17 C 104/2021-88 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] na žalované domáhala zaplacení částky 178 825 Kč s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení), coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 19 C 1102/2009 (dále jen„ posuzované řízení“). V žalobě uvedla, že řízení bylo zahájeno dne [datum] u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky 2 520 457 Kč s příslušenstvím. Následně došlo k vyloučení nároku na zaplacení částky 10 000 Kč představující náhradu za porušení osobnostních práv. Původní žaloba byla vzhledem k nedostatku věcné příslušnosti postoupena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze, který rozhodl, že věc bude řešit Okresní soud v Ústí nad Labem a tomuto soudu žalobu dne [datum] postoupil. Soud však byl nečinný a první jednání ve věci bylo nařízeno až na [datum]. To bylo zrušeno a konalo se až [datum]. Dne [datum] procesní soud rozhodl o rozdělení řízení a postoupení části řízení k projednání a rozhodnutí řediteli HZS Ústeckého kraje coby služebnímu funkcionáři. Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil rozhodnutí procesního soudu I. stupně. Mezi tím probíhalo řízení o hlavní části sporu – náhradě nemajetkové újmy za porušení zásady rovného zacházení. Procesní soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum]. K odvolání žalobkyně byl rozsudek procesního soudu I. stupně dne [datum] změněn. Dovolání bylo odmítnuto dne [datum]. Žalobkyně podala ústavní stížnost, která byla dne [datum] (žalobkyni doručeno dne [datum]) odmítnuta. Řízení trvalo 12 a půl roku. Věc nebyla skutkově složitá. Hned zpočátku řízení došlo k průtahům v délce tří let a následně soud postupoval nekoncentrovaně a s průtahy a to u soudu I. stupně i soudu odvolacího. Žalobkyně k délce řízení nepřispěla. Řízení má pro žalobkyně zvýšený význam, neboť se jednalo o řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za porušení zásady rovného zacházení v pracovněprávním vztahu. Navíc ve věci byla žalovaná značná částka. Svůj nárok ve výši 345 000 Kč u žalované uplatnila dne [datum], která jejímu nároku vyhověla v částce 166 175 Kč dne [datum]. Za rok řízení požadovala částku 20 000 Kč, přičemž za první dva roky částku poloviční. Tuto částku zvýšila o 50 % z důvodu mimořádně liknavého postupu soudu. Tuto částku je na místě opět navýšit, neboť za 9 let od vydání stanoviska NS Cpjn 206/2010 byl zaznamenán ekonomický vývoj, k čemuž odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2018, č. j. 70 Co 41/2018-344 a Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 Tyto právní názory se sice přímo netýkají nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, ale s ohledem na předmět posuzovaného řízení, lze tyto závěry plně aplikovat v projednávané věci. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že celková délka řízení činila 12 let, 6 měsíců a 5 dnů a byla nepřiměřená, že u ní nárok byl uplatněn dne [datum] a že nároku v rozsahu částky 166 175 Kč vyhověla, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná poté zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že žalobkyně neoznačila konkrétní období průtahů, žalobkyně zcela opomněla procesní úkony soudu, které byly činěny, žalobkyně neuvádí zásadní dopady do svých základních práv a do svého života. K požadavku na zvýšení o 50 % uvedla, že nebylo shledáno, že by orgány činné v dané věci jednaly liknavě, ale naopak i s ohledem na faktické zahlcení severočeské justice v rozhodném období se věci věnovaly pečlivě a věc vyřizovaly v krátkých úsecích. Proto pro toto zvýšení není důvod. K vyššímu významu předmětu řízení pro žalobkyni žalovaná přihlédla již v samotném rozhodnutí o přiznání zadostiučinění. Nejvyšší soud již opakovaně uvedl, že není dán důvod pro vyšší odškodnění s ohledem na růst mezd a inflaci (sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, 30 Cdo 4539/2011, 30 Cdo 1153/2019, aj.). Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Soud tak neprovedl důkaz listinami vztahujícími se uplatnění nároku žalobkyně ze dne [datum] a stanoviskem žalované ze dne [datum], neboť jejich obsah byl účastníky při jednání dne [datum] učiněn nesporným. Dále soud neprovedl pro nadbytečnost důkaz sdělením Ústavního soudu ze dne [datum]. 4. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, uplatnění nároku u žalované ze dne [datum] a stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne [datum], že žalovaná nárok předběžně projednala dne [datum] a žalobkyni přiznala a vyplatila 166 175 Kč, což sdělila stanoviskem z téhož dne. V tomto stanovisku konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Výši odškodnění stanovila částkou 17 000 Kč za rok řízení, přičemž za první dva roky byla částka v poloviční výši. Tuto částku dále snížila o celkovou hodnotu 15 % - o 10 % částku snížila z důvodu složitosti řízení, o 25 % částku snížila z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem a částku zvýšila o 20 % z důvodu významu předmětu řízení pro žalobkyni. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění. 6. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 19 C 1102/2009 soud zjistil následující: [Obsah přílohového spisu] 7. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020 sp. zn. I ÚS 2151-20, na čl. 39, včetně doručenky datové zprávy na čl. 38, zjištěno, že ústavní stížnost žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 3. 2017 č. j. 19 C 1102/2009-954, Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 2. 2019 č. j. 12 Co 346/2017-1073, a usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 18. 5. 2020 č. j. 21 Cdo 188/2020-1134, byla odmítnuta. Dále zjištěno, že toto usnesení bylo doručeno zástupkyni žalobkyně dne [datum]. 8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od podání návrhu dne [datum] do nabytí právní moci posledního rozhodnutí, resp. v tomto případě doručení usnesení Ústavního soudu ze dne 12.11.2020, sp.zn. I. ÚS 2151/2020, tedy 12 let a 6 měsíců. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. 9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona (u úřadu uvedeného v § 6) podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobkyně u žalované svůj nárok uplatnila dne [datum] ve smyslu § 14 OdpŠk a proto věc mohla být před soudem ve smyslu § 15 OdpŠk projednána. 16. Délka říz