17 C 136/2021-67 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 215 775 Kč představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka] (dále také jen„ posuzované řízení“), zahájeným dne 21.9.2012. Uvedla, že předmětem posuzovaného řízení, v němž vystupovala v procesním postavení vedlejšího účastníka na straně žalovaného, bylo vyloučení movitých věcí, které byly pojaty do soupisu majetkové podstaty. V žalobě stručně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, přičemž poukázala na to, že první jednání bylo nařízeno až na den 17.12.2013, k vydání prvního rozsudku došlo dne 30.4.2014. Odvolací usnesení, kterým byl první rozsudek městského soudu zrušen, napadla procesní žalobkyně dovoláním ze dne 27.11.2014, o němž Nejvyšší soud ČR rozhodl až dne 30.3.2017. Žalobkyně poukázala na to, že opakovaně v posuzovaném řízení podávala návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Posuzované řízení skončilo zpětvzetím žaloby a následným zastavením řízení, které nabylo právní moci dne 4.8.2020. Celkovou dobu řízení žalobkyně vymezila 8 lety a 11 měsíci. Svůj nárok u žalované uplatnila dne 25.11.2020, která stanoviskem ze dne 3.5.2021 žalobkyni nevyhověla. Žalobkyně nesouhlasí s právním názorem žalované, že žalobkyni jako vedlejšímu účastníku náhrada nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení nenáleží. Má za to, že incidenční spor, kterým posuzované řízení bylo, je natolik specifický, že žalovanou poukazované rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze použít. Žalobkyně poukázala na to, že k průtahům došlo vinou soudů, přičemž délku řízení nesla žalobkyně osobně a těžce. Žalobkyně uvedla, že řízení nebylo složité, na průtazích se žalobkyně nepodílela a spor měl pro ni zásadní právní význam. Žalobkyně poukazuje na dopady na osobní život a zdravotní stav. 2. Žalovaná uvedla, že u ní byl nárok žalobkyně uplatněn dne 24.11.2020. K projednání žádosti došlo dne 3.5.2021, přičemž žalovaná konstatovala, že žalobkyni nesvědčí aktivní legitimace na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, neboť vystupovala v pozici vedlejšího účastníka řízení s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2016, sp.zn. 30 Cdo 2539/2015. Poukázala na to, že jak v insolvenčním řízení, tak v incidenčních sporech se rozlišuje mezi osobou dlužníka a osobou insolvenčního správce. Podstatou vedlejšího účastenství je právě to, že vedlejší účastník není ani žalobcem ani žalovaným. Z tohoto důvodu žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. V replice na vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že výklad žalované je formalistický, když nezohledňuje specifika postavení insolvenčního správce. 4. Soud o věci o věci rozhodl při nařízeném jednání. 5. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně nárok u žalované uplatnila 24.11.2020 a žalovaná její žádosti nevyhověla, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne 3.5.2021. Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění. 6. Z podstatného obsahu spisu Městského soudu v Praze, sp.zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti. Dne 21.9.2012 byla Městskému soudu v Praze (dále jen„ městský soud“) doručena vylučovací žaloba na vyloučení movitých věcí žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [jméno], insolvenčnímu správci ve věci dlužníka [právnická osoba], [IČO] (v tomto odstavci dále jen„ dlužník“) Žalobkyně v tomto řízení namítala, že do soupisu majetkové podstaty dlužníka byly zapsány i věci, k nimž uplatňuje žalobkyně vlastnické právo. Usnesením ze dne 26.11.2012 vyzval městský soud žalobkyni, aby odstranila vady žaloby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení. K dalšímu usnesení ze dne 26.11.2012 byla žalobkyně vyzvána, aby zaplatila soudní poplatek za návrh na zahájení řízení a to do tří dnů od doručení usnesení. Podáním doručeným soudu dne 10.12.2012 žalobkyně svoji žalobu doplnila. Usnesením ze dne 29.1.2013 vyzval městský soud žalovaného, aby se ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Žalovaný se vyjádřil podáním ze dne 23.2.2013. Referátem ze dne 20.6.2013 bylo nařízeno jednání na den 19.9.2013. Podáním ze dne 4.9.2013 doručeným městskému soudu dne 6.9.2013 požádala zástupkyně žalovaného o odročení jednání. Referátem ze dne 10.9.2013 bylo jednání odročeno na den 17.12.2013. Dne 17.12.2013 se konalo jednání před soudem I. stupně. Další jednání před soudem I. stupně se konalo dne 23.1.2014 a dále dne 27.2.2014. Referátem ze dne 27.2.2014 bylo jednání odročeno na 1.4.2014. Při jednání dne 1.4.2014 byl vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku bylo zástupcům účastníků doručeno dne 30.4.2014. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, které bylo doručeno městskému soudu dne 13.5.2014. Usnesením ze dne 15.5.2014 městský soud vyzval odvolatele, aby své odvolání doplnil o náležitosti podle § 205 o.s.ř. Podáním doručeným městskému soudu dne 23.5.2014 zaslal odvolatel doplnění svého odvolání. Na tomto podání je otištěno razítko„ elektronicky nepodepsáno“. Věc byla předložena k rozhodnutí o odvolání referátem ze dne 28.5.2014 a Vrchnímu soudu v Praze došlo dne 5.6.2014. Referátem ze dne 16.7.2014 bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na den 3.9.2014. Podáním ze dne 21.7.2014 doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 23.7.2014 se žalobkyně vyjádřila k odvolání žalovaného. Dne 3.9.2014 se konalo jednání před odvolacím soudem, na němž bylo vyhlášeno usnesení, že odvoláním napadený rozsudek Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne 1.4.2014 se zrušuje a věc se vrací městskému soudu k dalšímu řízení. Písemné vyhotovení usnesení odvolacího soudu bylo doručeno zástupcům účastníků dne 31.10.2014. Proti odvolacímu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.9.2014 čj. [číslo jednací] podala žalobkyně dovolání ze dne 24.11.2014. Usnesením ze dne 28.11.2014 vyzval městský soud dovolatele, aby do pěti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání. Referátem ze dne 4.2.2015 byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Podáním ze dne 15.3.2016 požádal [jméno] [příjmení] (jednatel dlužníka) o povolení k nahlédnutí do spisu sp. zn. [spisová značka]. Tuto žádost zopakoval podáním doručeným městskému soudu dne 20.5.2016. Usnesením ze dne 30.3.2017 čj. [číslo jednací] Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.9.2014, č.j. [spisová značka], [číslo jednací] odmítl. Usnesení Nejvyššího soudu bylo doručeno zástupcům účastníků dne 24.4.2017. Podáním doručeným městskému soudu dne 13.7.2017 navrhl dlužník podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, aby byla určena lhůta k provedení úkonu nařízení jednání ve věci. Referátem ze dne 19.7.2017 byla věc, tedy návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze O tomto byl dlužník vyrozuměn přípisem ze dne 20.7.2017. Dlužník dále svůj návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, tedy nařízení jednání ve věci doplnil podáním doručeným městskému soudu dne 26.7.2017. Usnesením ze dne 2.8.2017 Vrchní soud v Praze návrh dlužníka ze dne 13.7.2017, jímž se domáhal určení lhůty k provedení úkonu odmítl a to proto, že dlužník není účastníkem incidenčního řízení a není tedy ani osobou oprávněnou k podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu v tomto řízení. Podáním ze dne 5.8.2017 doručeným městskému soudu dne 7.8.2017 oznámil [jméno] [příjmení], [datum narození], že vstupuje jako vedlejší účastník do řízení na straně žalovaného. [jméno] [příjmení] jako fyzická osoba podal dne 18.8.2017 návrh podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích na určení lhůty k provedení procesního úkonu nařízení jednání ve věci. <b>Dne 18.8.2017 oznámil dlužník Městskému soudu, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného.</b> Referátem ze dne 24.8.2017 byl návrh podaný [jméno] [příjmení] na určení lhůty k provedení procesního úkonu předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí. O tomto postoupení věci k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze byl [jméno] [příjmení] informován přípisem městského soudu ze dne 25.8.2017. Usnesením ze dne xanon [číslo] Vrchního soudu v Praze byl návrh [jméno] [příjmení] na určení lhůty k provedení procesního úkonu – nařízení jednání ve věci zamítnut. V mezidobí došlo k záměně účastníka na straně žalovaného, kdy novým žalovaným se stal Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno], nový insolvenční správce dlužníka po té, co původní insolvenční správce Ing. [jméno] byl z funkce insolvenčního správce odvolán. Podáním ze dne 25.8.2017 se žalovaný vyjádřil v tom smyslu, že nemá námitky s tím, aby jako vedlejší účastník na straně žalovaného vstoupil 1) [jméno] [příjmení] a 2) dl