15 C 54/2022-72 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Ve shora uvedené věci, vedené pod sp. zn. [spisová značka], podala žalobkyně dne [datum] žalobu, kterou uplatnila nárok na náhradu škody způsobené nezákonným trestním stíháním. Žalobkyně byla žalobu nucena podat, jelikož žalovaná do dne podání žaloby nijak nereagovala na uplatnění nároku u žalované dle příslušných ustanovení zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ [příjmení]“). Po podání žaloby a poté, co ze strany žalobkyně došlo k úhradě soudního poplatku, bylo právnímu zástupci žalobkyně dne [datum] zasláno stanovisko žalované, kterým uznala, že v daném případě došlo ohledně žadatelky (žalobkyně) k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. S ohledem na skutečnost, že žalobkyni byl v mezidobí od podání předmětné žaloby předmětný nárok přiznán, bere tímto žalobkyně svůj návrh ze dne [datum] zpět, a to co do žalované jistiny, tedy co do částky 26.442 Kč. Žalobkyně však i nadále trvá na svém nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení a též náhrady nákladů řízení a vrácení zaplaceného soudního poplatku. Je bez pochyby, že pokud by žalovaná rozhodla o přiznání žalovaného nároku ve lhůtě stanovené v [příjmení], nemusely by tyto náklady vůbec vzniknout. Žalovaná je proto povinna žalobci zaplatit zákonný úrok z prodlení v celkové výši 1.067 Kč skládající se ze zákonného úroku z prodlení z částky 23.987,04 Kč od [datum] do [datum]. Dále žalovaná uvedla, že činí nesporným náhradu nákladů právního zastoupení vč. cestovného a promeškaného času v celkové výši 23.987,04 Kč. Tato částka byla následně uhrazena ze strany žalované na žalobkyní označený účet, a to dne [datum]. Žalobkyně tedy potvrzuje, že ze strany žalované došlo k úhradě části žalované jistiny ve výši 23.987,04 Kč. 2. Žalobkyně vzala žalobu, co do jistiny, zpět a soud řízení zastavil. 3. Předmětem řízení zůstal požadavek na náhradu zákonného úroku z prodlení. 4. Dle ust. § 14 odst. 3 zákona 82/98 Sb., Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 5. Dle ust. § 15 odst. 1,2 zákona 82/98 Sb., (1) Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. (2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 6. Žalovaná plnila po uplynutí 6ti měsíční lhůty dané k jejímu mimosoudnímu vyřízení na náhradu škody. Žalobkyni tak přísluší zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5% ročně z této částky jdoucí od dne následujícího po uplynutí zákonné 6ti měsíční lhůty pro mimosoudní vyřízení nároku žalovanou do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 146 odst. 2 osř a § 142 odst. 2 osř. Žalovaná, která plnila po uplynutí lhůty dané zákonem, zapříčinila zastavení řízení, avšak pouze ve výši 23.987,04 Kč. V částce 2 454,96 Kč nebyla žalobkyně úspěšná. 8. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši 81,43 %. 9. Celková náhrada nákladů řízení by se sestávala z 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a podání zpětvzetí žaloby) á 2 180 Kč, 3x300 Kč režijní paušál dle AT a DPH a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem 10 002,40 Kč. Poměrná část tvoří částku ve výši 8 145,30 Kč 10. Zároveň soud vrátil poměrnou část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. 11. Lhůta k plnění ve výroku o věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. k žádosti žalované, zdůvodněné technickoorganizačními podmínkami čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobce bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.