12 C 51/2019-280 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne 27. 2. 2019 se žalobce domáhal zaplacení částky 2 000 000 Kč coby náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tom, že notář [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsal neplatný notářský zápis. Žalobce uvedl, že dne 25. 8. 2004 (později při jednání uvedl, že se jedná o chybu v psaní s tím, že správné datum je 6. 4. 1996) žalobce uzavřel manželství s paní [jméno] [příjmení]. Souhlasným prohlášením žalobce a manželky ze dne 7.9.2004 nabyl žalobce do společného jmění manželů nemovitost, a sice parcelu [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], [obec], dále parc. [číslo] zahrada a parc. č. [rok] zahrada, vše zapsáno na LV [číslo] Katastrální úřad [obec], vedené u [stát. instituce]. Zmíněné nemovitosti manželka žalobce vydražila v dobrovolné dražbě příklepem dne 14. 5. 2002. Dne 8. 9. 2004 žalobce a manželka uzavřeli dohodu o zúžení společného jmění manželů formou notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec], sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo], na základě níž měl nabýt nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 21. 9. 2004, sp.zn. [anonymizováno] [číslo], byl návrh na vklad vlastnického práva dle dohody o zúžení společného jmění manželů zamítnut s odůvodněním, že nemovitosti byly nadále v katastru nemovitostí vedené jako výlučné vlastnictví manželky, což vyloučilo možnost vkladu vlastnického práva dle dohody. S ohledem na zamítavé rozhodnutí katastrálního úřadu podali manželka a žalobce nejprve návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem podle jejich souhlasného prohlášení ze dne 7. 9. 2004, a až poté, kdy bylo v katastru nemovitostí vyznačeno, že nemovitosti náleží do jejich společného jmění manželů, tak uzavřeli dne 13. 10. 2004 formou notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo], v pořadí druhou dohodu o zúžení společného jmění manželů totožného obsahu s tou, kterou uzavřeli 8. 9. 2004. Následně byl rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne 27. 12. 2004 proveden vklad vlastnického práva a výlučným vlastníkem nemovitostí se stal žalobce. 2. Žalobce dále uvedl, že manželství žalobce a jeho manželky bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu [okres] dne 25. 2. 2005. Před zahájením řízení o rozvod manželství dne 8. 9. 2004 uzavřel žalobce s manželkou dohodu o vzájemném vypořádání majetkových práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu. Téměř po 10 letech po rozvodu podala bývalá manželka žalobce u [název soudu] (dále jen„ OS“) žalobu na určení, že je spoluvlastníkem ideální poloviny předmětných nemovitostí s argumentací, že notářský zápis sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo] ze dne 13. 10. 2004 nebyl opatřen podpisem notáře a otiskem úředního razítka, a dále že stejnopis, který byl podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, je v rozporu s originálem notářského zápisu. OS žalobnímu návrhu manželky vyhověl dne 23. 11. 2006 a rozhodl, že je vlastníkem ideální poloviny nemovitostí. OS své rozhodnutí odůvodnil tím, že originál notářského zápisu [anonymizována dvě slova], sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo], nebyl opatřen otiskem úředního razítka a nebyl notářem podepsán, což mělo za následek absolutní neplatnost dohody o zúžení společného jmění manželů, uzavřené manželkou a žalobcem dne 13. 10.2004, a to pro nedostatek formy. Zmíněný rozsudek potvrdil též odvolací soud, jehož rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 6. 2017. 3. V důsledku citovaných rozhodnutí byl žalobce nucen vypořádat spoluvlastnický podíl na nemovitostech s bývalou manželkou a uzavřít s ní dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to dne 13. 12. 2017. Na základě dohody se žalobce zavázal vypořádací podíl na nemovitostech zaplatit manželce tržní cenu ve výši 2 milióny korun, kterou ještě před podpisem dohody složil do úschovy. Jelikož notář [anonymizována dvě slova] nesprávně postupoval při vyhotovení originálu notářského zápisu, sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo] ze dne 13. 10. 2004, když neopatřil originál notářského zápisu otiskem úředního razítka svým podpisem, čímž pádem notářský zápis nesplňoval podstatné náležitosti a nestal se platným. V důsledku neplatného notářského zápisu nedošlo ke zúžení společného jmění manželů a žalobce se tak následně nestal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalobce byl proto nucen k dosažení výlučného vlastnictví k nemovitostem uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, za což zaplatil bývalé manželce částku ve výši 2 milióny korun. Žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu notáře mu tak vznikla škoda. Žalobce dále uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované dne 12. 3. 2018, avšak žalovaná se nevyjádřila. 4. V podání ze dne 24. 6. 2019 žalovaná uvedla, že žaloba byla podána předčasně, neboť žalobce proti shora uvedeným rozhodnutím o neplatnosti notářského zápisu podal dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. 5. Při jednání dne 30. 6. 2020 žalobce uvedl, že dovolací řízení bylo zastaveno v návaznosti na zpětvzetí dovolání žalobcem. Žalovaná vznesla námitku promlčení, kterou odůvodnila tím, že bývalá manželka žalobce [jméno] [příjmení] žalobu podala dne 25. 8. 2014 a minimálně od této chvíle měl žalobce alespoň rámcově povědomí o tom, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Nárok byl uplatněn u žalované 12. 3. 2018 a je tedy promlčen. Žalovaná dále namítala nedostatek příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a tvrzeným nesprávným úředním postupem, neboť žalobce jednak nevyužil všech dostupných opravných prostředků, a jednak vyplatil své bývalé manželce vypořádací podíl ve výši 2 mil. Kč na základě dohody, kterou s ní uzavřel. 6. V podání ze dne 21. 7. 2020 žalobce uvedl, že cena vypořádacího podílu ve výši 2 mil. Kč byla mezi žalobcem a jeho manželkou stanovena na základě průběžných ohodnocení nemovitostí, a to zejména na základně informace o vyhodnocení rizik spojených s nemovitou zástavou, kterou vypracovala [právnická osoba]. 7. Při jednání dne 1. 10. 2021 žalovaná namítla, že při pochybnosti budícím převodu vlastnického práva, a sice nejprve vložením předmětných nemovitostí do SJM a následně zúžením SJM tak, že předmětné nemovitosti měly být výlučným majetkem žalobce, mohlo ze strany žalobce dojít k obcházení devizového zákona, který omezoval cizince při nabývání vlastnického práva k nemovitostem. <b>Skutková zjištění:</b> 8. Ze shodných tvrzení účastníků, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne 12. 3. 2018, přípis žalované ze dne 13. 3. 2018 a stanovisko žalované ze dne 24. 2. 2019) soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce se dne 12. 3. 2018 obrátil na žalovanou s žádostí o odškodnění z důvodu a ve výši uvedené v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované pak soud zjistil, že žádosti vyhověno nebylo. Na základě uvedeného tedy soud konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody (poskytnutí přiměřeného zadostiučinění) způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Odpšk“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 9. V souhlasném prohlášení zdejšího žalobce a [jméno] [příjmení] ze dne 7. 9. 2004 je uvedeno, že [jméno] [příjmení] se stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí; vzhledem k tomu, že v době vydražení nemovitostí neměli manželé zúžený rozsah SJM, tak všechny předmětné nemovitosti patří do společného jmění manželů, přestože vydražitelem byla pouze [jméno] [příjmení], a ona je jako výlučný vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Souhlasně tedy prohlásily, že předmětné nemovitosti patří do jejich SJM (srov. souhlasné prohlášení zdejšího žalobce a [jméno] [příjmení] ze dne 7. 9. 2004). 10. Na základě notářského zápisu N [číslo], NZ [číslo] ze dne 13. 10. 2004, sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za přítomnosti [jméno] [příjmení] a zdejšího žalobce, uzavřel žalobce a jeho manželka smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů, a to tak, že tam uvedené nemovitosti, tedy dům [adresa] na parcele [číslo] o výměře [výměra] a dále zahrada č. parc. [číslo] o výměře [výměra], a dále zahrada č. parc. [rok] o výměře [výměra] v [stát. instituce] vedené na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], nebudou tvořit součást jejich společného jmění manželů, nýbrž budou ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalobce], tedy zdejšího žalobce (srov. kopie notářského zápisu, sp. zn. N [číslo], NZ [číslo] sepsaný dne 13. 10. 2004). 11. Ve smlouvě o advokátní úschově peněz uzavřené mezi advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a zdejším žalobcem dne 26. 10. 2017, žalobce prohlásil, že hodlá s [jméno] [příjmení], uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitost