15 C 145/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci a/ a b/se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhají náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že jsou bývalí akcionáři společnosti [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) Dne [datum] rozhodla mimořádná valná hromada Společnosti o tom, že všechny účastnické cenné papíry přejdou na hlavního akcionáře, což se týkalo i všech akcií žalobců ve Společnosti. Žalobci se v řízení vedeném u prvostupňového Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], resp. [spisová značka], a následně u odvolacího Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] domáhali přezkoumání přiměřenosti protiplnění poskytnutého žalobcům ze strany hlavního akcionáře za akcie, které na něj přešly. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou dne [datum] a skončeno dne [datum] nabytím právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Řízení tedy trvalo celkem více než 14 let a 3 měsíce. Žalobci v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 vyčíslili požadované zadostiučinění pro každého tak, že požadují odškodnění za první 2 roky řízení (od [datum] do [datum]) po 10 000 Kč, tj. 20 000 Kč a za zbývajících 12 let a 5 měsíců řízení (od [datum] do [datum]) 1 po 248 333 Kč, celkem tedy 268 333 Kč pro každého z žalobců. K jednotlivým paramerům dle ust. § 31a ozák. 82/98 Sb., uvedli, že co se týká složitosti řízení, žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] již dne [datum], tj. jeden rok po zahájení řízení, upozornil prvostupňový soud na existenci tzv. prémiové ceny akcie Společnosti ve výši 6 517,59 Kč. Žalobce tuto skutečnost zjištěnou z výroční zprávy hlavního akcionáře za rok 2006 označil doslova za„ stěžejní důkaz“. Žalobce současně navrhl, aby soud při posuzování přiměřenosti protiplnění vycházel z této prémiové ceny jakožto ceny spravedlivé (fair price). Správnost tohoto postupu navrženého žalobcem potvrdil až Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Pokud by byl Městský soud v Praze, potažmo odvolací soud, postupoval podle návrhu žalobce, bylo by možné označit Řízení za velice jednoduché, neboť k posouzení přiměřenosti protiplnění by stačilo převzít žalobcem doloženou prémiovou cenu. Faktickou„ složitost“ Řízení tak způsobila výhradně žalovaná svým nesprávným úředním postupem (nevyhověním zjevně logickému a pro věc naprosto zásadnímu návrhu žalobce na zohlednění prémiové ceny), a tato údajná složitost Řízení proto nemůže být k tíži žalobcům. K projednání věci na třech stupních soudní soustavy uvedli, že pokud by byl Městský soud v Praze vyhověl návrhu žalobce ze dne [datum], mohlo řízení skončit již na prvním stupni. Žalobcům nelze klást k tíži skutečnost, že soudy prvního ani druhého stupně nevyhověly důvodnému a logickému návrhu na provedení zcela zásadního důkazu, který byl žalobcem předložen již v první instanci. Pouze z tohoto důvodu byli žalobci nuceni podávat opravné prostředky, o nichž následně musely rozhodovat soudy vyšších stupňů. K podílu žalobců na délce uvedli, že se žalobci se nijak nepodíleli na nepřiměřené délce. Žalovaná sice ve svém Stanovisku uvádí:„ Žalobci se na délce řízení částečně podíleli. Soudem byli opakovaně vyzýváni k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, brojili vůči osobám znalců, znalečnému, navrhovatel [celé jméno žalobce] nezaplatil soudní poplatek za podané odvolání a učinil tak až dodatečně poté, co soud rozhodl o zastavení řízení.“ Proti tomu žalobci namítají, že nebýt nesprávného postupu soudů prvního a druhého stupně tj. nezohlednění zjevně zásadního důkazu navrženého žalobcem již dne [datum], nebylo by nutné žalobce vyzývat k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, žalobci by nemuseli brojit proti osobám znalců a znalečnému (neboť znalec by vůbec nebyl soudem ustanoven) a nemuseli by ani podávat odvolání, za nějž byl vyměřen soudní poplatek. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Žádosti žalobců bylo částečně vyhověno co, do náhrady nemajetkové újmy a žalovaná každému poskytla zadostiučinění ve výši 150 450 Kč. V předmětném řízení lze konstatovat nekoncentrovaný postup soudů. Navrhovateli nebyla u procesního soudu podána ani stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zák. č. 6/2002 Sb.). Řízení ve věci trvalo od července 2007 do listopadu 2021. Celková doba řízení činila 14 let a 3 měsíce. Ve věci rozhodoval soud I. stupně dvakrát, soud II. stupně rovněž dvakrát a Nejvyšší soud ČR jedenkrát. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. Také došlo k vývoji judikatury. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, znalecký posudek a vyslechnuti svědci. Znalecký ústav vypracoval znalecký posudek na určení výše plnění za 1 kus akcie o jmenovité hodnotě 1 400 Kč emitenta [právnická osoba] [obec] a.s., v souvislosti s rozhodnutím valné hromady ze dne [datum] o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře a to ke dni přechodu vlastnického práva k akciím, tj. [datum]. Znalec byl též vyslechnut. Význam řízení pro žadatele byl shledán běžným. Žadatelé byli v předmětném řízení navrhovateli. Každý z navrhovatelů uplatňoval svůj samostatný nárok. Žalobci se na délce řízení částečně podíleli. Soudem byli opakovaně vyzýváni k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, brojili vůči osobám znalců, znalečnému, navrhovatel [celé jméno žalobce] nezaplatil soudní poplatek za podané odvolání a učinil tak až dodatečné poté, co soud rozhodl o zastavení řízení. Žalobci, jakožto minoritní akcionáři [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), se domáhali určení přiměřeného protiplnění po přechodu akcií v jejich vlastnictví na akcionáře hlavního. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu ESLP, dospěla žalovaná na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že požadovaná částka ve výši 268 333 Kč pro každého žadatele je nepřiměřeně vysoká a že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit 150 450 Kč pro každého žadatele. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 250 750 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 19 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 583 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 19 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, je nutné ponížit celkem o 40%, přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Došlo k těmto snížením a zvýšením základní částky: snížení o 15% z důvodu složitosti řízení, ke snížení o 20% z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a ke snížení o 5% z důvodu podílu navrhovatelů na délce řízení. 3. Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a osř. 4. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], a to tak, že [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] podali ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu na přezkoumání přiměřenosti navrženého protiplnění podle § 183 k odst. 1 obchodního zákoníku a stanovení spravedlivé výše protiplnění dne [datum]. Dne [datum] Krajský soud v Ostravě vyslovil nepříslušnost, věc byla postoupena Městskému soudu v Praze. Dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze s námitkou nesouhlasu. Vrchní soud v Praze rozhodl dne [datum] tak, že nesouhlas není důvodný. Dne [datum] došlo k doplnění žaloby ze strany žalobců. Dne [datum] byli usnesením žalobci vyzváni k doplnění žaloby o odstranění jejich vad. Dne [datum] žalobci doplňují uvedenou žalobu. Dále byl dne [datum] uhrazený soudní poplatek. Žalovaná se vyjadřuje dne [datum]. Ve věci samé na den [datum] bylo nařízené jednání, které proběhlo s tím, že účastníci byli vyzváni, aby předložili otázky na znalce a bylo odročeno na neurčito. Dne [datum] byly předloženy otázky znalci. Dne [datum rozhodnutí] Městský soud v Praze pod [číslo jednací] ustanovil znalce. Žalobci podávají dne [datum] námitky proti osobě znalce, dále dávají návrh nového zásadního důkazu. Dále dne 25. 10. je složena záloha na znalecký posudek, dne [datum] Městský soud v Praze rozhoduje, že znalecký ústav [právnická osoba] není vyloučený z podání znaleckého posudku. K tomuto uvádí, že společnost [právnická osoba] není schopná podat znalecký posudek, soud tak ustanovil znalce [příjmení] [jméno] dne [datum]. Žalobce a) dne [datum] podává námitku proti novému znalci. K tomu se vyjadřuje právní zástupce žalované dne [datum] Městský soud v Praze dne [datum] rozhodl tak, že znalecký ústav Apraisal Services není vyloučen z podání znaleckého posudku. Dále jsou podány nové důkazy o možné podjatosti znalce ze strany žalobců dne [datum] a stručné vyjádření k doplnění námitky ze strany žalovaného dne [datum]. Následuje odvolání proti uvedenému usnesení Vrchní soud v Praze pod č.j. [číslo jednací] dne [datum roz