14 C 103/2021-69 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 5. 2021 domáhal určení výhradního zprostředkovatelského vztahu na dobu neurčitou k prodeji nemovitých jednotek. Uvedl k tomu, že se domáhá určení toho, zda zde existuje právní poměr mezi ním a žalovaným, přičemž žalobce má za to, že mezí ním a žalovaným existuje právní vztah založený ústní dohodou stran o realitním zprostředkování prodeje nemovitostí, jednotek [číslo] [anonymizována čtyři slova] [ulice a číslo], [obec], [parcelní číslo] [anonymizována dvě slova] [část obce], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Nemovitosti"), a to za provizi ve výši 3 % z kupní ceny nemovitostí. Požadovaný výrok v rozhodnutí, zda zde existuje přezkoumávaný vztah mezi stranami, má dle žalobce preventivní charakter, jelikož stanoví pevný právní rámec pro chování žalobce a žalovaného a zamezuje vzniku budoucích sporů na plnění - mimo jiné sporů o náhradu škody, náhradu účelně vynaložených nákladů, ušlý zisk aj. Účastníci spolupracovali od roku 2010 vždy na základě ústních dohod, v průběhu roku 2018 pak rozšířili spolupráci za účelem zprostředkování realitního prodeje nemovitostí s cílem je prodat. Tento přezkoumávaný vztah se zakládal na ústní dohodě mezi žalobcem a žalovaným, kdy byla domluvena provize 3 % z kupní ceny Nemovitostí. Provize byla stanovena bez DPH a o případné daňové povinnosti by se navýšila. Jednalo se o výhradní zprostředkování uzavřené na dobu neurčitou, přičemž odměna měla být počítána z každé prodané jednotky, a to i když k prodeji došlo bez přímé účasti zprostředkovatele (žalobce). Tato exklusivita vycházela jednak z předchozích spoluprací a zavedené praxe stran a jednak z předpokladu, že veškeré zprostředkování zajistí žalobce, tedy že jiný zprostředkovatel ani nebude využit. Ostatně i časový rozsah vycházel z předpokladu, že zprostředkování bude potřeba, dokud se neprodají veškeré Nemovitosti. 2. Dne 15. 8. 2019 došlo k uzavření„ Smlouvy o převodu podílu", na základě které došlo ke změně ve vlastnické struktuře žalovaného (dále jen„ Smlouva o převodu podílu"). Na této změně se nepřímo podílel i žalobce, jelikož nabyvatele podílu s předchozími společníky seznámil a bylo dohodnuto, že v původním záměru bude pokračovat nabyvatel. Nabyvatel podílu žalovaného byl o existenci ústní dohody mezi žalobcem a žalovaným prokazatelně informován, jelikož je na straně 4 Smlouvy o převodu podílu uvedeno, že„ Strany prohlašují, že berou na vědomí existenci ústní dohody o realitním zprostředkování dosažené mezi Společností a společností [právnická osoba] o zprostředkování prodeje bytových jednotek, vyjma půdní vestavby, o výši provize 3% z kupní ceny. Tato dohoda bude formálně stvrzena a upřesněna v písemné formě do 30 dnů ode dne podpisu této smlouvy. Společnost a společnost [právnická osoba] se zavazují si poskytnout veškerou součinnost k uzavření písemné dohody dle předchozí věty." Dříve, než byla uzavřena Smlouva o převodu podílu, tedy před létem 2019, spolupracoval na různých projektech rovněž i s nabyvatelem podílu, respektive přímo s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který je jediným společníkem nabyvatele podílu a jednatelem nabyvatele podílu i žalovaného. Žalobce se začal v souladu s přezkoumávaným vztahem chovat a vyvíjel činnost vedoucí k prodeji nemovitostí. [příjmení] kontaktování potenciálních zájemců zřídil i webovou presentaci nemovitostí na webové stránce [webová adresa]. Jak je patrno z níže označených faktur a výzvy k platbě, tak webhosting předmětné domény byl objednán již v srpnu roku 2018, což opět dokládá, že přezkoumávaný vztah předcházel Smlouvě o převodu podílu a strany jej respektovaly. Dále žalobce připravoval a realizoval prohlídky Nemovitostí zájemcům. Další prohlídky však byly následně zmařeny výměnou vstupních zámků ze strany nového nabyvatele podílů a neposkytnutím nových klíčů. K formálnímu stvrzení předmětné dohody v písemné formě nakonec nedošlo, když žalovaný po změně vlastnické struktury parametry uzavřené, platné a účinné ústní dohody (Přezkoumávaného vztahu) nerespektoval a požadoval společně s písemným stvrzením i změnu závazku. Nabyvatel, potažmo přímo [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jakožto nová osoba jednající za žalovaného, tak v rozporu se zásadou pacta sunt servanda nehodlal dodržovat právní jednání, kterým je žalovaný vázán. Následně pak k rukám předchozího právního zástupce žalobce zaslal dne 6. 12. 2019 dopis s rozsáhlou argumentací a výpovědí (dále jen„ Výpověď"). Na Výpověď již reagoval nový právní zástupce žalobce, přičemž došlo i ke schůzce právních zástupců stran a následné komunikaci. V průběhu těchto jednání z opatrnosti zaslal žalobce žalovanému dne 6. 3. 2020 výzvu k poskytnutí součinnosti. Mimosoudní jednání však nevedla k vyřešení sporu mezi žalobcem a žalovaným, kdy žalovaný opakovaně nerespektuje existenci účinné a platné ústní dohody - přezkoumávaného vztahu. Žalobce byl tak donucen k podání této žaloby. 3. Žalovaný uvedl, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Žalobce není oprávněn domáhat se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, neboť naléhavý právní zájem na takovém určení není dán. Pakliže je žalobce přesvědčen o tom, že platně uzavřel s žalovaným smlouvu, ze které žalobci vyplývající nějaké nároky, pak nechť toto tvrdí, prokazuje a uplatňuje v rámci řízení o žalobě na plnění z takové tvrzené smlouvy. Domnívá-li se tedy žalobce, že došlo k zásahu do jeho práv, lze k odpovídající nápravě dospět právě žalobou na plnění. V rámci jednoho řízení zahájeného žalobou na plnění se pak rovnou vyřeší obě otázky, a sice, zda tu právní vztah je, a s jakým obsahem a dále, jaký oprávněný nárok z takového možného vztahu žalobci plyne. Řízení nyní zahájené žalobcem touto určovací žalobou je tak zcela zbytečné a nemůže žalobci poskytnout účinnou ochranu jeho práv. Pakliže totiž právní vztah mezi žalobcem a žalovaným existuje, jak žalobce ostatně tvrdí, tak žalobcova práva již porušena být mohla. V takovém případě je ale žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti a žaloba na určení tak rozhodně není na místě. Tato totiž vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Posouzení, zda tu žalobcem tvrzený právní vztah je či není, má povahu ryze předběžné otázky. Žalobce ostatně ani neuvádí to, z jakého důvodu by případná žaloba o splnění povinnosti nemohla vystihnout celý obsah a dosah sporného právního vztahu a z jakého důvodu k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. Lze snad jen spekulovat, že důvodem podání určovací žaloby ze strany žalobce je snaha o minimalizaci nutnosti hradit soudní poplatek, o jehož výši v případě žaloby na plnění rozhoduje právě výše možného žalovaného nároku. Již jen se shora uvedených důvodů by žaloba měla být zamítnuta. Žalovaný dále namítá, že v žalobě není tvrzená smlouva obsahově vymezena, tedy jaká práva a povinnosti z ní měly stranám vyplývat, tedy co sjednaly či co nesjednaly (žalobce např. tvrdí, že nebyla ujednána možnost výpovědi apod.). Žalobce pouze tvrdí, že jím tvrzený vztah existuje na základě ústní dohody, vše ovšem bez bližší specifikace a vůbec již neuvádí, kdo ze zástupců smluvních stran měl tuto ústní dohodu sjednat, a kdy k tomu mělo dojít. K žalobcem tvrzenému zprostředkovatelskému vztahu žalovaný může dále pouze uvést, že o tomto vztahu bylo jednáno, avšak nikdy nebyl obsahově vymezen, neboť vzájemné návrhy na uzavření zprostředkovatelské smlouvy nedospěly k akceptaci. 4. Na začátku prvního jednání soud prezentoval náhled na projednávanou věc, o neexistenci naléhavého právního zájmu na určení, kdy určovací žaloba je institutem procesním a musí být prokázáno, že bez požadovaného určení by právo nebo právní vztah žalobce byl ohrožen a jeho právní postavení by se bez tohoto určení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení je dán, jestliže rozhodnutí určovací žaloby je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky sporu. Proto v tomto případě má soud za to, že nemá žalující strana naléhavý právní zájem na požadovaném určení tam, kde lze žalovat na plnění, což je nepochybně tento případ. 5. Soud se věnoval především otázce, zda je dán naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. 6. Podle ustanovení § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 7. Z výše citovaného ust. § 80 o. s. ř. vyplývá, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky (žaloba na plnění) vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné – dosud nezahájené nebo již probíhající – řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otá