14 C 47/2022-42 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2022 domáhá po žalované náhrady škody ve výši 1 966 667 Kč z titulu nesprávného úředního postupu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen jako„ zákon“). Žalobce ve své žalobě uvedl, že na majetek žalobce byla nařízena exekuce usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 8. 2012, č. j. [číslo jednací], a to podle rozhodčího nálezu rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 2. 4. 2012, č. [spisová značka] [číslo]. V průběhu exekučního řízení bylo vymoženo celkem 1 966 667 Kč. Předmětná exekuce byla zastavena na návrh oprávněného usnesením soudního exekutora ze dne 17. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], a to z důvodu, že rozhodčí doložka, na základě které byl vydán exekuční titul, byla neplatně sjednána. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup exekučního soudu v tom, že tento nesprávně právně posoudil exekuční návrh, který vedl k zahájení exekučního řízení, když exekuční titul byl vydán na základě neplatně sjednané rozhodčí doložky. V důsledku vydání usnesení o nařízení exekuce vznikla žalobci škoda představující vymožené plnění v průběhu exekuce. Žalobce svůj nárok na náhradu škody předběžně uplatnil u žalované dne 17. 2. 2021. 2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že se na ní žalobce předběžně obrátil se svým nárokem dne 17. 2. 2021 s tím, že nároku po předběžném projednání nevyhověla a žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť ve věci chybí odpovědnostní titul. Žalovaná uvedla, že tvrzená škoda je v příčinné souvislosti s rozhodováním rozhodce a nikoli v příčinné souvislosti s rozhodováním exekučního soudu, přičemž žalovaná za činnost rozhodců neodpovídá a není tedy ve věci pasivně legitimována. Žalovaná pak odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, kterým došlo k zásadní změně judikatury, kdy do této doby byly rozhodčí nálezy vydané na základě rozhodčí doložky stejného typu jako v projednávané věci, považovány za věcně správné a vykonatelné. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že žalobce byl po celou dobu exekuce pasivní a provedení exekuce se nebránil, stejně tak se nebránil ani proti vydanému rozhodčímu nálezu. 3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 17. 2. 2021. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval. 5. Soud zjistil z důkazů následující skutečnosti. 6. Ze spisu vedeného Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] soud zjistil, že předmětné řízení bylo zahájeno dne 1. 8. 2012, kdy byla soudu doručena žádost exekutora o pověření k provedení exekuce na základě exekučního titulu v podobě rozhodčího nálezu č. [spisová značka] [číslo] ze dne 2. 4. 2012 vydaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále jen jako„ rozhodčí nález“). Rozhodčí nález byl vydán na základě rozhodčí doložky sjednané ve smlouvě o úvěru. Exekutor byl pověřen provedením exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu usnesením ze dne 15. 8. 2012, č. j. [číslo jednací]. 7. Usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 17. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], byla exekuce na majetek žalobce na návrh oprávněného v plném rozsahu zastavena pro nepřípustnost z důvodu neplatné rozhodčí doložky, a tedy neplatnosti exekučního titulu. 8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na majetek žalobce, jakožto povinného v exekučním řízení, byla Okresním soudem ve Frýdku-Místku nařízena exekuce, a to k vymožení pohledávky na základě exekučního titulu - rozhodčího nálezu č. [spisová značka] [číslo] ze dne 2. 4. 2012 vydaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 17. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], byla exekuce zastavena jako nepřípustná, aniž by žalobci bylo vráceno vymožené plnění. Žalobce se obrátil se svým nárokem na žalovanou, a to žádostí doručenou žalované dne 17. 2. 2021, přičemž žalovaná žádost neshledala důvodnou a žalobci náhradu škody neposkytla. 9. Podle ust. § 1 zákona č. zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 sb. o notářích a jejich činnosti (dále jen zákona) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 10. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v trestním řízení a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 11. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda. 12. Podle ust. § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 8 odst. 3 zákona nejde-li o případy hodné zvláštního zřetele, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 13. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž po porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 14. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Podle ust. § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 15. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence všech těchto podmínek musí být bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném. 16. Žalobce v rámci řízení, pokud jde o odpovědnostní titul na úrovni skutkových tvrzení, tvrdil, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu spočívajícím v nařízení exekuce podle exekučního titulu, k jehož vydání neměl rozhodce pravomoc. 17. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu. 18. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., [příjmení], V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a