vrchnímu soudu v Praze. Ten usnesením dne 11.12.2012 rozhodl tak, že soudkyně [příjmení] není vyloučena z projednávání věci. Dne 6.3.2013 byl vyzván žalobce, aby si zvolil pro dovolání zástupce. Ten sděluje dne 28.3.2013, že zástupce nemá. Soud ustanovil žalobci advokáta dne 23.4.2013 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], proti tomu se žalobce odvolal. [název soudu] své usnesení dne 29.5.2013 zrušil a ustanovil opět [anonymizováno] [příjmení]. Proti tomu bylo podáno odvolání. Odvolání bylo odmítnuto ze strany Vrchního soudu v Praze dne 27.5.2014. V průběhu jara roku 2015 jsou řešeny ještě písemnosti týkající se odvolání a dovolání. Následně bylo rozhodnuto dne 14.4.2015 tak, že návrh na odvolání [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ustanoveného zástupce pro ochranu jeho zájmů, o dovolání se zamítá, neboť žalobce neprokázal důvody směřující k odvolání zástupce. Proti tomu se žalobce odvolal, dne 18.5.2015, byl vyzván soudem k doložení originálu, ten byl následně doložen. Dne 25.6.2015 byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu. Ten dne 6.10.2015 usnesení soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. [název soudu] rozhodl nově dne 11.. 2015 o tom, že se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nezprošťuje z funkce advokáta ustanoveného soudcem. Žalobce proti tomu 10.12.2015 podává odvolání. Spis je předložen 12.4.2016 Vr